„Nákupy jsou pro mě utrpením. Z klimatizovaného obchodu jsem vyšla do vedra a zatočila se mi hlava,“ popisuje seniorka
Klimatizace je v tropických dnech úleva, ale pokud je nastavená příliš nízko nebo fouká přímo na tělo, může člověku spíš přitížit. Lidé si stěžují na bolest hlavy, škrábání v krku, ztuhlý krk, únavu nebo motání hlavy po přechodu z chladného prostoru do rozpálené ulice. Redakce Kupi se ptala respondentů i odborníků, jak klimatizaci používat rozumně doma, v autě, v obchodě i v kanceláři.
Co v článku najdete
Přečtěte si také
V obchodě mi bylo příjemně. Venku se mi udělalo špatně
Alena z Pardubic šla v tropickém dni jen na rychlý nákup. Venku bylo přes třicet stupňů, v obchodě příjemný chlad. Nakonec se zdržela déle, než plánovala, protože si chtěla od horka odpočinout. Jenže po odchodu z prodejny ji překvapilo, jak prudký rozdíl teplot pocítila. „V obchodě mi bylo dobře. Pak jsem vyšla ven na parkoviště, udeřilo do mě horko a zatočila se mi hlava. Musela jsem si sednout do auta a chvíli počkat,“ popsala redakci Kupi.
Podobné zkušenosti má v horkých dnech víc lidí. Někdo celý den pracuje v klimatizované kanceláři a po odchodu ven se cítí vyčerpaný. Jiný si v autě nastaví klimatizaci na minimum, aby rychle ochladil interiér, a po vystoupení na čerpací stanici ho rozbolí hlava. Další lidé tráví delší dobu v obchodním centru, protože doma klimatizaci nemají, ale při návratu do rozpálené ulice je teplotní rozdíl zaskočí.
Klimatizace sama o sobě není nepřítel. V extrémních vedrech může chránit zdraví, pomoci snížit tepelnou zátěž a zlepšit soustředění. Problém nastává ve chvíli, kdy je nastavená příliš nízko, fouká přímo na člověka nebo když tělo během dne opakovaně střídá chladný interiér a rozžhavený venkovní prostor.
Státní zdravotní ústav upozorňuje, že klimatizované prostory by se neměly přechlazovat. Podle jeho doporučení by správné nastavení klimatizace v létě mělo být o pět až sedm stupňů nižší než okolní teplota. Nejde tedy o to udělat z bytu, auta nebo kanceláře lednici, ale snížit tepelnou zátěž tak, aby přechod ven nebyl pro tělo šok. Český hydrometeorologický ústav zároveň v době extrémních teplot doporučuje vyhýbat se pobytu na slunci a v rozpálené zástavbě, dodržovat pitný režim, omezit fyzickou i psychickou zátěž a větrat hlavně v noci a brzy ráno.
Proč tělu vadí přechod z chladu do horka
Podle fyzioterapeuta Jana Horáka je nejčastějším problémem kombinace prudké změny teploty, dehydratace a přímého proudění studeného vzduchu na tělo. Lidé často přijdou z rozpálené ulice do výrazně chladnější místnosti, posadí se pod výdech klimatizace a po nějaké době zase vyjdou ven. Tělo se přitom musí opakovaně přizpůsobovat jiným podmínkám.
„Z pohledu pohybového aparátu je problém hlavně studený proud vzduchu na krk, šíji, ramena nebo bedra. Svaly se mohou stáhnout, člověk ztuhne a večer má pocit, že ho bolí záda nebo krční páteř. Ne vždy za to může samotná teplota v místnosti. Často je horší to, že klimatizace fouká dlouho na jedno místo,“ říká pro Kupi fyzioterapeut Jan Horák.
Podle něj lidé často podceňují i to, že ve vedru méně pijí nebo doplňují tekutiny pozdě. Když je člověk dehydratovaný a zároveň celý den přechází mezi venkovním horkem, autem, obchodem a kanceláří, může se cítit unavený, malátný nebo ho začne bolet hlava. U citlivějších lidí se může přidat motání hlavy nebo pocit na omdlení, zejména pokud vyjdou z chladného prostoru rovnou na rozpálené parkoviště.
Tento problém potvrzuje i Monika, která pracuje jako prodavačka v obchodním centru. „Zákazníci k nám chodí, protože je tu příjemně. Já ale stojím osm hodin poblíž proudění vzduchu a večer mě bolí krk a záda. Když se klimatizace nastaví moc nízko, není to příjemné ani pro zaměstnance,“ popsala redakci Kupi.
Hryshchyshen Serhii / Shutterstock.com
Dobrá klimatizace nemá působit jako ledový průvan
Podle Petra Hlaváčka, specialisty na vzduchotechniku a chlazení komerčních provozů, se lidé často soustředí jen na číslo na ovladači, ale skutečný pocit ovlivňuje víc věcí. Státní zdravotní ústav u mikroklimatu pracovního prostředí uvádí, že tepelnou pohodu člověka ovlivňuje nejen teplota, ale také relativní vlhkost vzduchu, proudění vzduchu a teplota okolních ploch.
„Dobře nastavená klimatizace nemá být cítit jako ledový proud vzduchu. Má vytvořit stabilní prostředí, ve kterém se dá normálně pracovat, nakupovat nebo odpočívat. Pokud člověk po vstupu do místnosti okamžitě cítí proud na krku nebo na hlavě, je to často horší než samotná teplota,“ vysvětluje Hlaváček pro Kupi.
