Říká se, že co Čech, to houbař. Asi každý z nás pozná „hřiby“ a další jedlé houby, a naopak už malé děti ví, že červené muchomůrky jsou jedovaté. Ale už jste v lese narazili na hambatou houbu ve tvaru penisu? Jmenuje se hadovka smrdutá a je překvapivě jedlá! Aktuální stav hub ukazuje mapa ČHMÚ.
Ještě než si řekneme víc k nestydaté hadovce, pojďme se podívat na aktuální situaci v českých lesích.
Houbařská sezóna je letos velmi proměnlivá. Po relativně deštivém červenci a začátku srpna se podmínky pro růst hub výrazně zlepšily, ale nyní se zase projevuje sucho. Podle mapy pravděpodobnosti růstu hub od Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) je situace na většině území střední. Pouze v horských oblastech, jako jsou Krkonoše, Jizerky, Šumava, Jeseníky nebo Beskydy, je výskyt vysoký.
Mapa vychází z kombinace srážek za posledních 30 dní a teplot posledního týdne. Připomeňme, že houby nejlíp rostou zhruba 10 dní po vydatných deštích, a to pokud následuje teplé, nikoli však horké počasí.
Už jste na tuhle houbu, která může vykouzlit úsměv na tváři, narazili? Hadovka smrdutá (Phallus impudicus) je houba z čeledi hadovkovitých, kterou snadno poznáte podle jejího nezaměnitelného tvaru ve tvaru údu. Latinský název po překladu znamená doslova „penis nestoudný“.
V rané fázi vypadá jako bílé vajíčko zabořené do půdy. Jakmile dozraje, obal praskne a během několika hodin z něj vyroste až 30 cm vysoký bílý třeň zakončený kloboukem s nazelenalým, silně zapáchajícím slizem.
Hadovku najdete od června do listopadu v listnatých i jehličnatých lesích, v parcích i v zahradách. Zajímavostí je, že v minulosti byla zasvěcena bohyni plodnosti Ceres a dodnes se považuje za silné afrodiziakum.
Ačkoliv by to málokdo z amatérských houbařů tipoval, hadovka smrdutá je jedlá – ovšem pouze v raném stádiu, kdy má podobu onoho bílého „vajíčka“. Nejčastěji se plodnice krájí na plátky a smaží v trojobalu, kdy prý připomínají řízky nebo smažený sýr. K nakládání nebo sušení se ale houba nehodí.
Jakmile houba vyroste a začne zapáchat, stává se v kuchyni nepoužitelnou. Přesto je hadovka předmětem zájmu i z medicínského pohledu; některé studie naznačují, že její výtažky můžou působit příznivě například proti trombóze nebo jako prevence proti problémům s prostatou.
Nicméně pokud nemáte zkušenosti, je lepší ji nechat v lese, pokochat se jejím bizarním vzhledem a hledat spíš jiné, vyloženě jedlé houby.
Dá se říct, že září je pro houby ideální období. Kromě hřibů, kozáků nebo lišek se objevuje celá řada dalších chutných druhů. Pokud chcete mít jistotu, vybírejte jen druhy, které stoprocentně znáte.
Muchomůrkám a dalším už od pohledu nejedlým houbám se vyhýbejte. Ledaže byste narazili třeba na muchomůrku růžovku (Amanita rubescens), které se přezdívá růžovka nebo masák. Jen potřebuje poctivou tepelnou úpravu! Podobně jako mladá hadovka smrdutá.
Zdroje: Kupi, ČHMÚ, Naturatlas, Myko, The guardian