S jarním úklidem to nepřehánějte. Vědci zjistili, že přílišná čistota škodí

Muž drží mop a plastový kbelík s kartáči, rukavicemi a čisticími prostředky v kuchyni Africa Studio / Shutterstock.com

Ať už máte jarní úklid za sebou, nebo se na něj teprve chystáte, věřte, že nic se nemá přehánět. Silnější sluneční paprsky zkrátka odhalí každé smítko prachu a probouzejí v nás touhu po dokonalé čistotě. Podle vědců je ale rozdíl mezi cílenou hygienou a přehnanou čistotou, kterou si dnes spousta lidí mylně spojuje se zdravím a ochranou před škodlivými mikroorganismy.

Přečtěte si také

Víte, že tučné maso byste měli jíst maximálně dvakrát do týdne? A pozor také na grilování!

Proč to nepřehánět s úklidem?

Odborníci se přiklánějí k tomu, že mnohem důležitější než vydrhnutá podlaha je adekvátní a správně načasovaná ochrana před patogeny.

Trocha prachu neškodí

Měli bychom tedy vědět, kdy a jak si umýt ruce. Velmi časté mytí může kůži vysušovat. Důležité je umýt se, když přijdeme z venku, hrajeme si s domácím mazlíčkem, jíme rukama nebo přijdeme do styku s infekční osobou. A naopak trocha prachu na poličce nám ublíží méně než příliš časté používání čisticích prostředků, které u mnoha osob způsobují podráždění i rozvoj alergií.

Jak předejít oslabení imunitního systému?

„Někteří lidé jsou čistotou doslova posedlí a myslí si, že se tak lépe ubrání bakteriím a virům,“ říká Sally Bloomfield, profesorka na londýnské univerzitě, která se specializuje na hygienu a tropickou medicínu. Situace se podle ní ještě zhoršila kvůli nedávné koronavirové pandemii, kdy spousta z nás začala chybně zaměňovat hygienu za čistotu. Zmatek má v těchto pojmech více než třetina lidí.

Neinfekční mikroorganismy imunitu posílí

Tento omyl má kořeny už v 80. letech minulého století. Epidemiolog David Strachan proto v té době přišel s hygienickou hypotézou, podle které je potřeba, aby se člověk od dětství setkával s prospěšnými neinfekčními mikroorganismy. Jen tak posílí svůj imunitní systém a nebude náchylný k autoimunitním chorobám nebo potravinové intoleranci.

Žena dávkuje antibakteriální gel z velké nádoby do dlaně kasarp studio / Shutterstock.com

Jak podpořit přirozenou obranyschopnost?

Souvislost (ne)čistoty a alergií zatím nebyla stoprocentně prokázána. Mnoho výzkumů ale ukazuje, že děti z venkova, které žijí v blízkosti přírody a domácích zvířat, autoimunitními onemocněními tak často netrpí. A neplatí to jen o alergiích nebo astmatu, ale třeba i o Crohnově chorobě.

Systém potřebuje programování

Studie Sally Bloomfield z roku 2021 tuto teorii potvrzuje: „Narodili jsme se s plně vytvořeným imunitním systémem, jenže ten potřebuje programování, nebo chcete-li učení. A to zajišťují mikroby, se kterými se denně setkává.“ A zajímavými poznatky přispívá i její spolupracovník a profesor mikrobiologie Graham Rook, který mluví také o přenosu mikrobiomu (užitečných bakterií) z matky na dítě ještě před porodem.

Zdroje: Ordinace, BBC, National Library of Medicine, Bloomfield, S. Developing resilience against the threat of infectious diseases and anti-microbial resistance: Putting targeted hygiene into practice in home and everyday lives,Bloomfield, S. Developing better understanding of hygiene is key to developing hygiene behaviour change in home and everyday life settings, Rook, G., Bloomfield, S. Microbial exposures that establish immunoregulation are compatible with Targeted Hygiene