V domácnostech podle něj lidé často dělají chybu, že klimatizaci zapnou až ve chvíli, kdy je byt přehřátý, a potom nastaví nejnižší možnou teplotu. Jenže tím se místnost nemusí ochladit rychleji, zato vznikne nepříjemný proud studeného vzduchu a velký rozdíl oproti venku. Lepší je předcházet přehřátí bytu stíněním, větráním v chladnější části dne a klimatizaci nastavit rozumně, aby běžela plynuleji.
V praxi to znamená, že při tropických teplotách nemusí být doma výrazný chlad, aby se člověku ulevilo. Už rozdíl několika stupňů, nižší vlhkost a lehké proudění vzduchu mohou výrazně zlepšit pocit. Pokud je venku 35 až 38 °C, bývá pro mnoho lidí snesitelnější mírně ochlazený interiér než prudce vychlazená místnost, ze které potom odcházejí do rozpálené ulice.
V autě lidé často chladí příliš prudce
Samostatnou kapitolou je auto. Interiér zaparkovaného vozu se na slunci může výrazně přehřát a lidé pak po nastoupení automaticky nastaví klimatizaci na minimum. Řidič Marek z Olomouce redakci popsal, že to dělal roky. „Sedl jsem do auta, dal klimatizaci na nejnižší teplotu a pustil ji naplno na obličej. Byla to úleva, ale po delší cestě mě často bolela hlava a měl jsem suché oči,“ řekl.
Odborníci doporučují začít jinak. Nejdřív auto krátce vyvětrat, otevřít dveře nebo okna, aby odešel nejhorší horký vzduch. Teprve potom zapnout klimatizaci a nesměrovat studený proud přímo na tělo. Při delší jízdě je lepší udržovat stabilní teplotu a před vystoupením z auta dát tělu šanci na přechod. Stačí klimatizaci trochu ztlumit, zvýšit nastavenou teplotu nebo na krátkou chvíli pustit více venkovního vzduchu.
„V autě bývá problém v rychlosti. Člověk sedne do rozpáleného prostoru, chce okamžitě úlevu a pustí si studený proud přímo na hrudník, obličej nebo krk. Pocitově to pomůže, ale svaly kolem šíje a ramen na to mohou reagovat stažením. Po delší jízdě se pak přidá bolest hlavy, ztuhlost nebo tlak za krkem,“ říká Jan Horák.
Obchody a kanceláře jsou jiný svět než byt
V obchodech a obchodních centrech zákazník teplotu neovlivní. Může ale ovlivnit, jak se v prostoru chová. Pokud přijde z velkého horka do klimatizovaného interiéru, není ideální hned zamířit k nejchladnějším místům, stát dlouho pod výdechem klimatizace nebo se zdržovat u chladicích boxů déle, než je nutné. Stejně tak není dobré vyjít po hodině v chladném prostoru rovnou do rozpálené ulice bez krátkého zpomalení.
Podobné je to v kancelářích. Jeden člověk by nejraději nastavil klimatizaci na minimum, druhý sedí u stolu v mikině. Podle techniků je v takovém prostředí důležité hledat kompromis, protože klimatizace má sloužit všem, ne jen tomu, kdo sedí nejdál od výdechu. Pokud na někoho fouká přímo, často pomůže změna směru lamel, úprava proudění, přesazení pracovního místa nebo lepší rozložení chlazení během dne.
„Klimatizace se nemá nastavovat podle největšího horka za oknem ani podle člověka, kterému je právě nejvíc teplo. Má reagovat na celý prostor, počet lidí, techniku, oslunění a dobu, po kterou tam lidé zůstávají. V obchodě, kanceláři i doma platí, že stabilní mírnější chlazení je obvykle příjemnější než nárazové podchlazení,“ říká Hlaváček.
Kdy zbystřit a kdy stačí ubrat chlazení
Bolest hlavy, suché oči, škrábání v krku nebo ztuhlá šíje po pobytu v klimatizovaném prostoru nemusí hned znamenat vážný problém. Často pomůže doplnit tekutiny, nesedět v proudu studeného vzduchu, zvednout nastavenou teplotu a dopřát tělu klidnější přechod mezi interiérem a venkem. Pokud se ale objeví výrazná slabost, zmatenost, kolaps, horečka, zvracení nebo potíže s dýcháním, je na místě vyhledat pomoc.
Alena po své zkušenosti změnila jednoduchou věc. V obchodním centru už se ve vedrech nezdržuje přímo u nejchladnějších míst a po nákupu si před odchodem na parkoviště dá chvíli čas u vstupu, kde není rozdíl tak prudký. „Nechci se klimatizaci vyhýbat. Bez ní by to v těch vedrech bylo horší. Ale pochopila jsem, že když venku panuje tropický den, nemůžu se celý den přesouvat mezi chladem a horkem, jako by se nic nedělo,“ říká.
Klimatizace je v létě pomocník, ne soutěž o nejnižší číslo na displeji. Když se nastaví rozumně, může člověku ulevit a chránit ho před přehřátím. Když se přežene, tělo jen vystaví dalšímu stresu. V době tropických teplot proto nejde o to udělat z bytu, auta nebo obchodu lednici, ale vytvořit prostředí, ve kterém se dá bezpečně vydržet.
Zdroj: respondenti redakce Kupi.cz, vyjádření odborníků pro Kupi.cz, Státní zdravotní ústav, Český hydrometeorologický ústav
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko