Nedělní úzkost není výmysl. Psycholog vysvětluje, proč je poslední den v týdnu možná horší než pondělí
Nedělní odpoledne, víkend pomalu končí a místo odpočinku přichází nepříjemný pocit, že zítra začíná další pracovní týden. Někteří lidé pociťují nervozitu, smutek nebo napětí, přestože mají ještě několik hodin volna. Tento fenomén má dokonce vlastní označení – Sunday scaries. Americký klinický psycholog Matthew Leahy pro Kupi vysvětlil, proč se objevuje a co může pomoci.
Co v článku najdete
Neděle jako druhé pondělí? Mysl se připravuje na nejhorší
Když se lidí zeptáte, jaký je jejich nejoblíbenější den, spousta z nich řekne, že sobota. To je naprosto pochopitelné. V řadě dotazníků se ale na druhém (někdy i hned prvním) místě hned po sobotě objevuje překvapivě pátek. A to navzdory tomu, že v pátek lidé obvykle ještě musejí do práce. Proč se o první dvě příčky jednoznačně nedělí sobota s nedělí?
Mnoho lidí se totiž už během posledního víkendového dne duchem toulá někde po trampotách nadcházejícího pracovního týdne. „Nedělní úzkost může být velmi běžná; náš mozek totiž začíná přemýšlet o tom, co nás v následujících dnech čeká,“ vysvětluje pro Kupi texaský klinický psycholog Dr. Matthew Leahy, PhD. „Tento jev pramení z očekávání a snahy mozku mít vše pod kontrolou – a to i v situacích, které ovlivnit nemůžeme. Tak zkrátka úzkost funguje,“ dodává.
Podle něj se s koncem víkendu naše pozornost přesouvá od svobody a volnosti k nárokům, nejistotě nebo i pocitům ztráty kontroly, které si spojujeme s pracovním týdnem. Upozorňuje taky, že k nedělnímu blues mohou mít určití lidé i výrazně větší predispozice: „Pokud máte úzkostné sklony, může být zvládání těchto myšlenek velmi náročné. I když nás v pondělí nečeká nic vyloženě špatného, mozek může začít v duchu procházet povinnosti, nedokončené úkoly či obtížné rozhovory, nebo se prostě zabývat tím, jak hektický týden nás čeká.“
Dragana Gordic / Shutterstock.com
Nervozita i smutek a splín. Jak se nedělní úzkost projevuje?
Nervozita a obavy jsou podle Matthew Leahyho typickým projevem nedělní úzkosti, objevit se ale může i podrážděnost anebo spíše smutek či až pocity beznaděje. Určité nepříjemné pocity jsou tu a tam v neděli u mnoha lidí do jisté míry běžné a můžeme je přijmout jako součást jakéhosi „přirozeného týdenního cyklu“ a temperamentu. Důležitá je ovšem jejich míra a to, jak nám zasahují do života.
„Zvýšenou pozornost bych věnoval situacím, kdy se tento pocit stává intenzivním, zhoršuje se nebo se objevuje téměř každý týden. Je také třeba zpozornět, pokud úzkost narušuje spánek či vztahy nebo se začíná přenášet i do dalších dnů v týdnu,“ říká Dr. Matthew Leahy, PhD. „Pokud někdo pociťuje trvalé obavy z návratu do práce, může být vhodné poradit se s odborníkem nebo lékařem. Možná budete potřebovat pomoc s rozlišením toho, co je zdravá úzkost, co už je úzkosti příliš a co představuje depresivní myšlení. A možná se vám budou hodit i konkrétnější tipy, jak to všechno zvládat.“
Jak zmírnit nedělní úzkost? Pomůže organizace i vědomé prožívání příjemných chvil
Pokud si chcete neděli lépe užít i prožít, neměli byste strkat hlavu do písku před následujícím týdnem a povinnostmi, ale ani ji plně odevzdat starostem a proměnit na pouhý „den přípravy na pondělí“.
„Určitá míra organizace však může pomoci... například když si na 10 či 15 minut projdete kalendář, určíte si pár hlavních priorit či nadcházejících schůzek, a poté práci vědomě odložíte a zbytek dne si užijete,“ radí Dr. Matthew Leahy, PhD. Má tedy smysl dát určitý prostor přípravě na určité povinnosti, ale vědomý a jasně ohraničený. Stejně tak ale musí dostat dostatek místa i jiné věci.
„Velmi se mi líbí myšlenka – o které často mluvím i se svými pacienty – vyhradit si nedělní večer na něco příjemného: může jít o večeři s rodinou či přáteli (ať už v tradičním, nebo slavnostnějším duchu), procházku venku, sledování oblíbeného seriálu nebo jakoukoli jinou aktivitu, která vás ukotví v přítomnosti, místo abyste se v duchu už nacházeli v pondělí. Náš mozek má tendenci neustále odbíhat do budoucnosti nebo se ohlížet do minulosti. Zůstat v přítomném okamžiku je velmi obtížné, pokud se o to nesnažíme vědomě,“ uvádí Dr. Matthew Leahy, PhD.
Naráží přitom i na známý koncept mindfulness, ve kterém jde (zjednodušeně řečeno) o kultivování bdělé pozornosti či všímavosti a schopnosti plněji prožívat přítomné okamžiky a tlumit úzkostné ruminace, přehnané přemýšlení a neplodné utápění se v minulosti či budoucnosti.
Zdroje: Dr. Matthew Leahy, PhD, klinický psycholog pro Kupi.cz, YouGov
Čtěte dále...
Albert má výpadek aplikace. Nefungují kupóny ani věrnostní karta, redaktorce se zablokovala pokladna
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko