Velikonoční vejce se barvila už ve starověku. Kam sahá tradice kraslic a jaké mělo barvení význam?

Malované kraslice v košíku Canva

Velikonoce patří k nejstarším svátkům vůbec a jejich hlavní podstatou je vítání jara a oslava života. K nejdůležitějším symbolům těchto svátků patří bezesporu vejce, které je nejen součástí rituálu pro posílení úrody země, symbol zrození a zmrtvýchvstání Ježíše Krista, ale též ozdobná dekorace a odměna pro koledníky. Tradice barvení vajíček sahá až do starověku, kdy se vejce vařila a barvila kvůli prodloužení trvanlivosti. Později se začalo používat ještě více barev a způsobů zdobení a vejce se stala běžnou součástí výslužky koledníků.

Přečtěte si také

Dezerty z grilu aneb zahajte grilovací sezonu těmito recepty
Dezerty z grilu aneb zahajte grilovací sezonu těmito recepty

Kraslice nejsou jen zdobená vejce

K Velikonocům neodmyslitelně patří barvení vajíček, které se v Čechách těší velké oblibě. Slovo kraslice se dokonce odvozuje od staroslovanského výrazu krasnyj či krasniti čili krásný a zdobný. K nejoblíbenějším technikám zdobení patří vytváření ornamentů rytím či voskem, barvení potravinářskými barvivy, zdobení krajkou či nalepování samolepek.

Dle zvolené techniky mívají kraslice i různá jména. Například pro ty zdobené rytím se používá označení rejsci, jiný název straky patří pro Chodská malovaná vejce.

Nezmeškejte vajíčka v akci

Barvilo se už ve starověkém Egyptě

Zvyk barvit vejce přitom není novodobou záležitostí. Podle nejstarších dochovaných záznamů se vejce barvila už ve starověkém Egyptě a Persii, a to nejprve červenou barvou, která symbolizovala Kristovu prolitou krev.

Úvahy o původu velikonočních vajec sahají až 5 000 let před Kristem, prokázat to však nelze. Nejstarší dochovaná kraslice je podle vědců už 2300 let stará a první historicky doložené barvení se odehrálo v roce 1290, kdy nechal král Edward I. obarvit jako dar několik set vajec na zlato.

Malované kraslice Kupi

Křesťanská tradice

Vejce jsou symbolem nového života, plodnosti, úrody a znovuzrození. Není tedy divu, že patří i ke křesťanským symbolům. Potvrzuje to i tradice, která se dochovala v našich končinách. Ježíš Kristus navštívil údajně s apoštolem Petrem jistou hospodyni, která je pohostila vejci vařenými v popelu. Po jejich odchodu se všechny skořápky proměnily ve zlato. Od té doby rozdávala hospodyně v den výročí Kristovy návštěvy vařená vejce pocestným.

Každá barva má svůj význam

Kromě červené barvy, která krom Kristovy krve symbolizovala lásku a ochranu před démony, byla oblíbená též žlutá či zlatavá, která měla připomínat slunce, obilí a med, a podpořit tak úrodu. K těmto dvěma základním odstínům přibývaly postupně další, například hnědá, modrá či zelená. Vejce se většinou barvila přírodními materiály, například červeným zelím či špenátem, a po zaschnutí se pro větší lesk přetřela slaninou.

Potravinářská barviva se začala hojně používat až v 19. století, dnešní trendy se však opět vrací k přírodním technikám. Barvená vejce se dávala jako koleda dětem, mládencům, učitelům i kněžím. Ačkoli dnešní koledě vládne čokoláda, i současní koledníci jedno dvě vejce ve výslužce najdou.

Vejce malovaná přírodními materiály Canva

Důvod barvení byl čistě praktický

Přestože v dnešní době je barvení vajíček spíše hezkou tradicí a snahou, jak vytvořit krásné dekorace, důvod barvení byl v minulosti mnohem prostší. Bílou sobotou totiž končilo dlouhé 40denní postní období, během něhož se nesmělo jíst maso, mléčné produkty a také vejce. Slepice po zimě opět plně nesly, a lidé proto řešili problém, co s takovým množstvím vajec. Jejich uvařením získali několik dnů navíc, protože vařená vejce vydržela déle než ta čerstvá. Vařená vejce se pak obarvila na červeno kvůli snazšímu rozlišení od těch čerstvých.