Olivový olej nemusí být tím, co slibuje etiketa. Kontroly našly ředění levným olejem i falešné extra panenské
Léto je sezona rajčat, salátů, grilování i dovolených u moře. A právě tehdy se olivový olej dostává na stůl častěji než kdy jindy. Lidé ho kupují v akcích, vozí si ho z Itálie, Řecka nebo Chorvatska a často sahají i po větších baleních. Jenže ne vždy musí být v lahvi přesně to, co slibuje etiketa. Německé kontroly upozornily na případy, kdy byl olivový olej ředěný levnějšími rostlinnými oleji nebo prodávaný v nižší kvalitě, než uváděl obal.
Co v článku najdete
- Kontroly našly ředění i špatně označenou kvalitu
- Proč se olivový olej falšuje? Je drahý
- Extra panenský neznamená automaticky nejlepší chuť
- Co na to říkají čtenáři?
- Jak vybrat olivový olej v obchodě?
- Podezřele levný olej je varovný signál
- Vozíte si olej z dovolené? Ptejte se
- Zdravý je, ale pořád je to tuk
- Extra panenský hlavně za studena, na smažení vybírejte s rozumem
- Jak poznat problém doma?
- Co si zapamatovat?
Přečtěte si také
Kontroly našly ředění i špatně označenou kvalitu
Na problém upozornil aktuálně dTest ve spolupráci s CVUA Stuttgart. Německý Chemický a veterinární vyšetřovací úřad ve Stuttgartu v letech 2024 a 2025 zkoumal více než pět set olivových olejů. Výsledky ukázaly, že část výrobků měla problémy s kvalitou, označením nebo složením.
Důležité je ale čísla číst správně. Podíl 43 procent se netýkal pouze falšování oleje. Šlo o všechny nedostatky v kvalitě nebo označení u kontrolovaných vzorků. Samotné falšování cizími oleji se týkalo hlavně rizikově vybraných výrobků, u nichž už existovalo podezření na problém. Také Stiftung Warentest upozorňuje, že výsledky nelze jednoduše vztáhnout na celý trh.
Konkrétní značky aktuální článek dTestu a CVUA u případů ředění neuvádí. Upozorňuje hlavně na rizikově vybrané výrobky, častěji větší pětilitrová balení, menší prodejce, gastronomii a internetové prodejce. Samostatné spotřebitelské testy extra panenských olivových olejů sice konkrétní běžně prodávané značky hodnotí, tam ale bývá problémem častěji senzorická kvalita, nikoli prokázané ředění jinými oleji.
U podezřelých výrobků šlo nejčastěji o levnější rostlinné oleje, především slunečnicový. V některých případech byly podle kontrolorů použity i barvicí a aromatické látky, které měly napodobit vzhled a chuť čistého olivového oleje. Problematická byla často větší pětilitrová balení prodávaná přes menší obchody, gastronomii nebo internetové prodejce.
Proč se olivový olej falšuje? Je drahý
Motivace k podvodům je podle odborníků jasná. Olivový olej v posledních letech výrazně zdražil. Stiftung Warentest uvádí, že mezi lety 2022 a 2025 vzrostly jeho ceny přibližně o 66 procent. Důvodem byly mimo jiné slabší sklizně způsobené extrémním počasím v tradičních pěstitelských oblastech.
Když je litr olivového oleje několikanásobně dražší než litr slunečnicového, stává se podle kontrolorů atraktivním cílem pro falšování. Spotřebitel přitom často nemá šanci pouhým pohledem poznat, zda je olej opravdu tím, za co se vydává.
„U olivového oleje zákazníci často sledují hlavně nápis extra panenský a cenu. Jenže kvalitní olej není jen o hezké etiketě. Důležitý je původ, způsob skladování, datum minimální trvanlivosti a důvěryhodnost prodejce. Podezřele levný pětilitrový kanystr z anonymního e-shopu bych osobně nekupoval,“ říká pro Kupi nutriční specialista Pavel Holý.
banu sevim / Shutterstock.com
Extra panenský neznamená automaticky nejlepší chuť
Extra panenský olivový olej je nejvyšší kvalitativní kategorie. Podle Evropské komise musí být bez senzorických vad, mít ovocný charakter a jeho kyselost nesmí překročit 0,8 procenta. Pokud olej v chuti nebo vůni vykazuje vady, neměl by se jako extra panenský prodávat.
