Po proteinu ovládl sociální sítě nový trend. „Fibermaxxing“ slibuje sytost i lepší trávení
Ještě před nedávnem byly profily fitness influencerů plné proteinových drinků, tyčinek, jogurtů a rad, jak do sebe dostat co nejvíc bílkovin. Kuřecí maso a vejce byly u všech sportovců i lidí v dietě symbolem správného jídelníčku. Teď má ale internet nového favorita, který se ukrývá pod virálním názvem „fibermaxxing“.
Co v článku najdete
Přečtěte si také
Co je to fibermaxxing?
Tento výraz vznikl spojením anglického slova fiber (vláknina) a přípony -maxxing, která označuje snahu maximalizovat určitou část životního stylu. Jde v podstatě o to, že člověk rapidně zvýší příjem vlákniny s cílem zlepšit trávení, podpořit zdraví střev a prodloužit pocit sytosti. A odborníci proti tomuto trendu nic nenamítají. Většina lidí jí totiž vlákniny až zoufale málo.
„Abych pravdu řekla, tenhle trend vlastně oceňuji. Vláknina totiž obvykle nepatří mezi ty ‚sexy‘ živiny, kterým by lidé věnovali pozornost. V podstatě jí nikdo nejí dost,“ říká Hannah Holscher, profesorka výživy z University of Illinois.
Podle odborných dat nepřijímá dostatek vlákniny až 95 procent dospělých. Ženy by přitom měli denně přijmout asi 25 gramů, a muži dokonce 38 gramů. Realita však bývá sotva poloviční. Ultrazpracované potraviny totiž téměř žádnou vlákninu neobsahují a čerstvé ovoce a zelenina pokryjí doporučený denní příjem jen v obrovském množství.
Tatjana Baibakova / Shutterstock.com
Proč trend explodoval právě teď?
Popularitu „fibermaxxingu“ pohání hned několik faktorů. Obrovský boom zažívají témata kolem zdraví střev, mikrobiomu a dlouhověkosti. Na TikToku a Instagramu lidé vyzdvihují především delší pocit sytosti, ale i stabilnější energii a důležitost zdravého střeva na celkový stav našeho organismu.
Svou roli rozhodně hraje i popularita léků na hubnutí typu Ozempic nebo Mounjaro. I ty totiž fungují na principu pocitu sytosti, jenže jsou určeny jen pro pacienty, kterým je předepíše lékař. Lidé tak hledají zdravější a dostupnou variantu, která bude mít podobný efekt. Vláknina v žaludku absorbuje vodu, zvětšuje svůj objem a zpomaluje trávení. Díky tomu se člověk nepřejídá ani nepociťuje neustálý hlad.
Celý boom kolem vlákniny ale nestojí jen na nějakém smyšleném virálním trendu. Její výhody pro lidské tělo potvrzují i desítky různých odborných studií.
„Lidé s vyšším příjmem vlákniny žijí déle, méně trpí kardiovaskulárními chorobami, méně často onemocní rakovinou a hrozí jim i nižší riziko onemocnění, jako je například cukrovka,“ shrnuje Kevin Whelan, profesor dietetiky na King's College London.
Podle odborníků dostatečný příjem vlákniny pomáhá:
- snižovat riziko obezity,
- podporovat zdravou hladinu cholesterolu,
- stabilizovat krevní cukr,
- podporovat správné trávení
- a snižovat riziko některých onemocnění trávicího traktu včetně rakoviny tlustého střeva.
SewCreamStudio / Shutterstock.com
Vláknina není jen „kartáč na střeva“
Moderní medicína už dnes ví, že vláknina není jen něco nestravitelného, co projde zažívacím traktem bez povšimnutí. Ve skutečnosti jde totiž o zásadní potravu pro náš střevní mikrobiom a v této souvislosti je tedy prebiotikum.
Bakterie v našich střevech vlákninu fermentují a vytvářejí přitom takzvané mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA). Právě tyto kyseliny pak vědci často spojují s pozitivním vlivem na imunitu, zánětlivé procesy nebo metabolismus.
Odborníci zároveň zkoumají, jak zdravý mikrobiom ovlivňuje naše celkové zdraví. Profesor Michael Snyder ze Stanfordovy univerzity tato zjištění potvrzuje: „Objevili jsme přímé spojení mezi konzumací vlákniny a ovlivňováním funkce genů, které má protirakovinné účinky.“ Podle jeho studie mohou látky, které při fermentaci vznikají, ovlivnit buněčné procesy a potlačit záněty.
Kolik vlákniny vlastně obsahují běžné potraviny?
K tomu, abyste měli v jídelníčku dostatek vlákniny, rozhodně nepotřebujete žádné drahé doplňky stravy nebo speciální potraviny. Stačí úplně obyčejné suroviny, které je ale nutné do jídelníčku dobře poskládat.
Na co se tedy zaměřit a kolik vlákniny jednotlivé potraviny obsahují?
- 100 g čočky cca 8 g
- 50 g ovesných vloček cca 5 g
- jedno jablko se slupkou cca 4 g
- hrst malin nebo ostružin 6 až 7 g
- 1 lžíce chia semínek cca 5 g
- 100 g cizrny cca 7 g
- dva krajíce celozrnného chleba kolem 6 g
Z pohledu „fibermaxxingu“ jsou nejlepší volbou luštěniny. Ty totiž obsahují nejen spoustu vlákniny, ale i bílkovin. Člověk tak nemusí řešit žádné dilema o tom, jestli si dát raději porci vlákniny, nebo proteinu. Výbornou službu udělají v tomto ohledu i bulgur, quinoa, hnědá rýže, celozrnné těstoviny, různá semínka a ořechy nebo jablka se slupkou.
Viktoriia Lomtieva / Shuttestock.com
Když se to s vlákninou přežene
Stejně jako u všeho, ani s vlákninou bychom to neměli příliš přehánět. Pokud člověk dříve jedl vlákniny minimum, je vhodné příjem navýšit postupně. Poté bychom si ho měli hlídat například pomocí kalorických tabulek.
Je-li totiž vlákniny příliš, mohou se objevit tyto nepříjemné vedlejší účinky:
- nadýmání,
- bolesti břicha,
- křeče,
- plynatost,
- zácpa, nebo naopak průjem.
Před bezhlavým následováním trendů varuje i výživový poradce Filip Vymazal: „Tento trend je ve své podstatě v pořádku a má obrovské množství benefitů. Zařadit do jídelníčku více ovoce, zeleniny a celozrnných potravin je z pohledu zdraví vždycky skvělý nápad. Nicméně, jak už to u virálních výzev bývá, lidé mají tendenci jít do extrémů. Na to je potřeba dát si velký pozor,“ říká pro Kupi.
Zdroje: NPR, BBC, Time, The Ohio State University, Kupi.cz
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko