Ve středu 12. srpna čeká Česko mimořádná podívaná. Měsíc večer zakryje na některých místech více než 86 procent plochy slunečního kotouče. Dalekohled přitom vůbec nepotřebujete. Mnohem důležitější bude volný výhled k obzoru a správná ochrana očí. Běžné sluneční brýle totiž nestačí a nebezpečné mohou být i některé zdánlivě chytré domácí náhražky.
Z území Česka uvidíme zatmění jako velmi výrazné částečné. Jako úplné bude pozorovatelné mimo jiné z Grónska, Islandu a části Španělska. Podle České astronomické společnosti začne úkaz ve střední Evropě přibližně kolem 19:19 SELČ a největší fáze nastane v Česku kolem 20:11, přesný čas se ale podle místa mírně liší.
Právě východní část republiky má jednu nevýhodu: skutečné maximum zatmění může na některých místech nastat až ve chvíli, kdy už bude slunce pod obzorem.
Tentokrát nebude stačit jen jasná obloha. Slunce bude během zatmění velmi nízko mezi západním a severozápadním obzorem, takže pozorování snadno překazí stromy, vyšší domy nebo kopec v nesprávném směru.
Ideální bude otevřená louka, vyvýšené místo nebo jiné stanoviště s ničím nerušeným výhledem až nízko k obzoru. Vyplatí se přijít s předstihem a místo si předem zkontrolovat.
Dobře to ilustruje situace v Brně. Hvězdárna a planetárium na Kraví hoře upozornily, že jejich běžné stanoviště není kvůli stromům a dalším překážkám na obzoru pro sledování tohoto konkrétního zatmění ideální. Brňanům doporučují vyrazit jinam na kopec s volným výhledem směrem k západu. O tom, kde se chystají organizovaná pozorování, informovala také ČTK.
AstroStar / Shutterstock.com
Právě ochrana zraku je při zatmění nejdůležitější. I když Měsíc zakryje velkou část slunečního kotouče a krajina viditelně potemní, v Česku nebude během tohoto zatmění ani na okamžik bezpečné podívat se na Slunce pouhým okem. Důvod je jednoduchý: u nás bude zatmění po celou dobu pouze částečné. Sluneční kotouč tedy nikdy nezmizí úplně.
Jak upozorňuje NASA ve svých doporučeních pro bezpečné pozorování zatmění, běžné sluneční brýle nejsou dostatečnou ochranou bez ohledu na to, jak tmavá mají skla. Pro přímé pozorování jsou určeny speciální brýle nebo ruční sluneční filtry odpovídající mezinárodní normě ISO 12312-2.
Před použitím brýle vždy prohlédněte. Jestliže je filtrační fólie poškrábaná, natržená, proděravělá nebo jinak poškozená, brýle nepoužívejte. U dětí by měl správné nasazení a používání kontrolovat dospělý.
A co lidé, kteří nosí dioptrické brýle? Ty si nechají nasazené a speciální brýle pro pozorování Slunce si umístí před ně.
Při nákupu speciálních brýlí na zatmění není dobré řídit se jen nízkou cenou nebo nápisem „eclipse glasses“. Jak upozorňuje spotřebitelský časopis dTest, výrobek určený k přímému pozorování Slunce by měl splňovat požadavky normy EN ISO 12312-2, která je v Česku převzata jako ČSN EN ISO 12312-2.
Při nákupu se vyplatí zkontrolovat i další údaje. Brýle mají nést označení CE a informace umožňující identifikaci výrobku, uveden má být název a kontaktní adresa výrobce a v příslušných případech také dovozce. Součástí má být návod k použití a informace o evropském prohlášení o shodě. V návodu nebo EU prohlášení o shodě má být rovněž uveden odkaz na použitou normu.
Samotné vytištěné „ISO 12312-2“ tedy není jediná věc, kterou lze při nákupu kontrolovat. Opatrnost je namístě zejména u anonymních výrobků z online tržišť, u nichž není zřejmé, kdo je vyrobil nebo dovezl.
Před samotným použitím brýle ještě prohlédněte. Podle NASA se nemají používat, pokud je filtr natržený, poškrábaný nebo jinak poškozený. Běžné sluneční brýle nejsou pro přímé sledování zatmění bezpečné bez ohledu na to, jak tmavá mají skla.
Marco Taliani de Marchio / Shutterstock.com
Zatmění si můžete bezpečně užít i v případě, že speciální brýle neseženete. Jen se na Slunce nesmíte dívat přímo.
Jednou z nejjednodušších možností je dírková projekce. Do tvrdšího papíru nebo kartonu uděláte malý otvor, postavíte se zády ke Slunci a světlo necháte přes otvor dopadat na bílý papír, zem nebo jinou světlou plochu. Objeví se na ní malý obraz slunečního kotouče a během zatmění bude vidět, jak jej Měsíc postupně zakrývá.
Ještě jednodušší pomůcku má většina lidí přímo v kuchyni. Podle NASA lze použít obyčejný kuchyňský cedník. Jeho malé kruhové otvory fungují jako jednoduché dírkové projektory a během částečného zatmění promítají na zem množství malých srpkovitých obrazů Slunce.
Zásadní pravidlo je jediné: ani skrz otvor v kartonu, ani skrz cedník se na Slunce nedíváme. Sleduje se pouze obraz, který se promítne na zem nebo jinou plochu. Podobný jev lze během zatmění pozorovat také pod stromy, protože malé mezery mezi listy fungují jako přírodní dírkové projektory.
Často se jako domácí alternativa objevuje také svářečské sklo. Tady je ale potřeba velká opatrnost. Podle American Astronomical Society lze pro přímé pozorování Slunce použít svářečský filtr odstínu číslo 12 nebo vyšší. Odstín 12 může některým lidem připadat ještě příliš světlý, zatímco jako nejpříjemnější se obvykle uvádějí odstíny 13 a 14.
To ale neznamená, že je bezpečné použít libovolnou svářečskou kuklu. AAS výslovně nedoporučuje nastavitelné ani automaticky zatmavovací svářečské kukly, protože mohou být nastaveny na příliš nízkou hodnotu nebo nemusí zareagovat správně. Pokud tedy přesně nevíte, jaký filtr máte, pro sledování Slunce ho raději nepoužívejte.
Velkou chybou by bylo nasadit si zatemňovací brýle a potom se přes ně podívat do běžného dalekohledu, triedru nebo teleskopu. Optika koncentruje sluneční záření a podle NASA může intenzivní světlo poškodit filtr i oko. Speciální zatemňovací brýle před očima proto při používání optických přístrojů nestačí.
Dalekohled, teleskop nebo fotoaparát s výkonnější optikou potřebují speciální sluneční filtr umístěný před objektivem, tedy na straně přístroje směřující ke Slunci. Kdo takovou výbavu nemá a neví přesně, jak ji používat, měl by dát přednost pozorování pouhým okem přes správné zatemňovací brýle nebo navštívit organizované pozorování na hvězdárně.
Tompel / Shutterstock.com
Řada lidí bude zatmění samozřejmě fotografovat mobilem. Dívat se na obraz Slunce na displeji není totéž jako hledět přímo do slunečního kotouče, telefon ale rozhodně nepoužívejte jako improvizovaný štít před očima.
Při fotografování si dávejte pozor především na to, abyste při nastavování telefonu nebo hledání správného záběru nekoukali přímo do Slunce. Jiná situace nastává u fotoaparátů s optickými hledáčky, teleobjektivy, teleskopy nebo dalekohledy, kde je kvůli koncentrovanému záření nutný odpovídající filtr před optikou.
Na internetu se kolem zatmění pravidelně objevují i domácí „rady“, které mohou být pro oči nebezpečné. Jako ochrana před Sluncem se nemají používat očouzená skla, rentgenové snímky, fotografické filmy, běžné fotografické filtry ani nejrůznější tmavé fólie a plasty. Nevhodné je také CD nebo DVD.
To, že přes nějaký materiál Slunce na pohled výrazně ztmavne, totiž ještě neznamená, že filtr dostatečně chrání oči. Pokud nemáte výrobek určený přímo k pozorování Slunce, nejbezpečnější domácí variantou je nepřímá projekce.
Veřejná pozorování připravuje po republice řada hvězdáren a dalších institucí. Podle aktuálního přehledu se bude pozorovat například na Štefánikově hvězdárně v Praze, v Ondřejově, Olomouci, Ostravě, Valašském Meziříčí, Jindřichově Hradci, Karlových Varech, Třebíči nebo Ždánicích.
Zajímavou možnost nabídne také Ještěd, kde chce iQLANDIA v případě vhodného počasí připravit bezpečné pozorování dalekohledem a nabídnout speciální brýle.
Aktuální přehled míst a programů zveřejňuje Česká astronomická společnost. U venkovních akcí je potřeba počítat s tím, že jejich konání nebo rozsah může změnit počasí.
Středeční astronomické představení zatměním nekončí. V noci z 12. na 13. srpna vrcholí meteorický roj Perseid. Podle České astronomické společnosti budou letos podmínky mimořádně příznivé, protože Měsíc bude krátce po novu a jeho světlo nebude rušit noční oblohu.
Kdo tedy vyrazí kvůli zatmění někam za město, může si s sebou rovnou vzít karimatku, deku a teplejší oblečení. Na rozdíl od pozorování Slunce se Perseidy sledují pouhým okem a nejlépe z místa s co nejtmavší oblohou.
Zdroje: Česká astronomická společnost, NASA, American Astronomical Society, ČTK, dTest