Právě senzorické vady byly jedním z problémů, na které kontroly upozornily. Některé oleje označené jako extra panenské nesplňovaly požadavky této nejvyšší kategorie. Neznamená to nutně, že byly zdravotně závadné nebo pančované, ale zákazník za ně platil jako za lepší kvalitu, než ve skutečnosti dostal.
„Olivový olej je potravina, u které se kvalita pozná i podle vůně a chuti. Dobrý extra panenský olej může být ovocný, lehce nahořklý nebo pikantní. Naopak zatuchlý, žluklý, mdlý nebo mastně těžký dojem je varovný signál. Pro běžného zákazníka je ale těžké to poznat přímo v obchodě, proto je důležitý výběr spolehlivého prodejce,“ doplňuje Pavel Holý.
Co na to říkají čtenáři?
Redakce Kupi oslovila několik čtenářů, kteří olivový olej kupují pravidelně. Ukázalo se, že lidé často řeší hlavně cenu a původ, ale ne vždy vědí, co přesně mají na etiketě sledovat.
„Každé léto si vozíme olej z Chorvatska. Většinou kupujeme od stánku nebo menšího prodejce, protože nám to přijde autentičtější než supermarket. Upřímně ale nepoznám, jestli je opravdu kvalitní. Řídím se hlavně chutí a tím, jestli mi prodejce připadá důvěryhodný,“ říká Jana z Olomouce.
Podobně to má i pan Marek z Brna. „Olivový olej kupuji hlavně v akcích. Když vidím extra virgin a dobrou cenu, vezmu dvě lahve. Až teď jsem si začal víc všímat, odkud olej je a jestli nejde jen o směs olejů z více zemí,“ popsal redakci.
Čtenářka Lenka z Prahy zase přiznává, že větší balení ji lákalo kvůli ceně. „Jednou jsem si koupila pětilitrový kanystr přes internet, protože vycházel výrazně levněji. Olej ale chutnal zvláštně, byl skoro bez vůně a rychle se mi zdál žluklý. Od té doby kupuji menší tmavé lahve v obchodě, kde se rychleji otočí zboží,“ uvedla.
Spaskov / Shutterstock.com
Jak vybrat olivový olej v obchodě?
První rada zní jednoduše: nakupujte u důvěryhodného prodejce. Supermarkety, specializované prodejny a ověření prodejci mívají lépe kontrolovaný dodavatelský řetězec než anonymní e-shopy nebo náhodné nabídky na tržištích.
Sledujte také kategorii oleje. Nejčastěji se setkáte s extra panenským olivovým olejem, panenským olivovým olejem nebo olejem složeným z rafinovaných a panenských olivových olejů. Evropská pravidla rozlišují několik kategorií, ale ne všechny mohou být prodávány přímo spotřebitelům.
Důležitý je původ. Na etiketě může být uvedena konkrétní země, například Itálie, Řecko nebo Španělsko, ale také směs olejů ze zemí EU nebo mimo EU. Směs sama o sobě nemusí být špatná, jen je dobré vědět, že nejde o olej z jedné konkrétní oblasti.
Všímejte si i obalu. Olivovému oleji nesvědčí světlo, teplo ani dlouhé skladování. Lepší je tmavá skleněná lahev nebo kvalitní plechový obal. Olej vystavený na slunci, v průhledné plastové lahvi nebo v horkém stánku u silnice nemusí být dobrá volba, i když etiketa vypadá lákavě.
Podezřele levný olej je varovný signál
Vyšší cena sama o sobě kvalitu nezaručuje. Zároveň ale platí, že extrémně nízká cena u extra panenského olivového oleje by měla vzbudit pozornost. Kvalitní olej z oliv je dražší surovina a po letech neúrody se jeho cena drží výš než dříve.
„Olivový olej bych nekupoval jen podle slevové cedulky. Pokud je cena výrazně nižší než u srovnatelných výrobků, je dobré se podívat, kdo je výrobcem, odkud olej pochází, jak je zabalený a jak dlouho mu zbývá do konce minimální trvanlivosti. U oleje je čerstvost důležitější, než si lidé myslí,“ říká Pavel Holý.
Velký pozor dávejte hlavně u pětilitrových balení z neznámých e-shopů, stánkového prodeje bez jasných údajů nebo olejů, u kterých prodejce nedokáže doložit původ. Právě větší kanystry se v německých kontrolách objevovaly mezi problematickými výrobky častěji.
Vozíte si olej z dovolené? Ptejte se
Olivový olej z dovolené může být skvělý suvenýr. Zvlášť pokud ho kupujete přímo od výrobce, v olivovém mlýně nebo od prodejce, který umí říct, odkud olej pochází a kdy byl vyroben. Rizikovější je anonymní prodej bez etikety, plastové lahve bez jasných údajů nebo extrémně levné velké kanystry.
Při nákupu se ptejte na původ oliv, datum sklizně nebo alespoň datum minimální trvanlivosti. Kvalitní prodejce by měl umět vysvětlit, jaký olej prodává. Pokud se odpovědím vyhýbá nebo olej nabízí jen jako „pravý domácí“ bez jakýchkoliv údajů, je lepší být opatrný.
Rido / Shutterstock.com
Zdravý je, ale pořád je to tuk
Olivový olej má v jídelníčku své místo. Je typickou součástí středomořské stravy a obsahuje především nenasycené mastné kyseliny. Harvard Health uvádí, že olivový olej je bohatý na mononenasycené mastné kyseliny a při nahrazení nasycených tuků může pomáhat snižovat LDL cholesterol.
To ale neznamená, že by se měl používat bez omezení. Jedna lžíce oleje má zhruba 90 až 120 kcal podle velikosti lžíce. Pokud si jím bohatě poléváte salát, pečivo i grilovanou zeleninu, může energetická hodnota jídla rychle narůst.
„Olivový olej je kvalitní tuk, ale pořád je to tuk. Do salátu nebo na hotové jídlo se výborně hodí, jen je dobré hlídat množství. Častá chyba je představa, že když je něco zdravé, můžeme toho používat neomezeně. U oleje stačí jedna až dvě lžíce podle porce a zbytku jídelníčku,“ vysvětluje Pavel Holý.
Extra panenský hlavně za studena, na smažení vybírejte s rozumem
Extra panenský olivový olej má největší smysl tam, kde vynikne jeho chuť. Hodí se do salátů, na rajčata, mozzarellu, pečivo, hotovou zeleninu nebo těstoviny. Na běžné krátké tepelné úpravy ho použít lze, ale pokud chcete smažit při vysokých teplotách, je praktičtější volit olej určený k tepelné úpravě a sledovat doporučení výrobce.
„Kvalitní extra panenský olej bych osobně neschovával do pánve na prudké smažení. Jeho hodnota je hlavně v chuti, vůni a přirozených látkách, které oceníte za studena. Na salát, zeleninu nebo hotové jídlo je ideální. Na dlouhé smažení bych volil stabilnější olej podle konkrétní úpravy,“ doporučuje Pavel Holý.
Jak poznat problém doma?
Po otevření si k oleji přivoňte. Kvalitní extra panenský olej může vonět po čerstvých olivách, trávě, bylinkách, zelených rajčatech nebo mandlích. Chuť může být lehce hořká a pikantní. To není chyba, ale běžný znak čerstvého oleje.
Varováním je naopak zatuchlý, žluklý, voskový nebo velmi mdlý dojem. Pokud olej chutná jako starý tuk, nemá žádnou vůni nebo působí nepříjemně, nemusí být v pořádku. Nemusí jít hned o falšování, problémem může být i špatné skladování nebo stáří.
Olej doma uchovávejte zavřený, v chladu a temnu, mimo sporák a přímé slunce. Po otevření ho spotřebujte raději v řádu týdnů až několika měsíců, ne let. Velké balení se vyplatí jen tehdy, pokud olej používáte opravdu často používáte.
Co si zapamatovat?
Olivový olej není potravina, u které by se vyplatilo řídit jen cenou a hezkou etiketou. Německé kontroly ukázaly, že rizikové výrobky mohou být ředěné levnějšími oleji nebo prodávané v jiné kvalitě, než slibuje obal. Zároveň ale není důvod k panice. U běžně prodávaných značek v supermarketech jsou podobné případy podle Stiftung Warentest spíše výjimkou.
Nejbezpečnější je nakupovat u důvěryhodných prodejců, vyhýbat se podezřele levným velkým balením z neznámých zdrojů, sledovat původ, kategorii, obal a trvanlivost. A pokud si olej vozíte z dovolené, ptejte se stejně jako u vína: odkud je, kdo ho vyrobil a kdy byl sklizený.
Zdroje: respondenti redakce Kupi.cz, nutriční specialista Pavel Holý pro Kupi.cz, dTest, CVUA Stuttgart, Stiftung Warentest, Evropská komise, Harvard Health
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko