Vedle obyčejné kuchyňské soli se prodávají směsi, ve kterých část sodíku nahradil draslík. Malé balení přitom může stát mnohonásobně víc než kilogram běžné soli. Vyplatí se taková změna, nebo jde jenom o další marketingový výrobek se „zdravěji působícím“ obalem?
Velká analýza z roku 2026 vyhodnotila 34 klinických studií s více než 37 tisíci účastníky. Nejlépe v ní vyšly směsi, které obsahovaly přibližně 25 až 40 % chloridu draselného. Pozitivně ovlivňují například krevní tlak. Oproti běžné soli snížily horní krevní tlak v průměru zhruba o 4,4 až 4,6 mmHg.
Takovou sůl nově podporuje také Světová zdravotnická organizace (WHO). Dospělým, kteří doma solí, doporučuje zvážit nahrazení běžné soli nízkosodnou směsí s draslíkem. Jde ale jen o podmíněné doporučení, které neplatí pro každého.
Asi víte, že běžná kuchyňská sůl je tvořená hlavně chloridem sodným. Totéž platí pro většinu mořských, kamenných nebo růžových himálajských solí. Můžou se lišit původem, velikostí krystalků nebo chutí, ale jejich barva ani vyšší cena automaticky neznamenají méně sodíku.
Skutečná nízkosodná sůl má ve složení uvedený chlorid draselný neboli KCl. Ten nahrazuje část chloridu sodného. Pokud směs obsahuje například 75 % chloridu sodného a 25 % chloridu draselného, přijmete při použití stejného množství přibližně o čtvrtinu méně sodíku.
Nízkosodná sůl tedy neznamená sůl bez sodíku. A pozor: Pokud jí kvůli trochu jiné chuti začnete používat výrazně víc, velkou část výhody zase ztratíte!
New Africa / Shutterstock.com
Kilo běžné jodované soli stojí v supermarketech nebo v internetových supermarketech asi 9,90 Kč, tedy necelou korunu za 100 gramů. Pět gramů obyčejné soli tak vyšlo přibližně na pět haléřů.
Půlkilové balení nízkosodné soli Magdisol se prodává za 88 Kč, tedy 17,60 Kč za 100 gramů. SWAGLIFT Healthy Salt stojí 189 Kč za 250 gramů, což odpovídá 75,60 Kč za 100 gramů. Pět gramů těchto směsí vyjde přibližně na 0,88 Kč, respektive 3,78 Kč.
Po přepočtu na 100 gramů jsou tak sledované nízkosodné soli zhruba osmnáctkrát až šestasedmdesátkrát dražší než základní kuchyňská sůl. Protože se ale sůl používá po gramech, v každodenním vaření jde spíš o haléře až jednotky korun.
Při nákupu se nedívejte jen na nápis „zdravá“, „minerální“ nebo „pro kardiaky“. Zkontrolujte hlavně:
Chuť se může od obyčejné soli trochu lišit. V průzkumu z roku 2024 byla směs s polovinou chloridu draselného přijímaná mnohem lépe než samotný chlorid draselný.
Analýza z roku 2024 zahrnula 16 klinických studií. U sledovaných, většinou starších a zdravotně rizikovějších lidí vyšlo riziko úmrtí z jakékoliv příčiny o 12 % nižší a riziko úmrtí na nemoci srdce a cév o 17 % nižší. Autoři ale upozornili, že většina dat pocházela z Číny a Tchaj-wanu.
Studie zveřejněná v roce 2025 zase sledovala více než 15 tisíc lidí, kteří už prodělali mrtvici. Směs 75 % chloridu sodného a 25 % chloridu draselného byla spojená s o 14 % nižším rizikem další mrtvice a o 12 % nižší úmrtností. Výzkum ale opět probíhal na čínském venkově, a to mezi lidmi s vysokou spotřebou soli, takže stejná čísla nejde automaticky vztáhnout na českého/evropského spotřebitele.
Iryna Inshyna / Shutterstock.com
Zdravé ledviny dokážou přebytečný draslík obvykle bez problémů odvést z těla. Výše uvedené studie ale připomínají, že při jejich zhoršené funkci se může hromadit v krvi a narušit srdeční rytmus. Problém navíc nemusí být zpočátku nijak výrazně znát.
Nízkosodná sůl s draslíkem proto není bez konzultace vhodná pro lidi s nemocnými ledvinami ani pro ty, kteří užívají doplňky s draslíkem nebo draslík šetřící diuretika. Pokud berete léky na tlak, srdce nebo ledviny, poraďte se s lékařem nebo lékárníkem. Zmíněné doporučení WHO se kvůli nedostatku údajů nevztahuje ani na děti a těhotné ženy.
Pokud jste zdraví, doma často vaříte a sůl používáte pravidelně, může být směs s přibližně 25 až 40 % chloridu draselného rozumnější volbou než obyčejná sůl. Začněte ji používat postupně a nesypte jí do jídla víc jen proto, že chutná trochu jinak.
Ještě větší efekt ale může mít prosté omezení celkového solení. Nízkosodná sůl nevyřeší sodík ukrytý v pečivu, uzeninách, sýrech, instantních jídlech nebo hotových omáčkách. Nejlépe proto funguje jako součást změny jídelníčku.
Zdroje: Kupi.cz, WHO, NCBI, JAMA NetworK, ScienceDirect, Springer Nature