Přátele bychom mohli rozdělit na ty, co pijí červené víno a na ty, kteří nedají dopustit na víno bílé. Většinou volíme typ podle chuti, ale při výběru bychom se mohli zamyslet i nad tím, který je zdravější.
U červeného vína se slupky a semínka modrých hroznů nechávají napřed fermentovat, a až potom se lisují. Díky tomu se barviva vyluhují do rmutu a víno je pak nádherně rudé.
Bílé hrozny se buď ihned lisují, anebo se nechají pár hodin macerovat, aby se do šťávy ze slupek vytáhly aromatické látky. Fermentaci ovšem podstupuje pouze šťáva z hroznů, nikoli jejich slupky a semínka.
Červená vína bývají obvykle těžší, mají komplexnější chuť než vína bílá a ve většině případů bývají suchá. V chuti často nalezneme tóny tmavšího ovoce – černého rybízu, brusinek, ostružin či zralých švestek a třešní, nýbrž také hořkých mandlí či čokolády.
Zato bílá vína jsou jemnější a lehčí chuti. Bývají velmi často oblíbená pro svou sladší chuť, vyrábí se totiž nejen suchá, ale také často jako polosuchá, polosladká a sladká. V chuti zpravidla převažuje ovoce světlé – citrusy, mango, ananas, případně i vůně květin, sladkých mandlí či lískových ořechů.
Pokud jde o otázku, které víno je zdravější – máme zde jednoznačného vítěze. Je to víno červené. Jeho pozitivní vliv na zdraví je dán zejména přítomností množství polyfenolů a antioxidantů.
Hlavním „hrdinou“ v červeném víně je resveratrol – polyfenol, který se nachází ve slupce červených hroznů (a také v mnohých dalších rostlinách) a má antioxidační a antibakteriální účinky.
Podle řady studií je resveratrol účinný také proti obezitě a onemocněním s obezitou souvisejících, jako je cukrovka II. typu. Jeho popularita je ostatně tak velká, že se dá koupit i v podobě doplňků stravy.
Nedá se však tvrdit, že by bílé víno bylo zdraví škodlivé. I to má co nabídnout. Na základě studií zabývajících se polyfenolovými sloučeninami obsaženými v bílém víně bylo zjištěno, že tyrosol a kyselina kávová mají velmi silné antioxidační účinky. Kyselina kávová se také ukázala být velmi účinná při ochraně lidského organismu před nádorovými onemocněními a poškozením DNA.
Z výše uvedeného by se mohlo zdát, že je snad pití alkoholu zdraví prospěšné. Pochopitelně tomu tak být může, ovšem opět za předpokladu, že je alkohol konzumován v rozumné míře. Některé studie potvrzují, že pití alkoholických nápojů s mírou (ženy 1 skleničku, muži 1 až 2 skleničky denně) snižuje riziko onemocnění srdce, mrtvice, cukrovky i metabolického syndromu. Nutné je na tomto místě také zmínit, že nadměrné pití alkoholu naopak zvyšuje riziko onemocnění srdce, mrtvice, rakoviny či stojí za vysokým krevním tlakem.
I když je resveratrol všeobecně považován za zdraví prospěšný polyfenol, objevují se i kontroverzní studie, které naopak jeho účinnost vyvrací.