Zahrádkáři zalévají rajčata slanou vodou kvůli sladší chuti. Odborníci varují před riziky

Zalévání rajčat na zahradě vodou z konve badnews86dups / Shutterstock.com

Každý nadšený pěstitel hledá způsoby, jak vypěstovat bohatší úrodu, sladší plody a zdravější rostliny. Zatímco někdo nedá dopustit na domácí kompost, jiný experimentuje s přírodními hnojivy nebo babskými radami. V poslední době se mezi zahrádkáři začal šířit další neobvyklý tip – zalévat rajčata slanou vodou. Na první pohled to zní jako recept na katastrofu, některé studie však naznačují, že při správném použití může mít tato metoda překvapivé výsledky. Odborníci, které jsme oslovili, ovšem upozorňují, že výsledky pocházejí ze specifických experimentálních podmínek a v běžné zahradě mohou rizika převážit nad možnými přínosy.

Přečtěte si také

Beta-karoten není jen v mrkvi. Meruňky, mango i špenát mohou dodat pokožce jemně zlatavý tón

Rajčata pod mírným stresem

Rajčata patří mezi nejoblíbenější plodiny českých zahrad. Aby byla sladká, šťavnatá a plná chuti, potřebují dostatek slunce, živin i správnou zálivku. Právě poslední bod se stal předmětem výzkumů italských vědců, kteří zkoumali, jak rostliny reagují na mírně slanou vodu. Pěstovali cherry rajčata jak ve sladké vodě, tak v ředěném roztoku s obsahem 12 % mořské vody.

Zjistili, že zralá rajčata pěstovaná ve slané vodě vykazovala vyšší hladiny vitamínu C, vitamínu E, dihydrolipoové kyseliny a chlorogenové kyseliny. Výsledky tak ukázaly, že některé odrůdy rajčat mohou v takových podmínkách vytvářet více antioxidantů, tedy látek, které jsou ceněné pro své ochranné účinky na lidský organismus.

Vědci se domnívají, že za tím stojí takzvaný stresový efekt. Rostlina se snaží vyrovnat s náročnějšími podmínkami, a proto aktivuje vlastní obranné mechanismy. Vedle vyššího obsahu antioxidantů se u některých rajčat objevil také intenzivnější chuťový profil.

„Mírný solný stres sice může u rajčat stimulovat ukládání cukrů a zlepšit chuť plodů, ale pro běžné pěstování je to obrovský risk. Hrozí totiž rychlé zasolení půdy. To zablokuje kořenům příjem vody i živin, což vede k předčasnému vadnutí a usychání celé rostliny,“ říká pro Kupi Zuzana Přibylová, tajemnice Zelinářská unie Čech a Moravy.

Méně vody, více chuti

Právě chuť je důvodem, proč tato metoda budí mezi pěstiteli tolik pozornosti. Mírný stres může způsobit, že plody obsahují méně vody, a naopak vyšší koncentraci cukrů a aromatických látek. Výsledkem mohou být výraznější a „rajčatovější“ plody. Podobného efektu se ostatně dosahuje i omezením zálivky těsně před sklizní.

To však neznamená, že by sůl měla nahradit běžnou péči o rostliny. Odborníci upozorňují, že výzkumy probíhaly v přesně kontrolovaných podmínkách a s velmi nízkými koncentracemi soli. V jedné ze studií odpovídala koncentrace přibližně jednomu gramu soli na litr vody, tedy zhruba pětině čajové lžičky na litr. Rozhodně nešlo o výrazně slaný roztok, jaký by si mnozí zahrádkáři mohli představit.

„Existují studie naznačující, že mírný salinitní stres může ovlivnit složení plodů rajčat. Často bývá zmiňován experiment odborníků z univerzity v Pise, kteří zavlažovali rajčata roztokem obsahujícím kromě běžné vody také určité množství mořské vody. Výsledkem byl vyšší obsah biologicky aktivních antioxidantů v plodech. Je však důležité dodat, že rajčata byla pěstována v laboratorních podmínkách a v hydroponickém systému. Takové prostředí umožňuje velmi přesně kontrolovat množství živin, koncentraci solí i další faktory ovlivňující růst rostlin. Tyto podmínky se výrazně liší od běžného pěstování na zahradě a většina zahrádkářů je není schopna zajistit,“ říká pro Kupi Petra Mišáková, zahrádkářka a tvůrkyně aplikace Zahradník Online.

Zrající rajčata na keříku v zahradě otherstock / Shutterstock.com

Pozor, sůl může nadělat více škody než užitku

Přestože výsledky zní lákavě, většina zahradnických odborníků doporučuje opatrnost. Rajčata totiž nepatří mezi rostliny, které by sůl vyloženě vyžadovaly. Vyšší koncentrace mohou poškodit kořeny, zpomalit růst, snížit úrodu nebo způsobit problémy s příjmem důležitých živin. „Výsledky podobných experimentů nelze jednoduše přenášet do běžné zahradní praxe. Z vlastní zkušenosti jsem se s přínosy slané zálivky nesetkala a nepovažuji ji za vhodnou cestu ke zlepšení kvality úrody,“ vysvětluje Mišáková.

Ještě větší problém představuje samotná půda. Sůl se v ní může postupně hromadit a negativně ovlivnit nejen rajčata, ale i další plodiny pěstované na stejném místě. Citlivější druhy zeleniny mohou na zvýšený obsah soli reagovat velmi špatně. „Zatímco případné přínosy byly pozorovány ve specifických experimentálních podmínkách, rizika zasolení půdy jsou v běžné zahradě velmi reálná,“ varuje Mišáková.

Kdy může mít metoda smysl?

Pokud by někdo chtěl tento experiment vyzkoušet, odborné zdroje doporučují spíše rajčata pěstovaná v nádobách nebo květináčích. V běžném záhonu totiž sůl proniká do okolní půdy a její dopad je mnohem hůře kontrolovatelný. Ani v nádobách by však nemělo jít o pravidelnou součást péče, ale spíše o opatrný pokus na několika rostlinách.

Zahrádkáři, kteří chtějí podpořit zdravý růst rajčat, však mají k dispozici řadu osvědčenějších metod, které nepředstavují riziko pro půdu ani rostliny. Mezi nejčastěji doporučované patří:

  • přidání vyzrálého kompostu do půdy před výsadbou,
  • používání kopřivové nebo kostivalové jíchy jako přírodního hnojiva,
  • mulčování posekanou trávou nebo slámou pro udržení vláhy,
  • rozdrcené vaječné skořápky jako přirozený zdroj vápníku,
  • hlubší výsadba sazenic pro vytvoření silnějšího kořenového systému.

„Osobně bych běžným zahrádkářům experimenty se slanou vodou nedoporučila. Potenciální přínosy pozorované v laboratorních a hydroponických podmínkách nejsou dostatečným důvodem k tomu, aby zahrádkáři riskovali poškození rostlin nebo zasolování půdy,“ tvrdí Petra Mišáková.

Vaječné skořápky u rajčat jako přírodní zdroj vápníku VH-studio / Shutterstock.com

Jak získat chutnější rajčata bez experimentů?

Dobrou zprávou je, že existují mnohem bezpečnější způsoby, jak zlepšit chuť rajčat. Právě tyto faktory mají na výslednou chuť mnohem větší vliv než experimentování se solí. „Pokud zahrádkáři chtějí vypěstovat chutnější a zdravější rajčata, existuje řada osvědčených postupů, které přinášejí lepší výsledky a nepředstavují pro zahradu žádné riziko,“ vysvětluje Mišáková.

Zkušení pěstitelé se shodují, že nejchutnější rajčata obvykle vyrůstají na slunném stanovišti, v kvalitní půdě bohaté na organickou hmotu a při správně nastavené zálivce. Naopak přemokření může vést k vodnatějším plodům s méně výraznou chutí. Důležitou roli hraje i trpělivost – rajčata by měla dozrávat co nejdéle přímo na rostlině, kde získávají svou typickou sladkost i aroma.

„Rajčata potřebují strukturní, kyprou půdu, která je bohatě zásobená živinami. Klíčová je včasná identifikace problémů. Pro radu a cílenou (ideálně biologickou a nechemickou) ochranu jsou ideální specializované poradenské weby pro hobby pěstitele,“ doporučuje Přibylová.

Ačkoliv tedy myšlenka zalévat rajčata slanou vodou není úplným mýtem a má určité vědecké opodstatnění, pro běžné zahrádkáře nepředstavuje zázračný recept na rekordní úrodu. Pokud chcete mít jistotu zdravých rostlin i kvalitní půdy, vyplatí se držet osvědčených pěstitelských postupů a se solí raději šetřit, nebo se jí ideálně úplně vyhnout.

Zdroje: zahrádkářka Petra Mišáková pro Kupi.cz, tajemnice Zelinářská unie Čech a Moravy Zuzana Přibylová pro Kupi.cz, My Home Book, Fruit & Vegetable