Vaříte doma pudinky ze sáčku jako rychlé dezerty nebo svačiny? Možná žijete celou dobu v omylu. Od pravého poctivého pudinku je totiž dělí jedna základní surovina. Jak si doma uvařit ten „správný“ vanilkový pudink a co vlastně skutečně kupujeme a jíme ze sáčků za pár korun? V čem se liší svým složením?
Vanilkový pudink je typicky žlutý. Jenže za jeho barvu nemůže vanilka, jak se by se mohlo zdánlivě nabízet. Jsou to žloutky. Když se ale podíváme na složení jakéhokoliv práškového pudinku na trhu, tuto klíčovou ingredienci tam nenajdeme. A právě v tom je ten rozdíl.
Dalo by se tak říct, že pokud v obchodě saháme po pudinku v prášku, kupujeme jen ochucený škrob. U dražších výrobků bývá doplněný vanilkovým luskem, případně solí. V případě levnějších směsí, které se dají pořídit už za 4 koruny, umělými aromaty a žlutými barvivy, která zde mají nahrazovat pravou chuť vanilky i efekt žloutků.
Typicky se používá kukuřičný škrob. Tedy úplně ten stejný, který se dá koupit i samostatně v krabici za cenu kolem 25–35 Kč (za 200 g). A ten stejný, ze kterého se připravují i domácí pudinky se žloutky.
Další typickou surovinou pro mnohé pudinkové prášky na trhu jsou barviva. Sama vanilka (bavíme-li se o pravém extraktu nebo pomletém lusku) totiž žádnou barvu nepřidává. To je také důvod, proč jsou po uvaření dražší bio pudinky z pytlíku spíše krémově bílé. U zářivě žlutých, které mohou být na první pohled lákavější, se ale výrazné barvy dosahuje použitím přírodních barviv, například kurkuminu, riboflavinů nebo karotenů.
„Základní rozdíl je mezi ‚vanilkovým pudinkem‘ a ‚pudinkem s vanilkovou příchutí‘. V prvním případě by se mělo jednat o výrobek ochucený vanilkou nebo složkami z vanilky, zatímco ‚vanilková příchuť‘ obvykle znamená, že chuť vytváří aroma bez skutečné vanilky,“ vysvětluje dTest, který pudinky z prášku testoval začátkem letošního roku.
Pomineme-li tedy chybějící žloutky, nejčistší a nejkvalitnější složení nabízí směsi, které obsahují jen škrob a Bourbon vanilku. Je ale potřeba počítat s jejich vyšší cenou. Nabízí se pak otázka, zda se vyplatí je kupovat a není lepší si pudink ze škrobu a vanilky namíchat doma. A rovnou tak, jak má být.
„Příprava pudinku od základu není vůbec složitá, po chvíli ji určitě vychytá každý. Jediné, co se vlastně mění, je vyšlehání žloutků a možnost opravdu si dopřát poctivou vanilkovou chuť. Nasypat obsah pytlíku do hrnce je sice jednodušší, ale v podstatě se ten škrob nijak neliší od toho v krabici. A mléko a cukr musíte přidávat z vlastních zásob tak jako tak,“ říká pro redakci Kupi Jana Štěpánková, pekařka a cukrářka s dlouholetou praxí.
Co budete potřebovat?
New Africa / Shutterstock.com
Tip: Pokud by se vám žloutky během vaření srazily, příště zkuste do žloutkové směsi s cukrem, škrobem a studeným mlékem přimíchat i pár lžiček teplého mléka, které si mezitím ohříváte na sporáku. Poté postupujte obvyklým způsobem: žloutkovou směs nalijte do zbytku horkého mléka a míchejte do zhoustnutí.
Dokonce i oblíbené dukátové buchtičky s vanilkovým krémem, který v českých domácnostech a jídelnách typicky nahrazuje řidší pudink, jsou tak trochu podfuk. Pravé šodó má totiž k pudinku velmi daleko. Pochází z Francie a v jeho receptu nenajdete žádný škrob ani mléko. Naopak jeho základ tvoří bílé víno.
Šodó (francouzky chaudeau) se připravuje jako vanilková vinná pěna: víno (300 ml) se spolu se žloutky (4 ks), cukrem (70 g) a vyškrabanou vanilkou (případně se špetkou muškátového oříšku) ručně metličkou vyšlehává do hustší pěny nad vodní lázní, následně se ještě teplé lije na piškot, buchty nebo jiné prosté sladké pečivo.
Zdroje: autorský text, dTest, Kupi.cz, Jana Štěpánková pro redakci