Himálajská sůl není automaticky zdravější. Oproti běžné soli jí často chybí jód
Růžová barva, luxusní vzhled a pověst zdravější alternativy. Himálajská sůl si v posledních letech našla pevné místo v českých kuchyních a často bývá spojována se zdravým životním stylem. Mnoho lidí ji používá místo klasické kuchyňské soli v domnění, že pro tělo představuje lepší variantu. Má ovšem jednu slabinu, o které se často nemluví. Himálajská ani jiné „přírodní“ soli totiž většinou neobsahují dostatek jódu, tedy minerálu, který je zásadní pro správné fungování štítné žlázy, metabolismus i vývoj mozku dítěte během těhotenství. Paradoxně tak může mít obyčejná jodizovaná kuchyňská sůl v některých situacích větší zdravotní přínos než výrazně dražší alternativy.
Co v článku najdete
Přečtěte si také
Jód ovlivňuje metabolismus i vývoj mozku
Jód patří mezi stopové prvky, bez kterých lidské tělo nedokáže správně fungovat. Organismus ho potřebuje k tvorbě hormonů štítné žlázy, konkrétně tyroxinu a trijodtyroninu. Tyto hormony ovlivňují obrovské množství procesů v těle. Regulují metabolismus, spotřebu energie, tělesnou teplotu, růst i fungování nervové soustavy.
Pokud má člověk jódu dlouhodobě málo, může se to projevit únavou, zpomaleným metabolismem, zimomřivostí nebo problémy se štítnou žlázou. Největší pozornost ale odborníci věnují období těhotenství a raného vývoje dítěte. Nedostatek jódu během těhotenství může podle lékařů negativně zasáhnout vývoj nervové soustavy dítěte a dlouhodobě ovlivnit schopnost učení, soustředění i inteligenci.
New Africa / Shutterstock.com
Těhotné ženy patří mezi nejrizikovější skupiny
Potřeba jódu se během těhotenství výrazně zvyšuje. Zatímco běžný dospělý člověk potřebuje zhruba 150 mikrogramů jódu denně, u těhotných a kojících žen se doporučený příjem pohybuje kolem 250 mikrogramů. Důvod je jednoduchý. Organismus musí zajistit dostatek hormonů nejen pro matku, ale také pro vyvíjející se dítě. Pokud příjem jódu nestačí, tělo může začít fungovat v deficitním režimu.
- 150 µg jódu denně (běžný dospělý) odpovídá 5–6 gramům jodizované soli, což je přibližně 1 zarovnaná čajová lžička
- 250 µg jódu denně (těhotné a kojící ženy) odpovídá 9–10 gramům jodizované soli, což je přibližně 1,5 až 2 čajové lžičky
Podle odborníků jsou nejvíce ohrožené ženy, které:
- používají výhradně nejodovanou sůl,
- vyhýbají se rybám a mořským plodům,
- omezují mléčné výrobky
- nebo dodržují vegetariánskou či veganskou stravu bez vhodně řešeného příjmu jódu.
Riziko se může nenápadně zvyšovat i u lidí, kteří výrazně omezují sůl kvůli zdravému životnímu stylu, ale zároveň neřeší jiné zdroje tohoto minerálu.
„Pokud člověk běžně konzumuje pečivo, sýry a další průmyslově vyráběné potraviny, které se často připravují z jodizované soli, nemusí být domácí používání himálajské soli problém. Větší pozornost bych doporučila lidem, kteří současně používají pouze nejodovanou sůl a zároveň výrazně omezují ryby, mořské plody, mléčné výrobky i průmyslově vyráběné potraviny. Právě u nich může být příjem jódu nízký,“ říká pro Kupi specialistka na zdravotní prevenci a výživu a propagátorka skutečného jídla Margit Slimáková.
Tatevosian Yana / Shutterstock.com
Himálajská sůl často obsahuje jódu minimum
Popularita himálajské soli stojí hlavně na představě, že jde o přirozenější a minerálně bohatší produkt. Skutečně obsahuje malé množství dalších minerálních látek, například železo, které jí dodává typickou růžovou barvu. Podle odborníků je ale potřeba dodat, že množství těchto minerálů bývá z nutričního hlediska velmi malé.
Zásadní problém ovšem spočívá především v tom, že himálajská sůl obvykle neprochází jodizací, a proto v ní bývá jódu minimum. To potvrzují i analýzy potravinových laboratoří a doporučení odborníků na výživu.
„Himálajská sůl bývá často prezentována téměř jako zdravotní zázrak, což není namístě. Na druhou stranu ji nepovažuji ani za problémovou potravinu. Pokud někomu chutná, klidně ji může používat. Jen je dobré vědět, že sama o sobě není významným zdrojem jódu. Největší pozornost by měly věnovat dostatečnému příjmu jódu těhotné a kojící ženy a rodiny s malými dětmi, protože právě v těchto obdobích je jód zásadní pro správný vývoj mozku a nervové soustavy,“ popisuje Margit Slimáková.
Mnoho lidí si přitom neuvědomuje, že právě jodizace běžné kuchyňské soli patří mezi významná opatření veřejného zdravotnictví. V minulosti totiž byl nedostatek jódu v některých evropských zemích velmi častý a vedl k vysokému výskytu onemocnění štítné žlázy i vývojových problémů u dětí. Právě díky jodizaci se v minulých desetiletích podařilo výrazně snížit výskyt poruch způsobených nedostatkem jódu v populaci.
Vyřazení běžné soli může mít nečekané důsledky
Trend čistého stravování vede část lidí k tomu, že klasickou kuchyňskou sůl úplně nahrazují alternativami, typicky himálajskou, mořskou nebo různými gourmet solemi. Samy o sobě přitom tyto produkty nejsou nebezpečné. Problém vzniká ve chvíli, kdy člověk současně přijímá málo jódu z jiných zdrojů. To se týká hlavně lidí, kteří nejedí ryby, vejce nebo mléčné výrobky. U veganů a vegetariánů je proto důležité příjem jódu aktivně hlídat.
„Himálajská i další přírodní soli obsahují širší spektrum minerálních látek a mnoha lidem více chutnají. Právě chuť je podle mě jejich největší výhoda. Z pohledu zdraví je ale nejdůležitějším rozdílem obsah jódu. Běžná jodizovaná sůl je významným zdrojem jódu, zatímco himálajská sůl ho obvykle obsahuje jen minimum,“ upozorňuje Slimáková.
Odborníci zároveň připomínají, že moderní doporučení vedou ke snižování celkového množství soli ve stravě. To je správně kvůli vysokému krevnímu tlaku a riziku srdečně-cévních onemocnění. Pokud už ale sůl používáme, měla by podle nich ideálně obsahovat jód.
Towfiqu ahamed barbhuiya / Shutterstock.com
Nadbytku jódu z běžné soli se většina lidí obávat nemusí
Kolem jódu se občas šíří i obavy, že jeho vyšší příjem může štítné žláze škodit. Lékaři ale upozorňují, že při běžném používání jodizované soli se zdravý člověk nadměrného příjmu obvykle bát nemusí. Výrazně vyšší dávky jódu hrozí spíše při nadměrné konzumaci některých mořských řas nebo při neuváženém užívání doplňků stravy s vysokým obsahem jódu.
Podle odborníků tak není hlavním problémem nadbytek, ale naopak nenápadný dlouhodobý deficit, a to zejména u lidí, kteří se snaží jíst až úzkostlivě zdravě, ale nevědomky vyřazují jeden z hlavních zdrojů jódu ze svého jídelníčku.
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko