Pálivou kvašenou zeleninu najdete v supermarketech i na farmářských trzích. Milovníci fermentovaných potravin na ni nedají dopustit a vědci jí připisují stále nové schopnosti. Ta poslední souvisí s plasty v lidském těle a zní skoro neuvěřitelně. Zeptali jsme se proto odbornice, co kimchi skutečně umí, kolik ho jíst a kdy se mu raději vyhnout.
Kimchi je korejská kvašená zelenina, nejčastěji pekingské zelí naložené s ředkví, česnekem, zázvorem a chilli. Prosolené zelí se promíchá s kořenicí pastou a nechá kvasit, o zbytek se postarají bakterie mléčného kvašení. Právě ty mu dávají typickou nakyslou chuť a zároveň ho přirozeně konzervují, protože potlačují hnilobné bakterie.
V Koreji se kimchi jí prakticky ke každému jídlu a jeho společná příprava, takzvaný kimjang, je dokonce zapsaná na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO.
V čem je vlastně kimchi jiné než obyčejný zelný salát? „Kimchi je zajímavé především kombinací zeleniny a fermentace. Díky zelenině získáme vlákninu, vitaminy a další bioaktivní látky, fermentace zase přináší bakterie mléčného kvašení a další látky vznikající při procesu kvašení,“ vysvětluje pro Kupi výživová poradkyně Ing. Anna Vernerová.
Právě kvasné kultury dělají z kimchi víc než jen přílohu. Mohou totiž prospívat střevnímu mikrobiomu. Jeden háček tu ale je. „Ne každé kimchi je automaticky ‚probiotikum‘. Záleží například na konkrétních bakteriálních kmenech a na tom, zda výrobek nebyl tepelně ošetřen,“ upozorňuje odbornice. Kvašená zelenina přitom tu čerstvou nenahrazuje. „Obojí má v jídelníčku svoje místo,“ dodává Vernerová.
V praxi to znamená, že pasterizované kimchi z regálu živé kultury obsahovat nemusí. Pokud vám jde právě o ně, hledejte nepasterizované výrobky z chladicího boxu, případně si kimchi naložte doma. Náš recept vyjde na 4 porce zhruba za 36 Kč.
Kimchi se často skloňuje jako superpotravina. Něco pravdy na tom je, i tady ale platí střízlivý pohled. „Výzkumy naznačují, že pravidelná konzumace kimchi může mít pozitivní vliv například na některé metabolické parametry, jako je hladina cukru v krvi nebo triglyceridy. Zatím bych ho ale rozhodně nenazývala ‚lékem' nebo zázračnou potravinou. Spíš je to velmi zajímavý způsob, jak jídelníček zpestřit a přidat do něj fermentované potraviny,“ říká Vernerová.
Podobně to vidí i věda. Souhrnná analýza dosavadních studií ukázala, že konzumace fermentovaného kimchi souvisela s mírným poklesem hladiny cukru v krvi nalačno a v části výzkumů také s nižšími triglyceridy a krevním tlakem. Efekty jsou to spíš drobné, jako bonus k pestré stravě, ale rozhodně nejsou k zahození.
New Africa / Shutterstock.com
V posledních měsících obletěla svět zpráva, že by kimchi mohlo pomáhat dostávat z těla mikroplasty. Plastové mikročástice se totiž dostávají do jídla i pitné vody a vědci je našli už i v lidské krvi nebo mozkové tkáni. Jihokorejská studie skutečně zjistila, že bakterie mléčného kvašení izolovaná z kimchi dokáže na svůj povrch vázat nanoplasty, tedy vůbec nejmenší plastové částice. U myší, které bakterii dostávaly, se vylučování nanoplastů stolicí více než zdvojnásobilo.
Než ale začnete kimchi jíst po kilech, zbystřete. „To ještě neznamená, že když si dnes dáme misku kimchi, ‚vyčistíme' si tělo od mikroplastů. Studie pracovala s konkrétním bakteriálním kmenem a část výzkumu probíhala na myších. Zatím tedy nemáme důkaz, že stejný efekt funguje u člověka při běžné konzumaci kimchi,“ krotí očekávání výživová poradkyně. „Takže bych z kimchi rozhodně nedělala detox na mikroplasty. Pokud se ale tento směr výzkumu potvrdí i u lidí, bude to určitě velmi zajímavé téma do budoucna,“ dodala.
Kimchi má i svá ale. Tím prvním je sůl, bez které se tradiční výroba neobejde. „Kimchi může být poměrně slané, takže pokud ho jíme pravidelně ve větším množství, může se příjem soli zbytečně navyšovat. To je důležité především u lidí, kteří si musí příjem sodíku hlídat,“ varuje odbornice.
Druhou věcí je pálivost. „Někomu nedělá vůbec nic, jinému může zhoršit pálení žáhy nebo reflux. Takže pokud po něm žaludek protestuje, není potřeba se do něj nutit jen proto, že je ‚zdravé‘,“ dodává Vernerová.
ZCOOL HelloRF / Shutterstock.com
Jestliže byste rádi začali jíst kimchi, vyzkoušejte nejprve menší porci. Podle odbornice u něj totiž žádná přesná ‚zdravotní dávka‘ neexistuje. „Pokud ho člověk dobře snáší, klidně bych ho zařadila několikrát týdně, třeba v množství několika lžic k hlavnímu jídlu,“ radí Vernerová. „Začít můžeme klidně menší porcí kolem 30–50 gramů a podle toho, jak nám sedne, množství upravit. U kimchi podle mě rozhodně platí, že není potřeba sníst ho kýbl.“
Skvěle chutná s rýží, vajíčky nebo jen tak k masu místo okurky. A nekazí se tak rychle jako čerstvá zelenina.
Kimchi je dobrý způsob, jak do jídelníčku dostat víc zeleniny a fermentovaných potravin. Zázraky od něj ale nečekejte. A jak odbornice připomíná, důležitější než hledání jedné superpotraviny je celkově pestrý jídelníček. Nejlépe to shrnuje sama: „Já bych si tedy kimchi dál dávala hlavně proto, že je chutné, přidá do jídelníčku zeleninu a fermentované potraviny, ale ne proto, že bych od něj čekala, že za mě uklidí všechny plasty v těle.“
Zdroje: výživová poradkyně Ing. Anna Vernerová; NIH; UNESCO; Kupi.cz