Guláš, svíčkovou, řízek ani knedlo vepřo zelo jsme nevymysleli. Historie tradiční české kuchyně

Žena jí svíčkovou na smetaně hsunny / Shutterstock.com

Svíčková, řízek, guláš nebo knedlo vepřo zelo – typická jídla české kuchyně, řekl by si kdekdo. Ačkoliv tyto recepty považujeme za součást a chloubu naší národní kuchyně, jejich receptura z Česka rozhodně nepochází, jak si mnozí myslí. Přečtěte si, jaký je původ našich oblíbených tradičních pokrmů. Která jídla jsme opravdu vymysleli a můžeme si připisovat zásluhy za jejich představení světu?

Přečtěte si také

Jak se zbavit slimáků na zahradě? 5 metod, které opravdu fungují

Knedlo vepřo zelo

Je považován za náš národní pokrm, přesto za jeho recepturou Češi nestojí. Pečené maso se zelím je jídlo společné celé střední Evropě a je tak velmi těžké určit, která země s ním přišla jako první.

Podobně je to s houskovými knedlíky. Jejich vznik se nejčastěji připisuje Tyrolsku, jindy celému jihozápadnímu regionu Evropy, do kterého spadá jižní Německo, Rakousko a Česko.

Za unikátní ovšem můžeme považovat spojení všech tří surovin do jednoho lidově pojmenovaného pokrmu. Jako první prý začal kombinaci výpečků, zelí a knedlíků připravovat nejmenovaný majitel pražské restaurace.

Knedlo vepřo zelo Jan_Mach / Shutterstock.com

Svíčková

Podobně jako pečínka se zelím, také u svíčkové není jisté, že kombinace smetanové omáčky a pečeného masa vznikla originálně v České republice. Stejně tak může pocházet z Rakouska nebo Německa. Původní zmínka o ní se sice objevuje již v naší první kuchařce „Domácí kuchařka“, která vyšla v roce 1826 a jejíž autorkou je Magdalena Dobromila Rettigová, nicméně tehdy ještě neobsahovala kořenovou zeleninu a jednalo se spíše o recept na samotné pečené maso prošpikované slaninou.

Svíčková na smetaně
Čas přípravy: 3 hod Obtížnost: Střední

Svíčková na smetaně

Svíčková omáčka na smetaně patří k tradičním svátečním jídlům v České republice. Tímto výborným receptem své hosty zaručeně potěšíte.

Svíčková na smetaně

Řízky

Ani řízky nejsou naše. Jako první se připravovaly z telecího masa a o jejich původu se vedou spory. Někteří tvrdí, že pochází z Vídně, jiní že ze severní Itálie. K nám se totiž opravdu dostaly z Rakouska, nicméně se traduje, že za jejich rozšířením stojí rakouský maršál Radecký poté, co ochutnal tzv. Milánské kotlety (Cotoletta alla Milanese, obalované a smažené telecí) při svém tažení Itálií. A do střední Evropy tak přivezl již existující recept, který se v průběhu let vyvinul až do dnešní podoby řízků, které připravujeme i z kuřecího či vepřového masa.

Řízek s bramborovým salátem UrbanRadim / Shutterstock.com

Bramborový salát

Co však můžeme považovat za poměrně ojediněle české, je podávání řízků s majonézovým bramborovým salátem. Ten samotný ovšem také není „náš“. Pravděpodobně pochází z kuchyně francouzského kuchaře působícího v Rusku, kde si na něm jako první pochutnávala moskevská honorace. První zmínka v českých kuchařkách (v „Knize rozpočtů a kuchařských předpisů“ Marie Janků Sandtnerové) pochází z roku 1924, tehdy ale ještě neobsahoval kořenovou zeleninu ani majonézu (blížil se tak spíše receptuře vídeňského bramborového salátu) a podával se ke smaženému kaprovi.

Guláš

U guláše vás pravděpodobně nepřekvapí, že jsme jeho recepturu okopírovali od nedalekého Maďarska. Nicméně v této zemi je za guláš považován především pokrm založený na dušeném masu a červené paprice s konzistencí řidší polévky (podle pastevce Gulyáse, který si vydatnou masitou polévku s cibulí a paprikou připravoval na kotlíku již v 9. století). Vaříte-li doma s oblibou maso v husté omáčce s minimálním podléváním, pak připravujete spíše maďarský perkelt.

Guláš s knedlíky Ahanov Michael / Shutterstock.com

Která jídla opravdu vymysleli Češi?

Uznávaným, opravdu českým jídlem, jsou například kynuté knedlíky plněné ovocem, přelité máslem a strouhaným tvarohem, nebo smažený eidam v trojobalu. A ačkoliv se sýr začal obalovat pravděpodobně již ve středověké Itálii nebo Francii, zde měl podobu tenkých tyčinek, a proto můžeme čtvercový 30% nebo 45% sýr považovat za naši specialitu.

Zmínit také můžeme klasický obložený chlebíček. Inspirací mu pravděpodobně byly obložené sendviče a slepované chleby s masem uvnitř, které se v Británii nebo Francii připravovaly již od 18. století. Nicméně první „otevřené“ chlebíčky z veky, s hutným lahůdkovým salátem vespod a bez horního plátku pečiva se začaly připravovat u nás na počátku 30. let. Přišel s nimi pražský lahůdkář Jan Paukert jako s větší verzí jednohubek.

Zdroje: magazin.aktualne.cz, fresh.iprima.cz, medium.seznam.cz, epochaplus.cz