Některé „pravdy“ o jídle nám vtloukají do hlavy už od dětství, jiné se postupně objevují spolu s různými trendy a názory v oblasti stravování, zdravého životního stylu nebo hubnutí. Objasnili jsme pro vás několik typických mýtů. Co je na nich pravdy a co je úplný nesmysl?
Citrusové plody jsou samozřejmě výborným zdrojem této cenné látky, neobsahují jí ale nejvíce. Největší množství vitamínu C totiž najdeme v šípku, černém rybízu, růžičkové kapustě, kiwi nebo brokolici. Pro zajímavost, zmíněné šípky obsahují 200 mg vitamínu C na 100 g. Ve stejné váze pomerančů najdete 50 mg vitamínu C a v citronech je to dokonce jen 40 mg.
Velice častý omyl, kterému lidé věří – pokud chtějí jíst zdravěji, automaticky sáhnou po tmavém pečivu s přesvědčením, že si vybírají něco dietního (čeho snad mohou dokonce sníst i více).
Pokud je však tmavé pečivo označené coby cereální, znamená to, že obsahuje jakékoliv obiloviny – tedy i klasickou pšeničnou mouku, která je v bílém pečivu, jen s tím rozdílem, že zrna při výrobě upražili nebo obarvili karamelovým či kávovým barvivem, aby byla tmavá. Rozdíl oproti klasickému rohlíku je tedy minimální. Celozrnné pečivo musí výslovně obsahovat z většiny (min. 80 %) celozrnnou mouku.
Další z běžně rozšířených nesmyslů. Barva vajec závisí na plemenu nosnice, která je snáší – výživovou hodnotu obsahu skořápky ovšem bílá nebo hnědá barva nijak neovlivňuje. A proč se to o nich tedy říká? Důvodem může být to, že nám bílé skořápky mohou připadat nepřirozené, tedy evokují chemické ošetření.
Samotná horká voda není schopna zničit škodlivé bakterie na povrchu masa. Ve skutečnosti opláchnutím riskujete, že se bakterie roznesou i do okolního prostředí a kontaminují například další suroviny přichystané k přípravě pokrmu.
Samozřejmě, že maso před tepelnou úpravou opláchnout můžete, ke zničení bakterií je však potřeba jej dostatečně propéct – jeho vnitřní teplota by měla být minimálně 75 °C.
Typický mýtus, kterému věří spousta lidí. Pravdou je, že mrkev je bohatá na beta-karoten, ze kterého v lidském těle vzniká vitamin A. Ten vyživuje sítnici, která je zodpovědná za kvalitu zraku. Nicméně mrkev jako taková nám dioptrické vady nevyléčí, ani před nimi nechrání.
Určitě ne. Jednak mají většinou nízkotučné výrobky podobné složení jako ty běžné, ale navíc mohou vlivem „odtučňovacích“ procedur při výrobě přijít o významné minerály a zdraví prospěšné látky. A co je hlavní – mějte na paměti, že pokud se někde ubere tuku, většinou se o to víc přidá cukrů a dalších umělých náhražek.
Oblíbený strašák dětí, kterým je dospělí děsí již odmala. Žvýkačky se nemohou po spolknutí přilepit na stěny žaludku nebo střev – naopak, zcela přirozeným způsobem projdou trávicím traktem a následně je bez problémů vyloučíme. Pokud tedy čas od času omylem žvýkačku spolkneme, nehrozí nám žádné riziko.