Poslanci v Česku nestihli schválit zákaz prodeje jednorázových plastů. Kelímky i příbory koupíte dál
S jednorázovými plastovými příbory, kelímky, brčky nebo krabičkami na jídlo je v zemích EU konec. Směrnice z roku 2019, která používání takových výrobků omezuje, začala platit zkraje prázdnin. Pro Česko to ale neplatí. Poslancům se totiž doposud nepodařilo evropská pravidla schválit, a tak se nás zákaz výroby, distribuce a prodeje výrobků z jednorázových plastů prozatím netýká.
Co v článku najdete
Přečtěte si také
Schválení zákazu se v Česku odsouvá
Směrnice, která má omezit negativní dopad jednorázových plastů na životní prostředí, oceány a život v mořích (směrnice EP a Rady EU 2019/904 o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí) platí od června 2019. Na to, aby podle ní státy Evropské unie upravily své hospodaření, měly čas do 3. července 2021.
Avšak zatímco na Slovensku se podařilo směrnici schválit ještě na podzim 2019, v České republice se poslanci doposud nedostali ani k prvnímu čtení. Zákaz výroby, distribuce i prodeje jednorázových kelímků, brček nebo třeba krabiček na jídlo se tak u nás prozatím odsouvá. Podle ministerstva životního prostředí nejdéle do června 2022.
Významnou roli při nesplnění termínu sehrála mimo jiné déle než rok trvající pandemie koronaviru, během které se absolutní prioritou stala nejvyšší možná úroveň hygieny. Spotřeba plastů na jedno použití tak dočasně dokonce vzrostla.
Canva
Co směrnice státům EU zakazuje
Jak uvedla Evropská komise, víc než 80 % odpadu v mořích a oceánech je z plastu. Pravidla zmíněné směrnice se proto zaměřují především na výrobu a používání deseti nejčastějších podob jednorázových plastů:
- míchátka a brčka
- plastové talíře a příbory
- vatové tyčinky z plastů
- tyčinky k balónkům
- produkty z oxo-rozložitelných plastů
- nádoby a víčka na nápoje i potraviny z expandovaného neboli pěnového polystyrenu.
Zmíněné výrobky tvoří podle Evropské komise 70 % celkového mořského odpadu. Většinu z nich už dnes lze navíc vyrobit i z plně recyklovatelných nebo biologicky rozložitelných, zdravotně nezávadných materiálů.
Kromě úplného zákazu výše zmíněných výrobků se směrnice zaměřuje také na omezení a označení dalších produktů s negativním dopadem na životní prostředí. Na dámských vložkách, cigaretách s filtry nebo vlhčených ubrouscích bude muset být upozornění na obsah plastu a symbol mrtvé želvy. Počítá se také s tím, že výrobci jednorázových obalů na potraviny začnou mít povinnost přispívat na úklid okolí.
Obchody jednají i bez vládního nařízení
Celá řada obchodů, menších i větších, naštěstí na nic nečeká a problém s produkty i obaly z jednorázových plastů řeší. Cest, jak minimalizovat jejich spotřebu, existuje celá řada. Někteří obchodníci zvyšují cenu za jednorázové tašky a obaly, aby zákazníky přiměli omezit jejich bezmyšlenkovité nakupování. Jiní zavedli vratný systém nebo vsadili na recyklovatelné či rozložitelné alternativy.
Problematikou nadměrné spotřeby jednorázových plastů se zabývají i obchodní řetězce. Například Lidl už veškeré zakázané jednorázové produkty z plastů vyřadil ze svých prodejen a supermarket Albert testuje ve svých obchodech bezobalový prodej. Snížit spotřebu se i přesto, že omezení zatím vláda neschválila, snaží i hypermarket Tesco. Pro své soukromé značky přestává od července nakupovat jednorázové plastové obaly i výrobky přesně podle znění evropské směrnice.
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko