6 chyb, které se vsadíme, že děláte při zavařování i vy. Toto jsou důvody proč vám zavařenina nevydrží!
Domácí zavařování je korunou kuchařského umění a zdrojem hrdosti každé hospodyňky. Když se podaří nachystat zásoby na zimu, není nad ten pocit zadostiučinění. Ale ruku na srdce, ne vždy se všechny sklenice povedou na jedničku. Někdy zkrátka část úsilí přijde nazmar. Kde se stala chyba a jak tomu předcházet? Připravili jsme pro vás přehled nejčastějších zavařovacích prohřešků, které možná děláte i vy.
Co v článku najdete
Přečtěte si také
1. Špatně plníme sklenice
Sklenice by se měly plnit do 0,5 až 2 cm od hrdla. Zavařováním ovoce a zelenina mírně nabydou a pokud na to není ve sklenici místo, obsah si najde cestu ven.
Když ale naopak naplníte sklenici málo, zůstane v ní kyslík, který zabrání správnému utěsnění a způsobí tak rychlé zničení zavařené úrody.
2. Používáme závadná víčka
Kromě sklenic často opakovaně používáme k zavařování i víčka. Ta je nutné zkontrolovat obzvlášť pečlivě. Mohou na nich zůstávat různé nečistoty, někdy dokonce i plísně, které zavařeninu rychle zlikvidují.
Nakládané okurky
Nakládané okurky koupíme v každém obchodě, ale ty domácí jsou přece jenom lepší. K zavaření jsou vhodné jen menší okurky a musí být také tvrdší, o velikosti nejlépe 5 až 10 cm. Do nakládání okurků se mohou pustit bez obav i začátečníci.
Nakládané houby se zeleninou
Domácí nakládané houby se zeleninou jsou mnohem chutnější než ty, které najdete v obchodech. Příprava je navíc jednoduchá a zabere vám maximálně půl hodiny. Věřte, že jakmile je ochutnáte, nebudete chtít jiné.
3. Sterilujeme jen sklenice
Při zavařování je mimo sklenice nezbytně nutné sterilovat i veškeré další používané nádobí. Dokonce nedoporučujeme ochutnávat bezprostředně po svaření jinak než prostřednictvím sterilované lžíce. Olíznutá a jinak kontaminovaná podpoří kvašení zavařeniny, takže vám z ní nakonec nic nezbyde.
4. Podceňujeme otáčení dnem vzhůru
Ač se to může zdát jako zbytečný krok navíc, není to tak. Tím, že otočíte zavařeninu dnem vzhůru a necháte ji takto být až do úplného zchladnutí, minimalizujete pravděpodobnost, že o své zavařeniny přijdete.
Po zchladnutí se totiž v obrácených sklenicích vytváří podtlak, díky kterému se víčko přimkne k okraji sklenice ještě těsněji a zaručí tak, že se dovnitř nedostane vzduch ani nic jiného.
Jenn Huls / Shutterstock.com
5. Teplotu a čas při zavařování nastavujeme od oka
Bude to znít asi trochu jako otrava, ale nedá se tomu vyhnout: Je potřeba dobře znát potraviny, které zavařujeme, a stejně dobře je potřeba znát i zavařovací nástroj.
Obecně platí, že zavařovat by se nemělo při teplotě nižší, než je 85 °C, hodně však záleží na tom, jaké plody ovoce nebo zeleniny zpracováváte a jakým způsobem. Na tom závisí i čas zavařování a také to, jestli je nutné použít horkou vodu, nebo stačí pára. O tom si ještě předtím, než se pustíte do práce, zjistěte dostatečné informace.
6. Podceňujeme čerstvost a čistotu zavařovaných potravin
Než se do zavařování pustíte, pečlivě prohlédněte zpracovávanou potravinu. U některých to může být pěkná otrava (třeba rybíz), avšak není radno tento krok podceňovat. Jakákoli nečistota nebo jen lehce nahnilý plod dokážou napáchat pořádné škody.
Nahnilou část neodkrajujte, ale vyhoďte celý kus. Na to, že vysoké teploty všechny bakterie a plísně zničí, se nedá spolehnout. A ty, které přežijí, pak uvolňují mykotoxiny zodpovědné za nejrůznější zdravotní obtíže.
Zdroje: Kupi, Naše zahrada, Prostřeno.cz
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko