Vánoce u našich sousedů: Některé vánoční tradice mohou překvapit
Vánoční zvyky našich zahraničních sousedů nejsou příliš odlišné od těch našich, avšak některé tradice jsou zajímavé a možná vás překvapí, stejně jako mě. Věděli jste, že Poláci hledají o Vánocích betlémskou hvězdu na obloze, na Slovensku hází ořechy a v Německu mají na Štědrý den k večeři klobásu? Připravili jsme pro vás seznam těch nejzajímavějších vánočních a novoročních zvyků u našich sousedů.
Přečtěte si také
Polsko
Seno pod ubrus
Některé z polských štědrovečerních tradic pocházejí z pohanských dob, patří k nim například ukládání sena pod ubrus. Slované tak přinášeli oběť bohu Ziecznikovi – patronu zemědělských pustin a stepí. Křesťané tomuto zvyku dali jiný význam, symbolizuje jesličky, kde se narodil Ježíšek. Charakterizuje také chudobu a skromnost, tedy rysy, kterými by se věřící v životě měl řídit.
Hledání první hvězdy na obloze
Tato vánoční tradice patří mezi oblíbené, zejména u dětí. Myšlena je samozřejmě betlémská hvězda, která měla před více než 2000 lety přivést tři mudrce k novorozenému Ježíškovi. Tento zvyk dodržují polské rodiny také z praktického hlediska. V době, kdy jsou dospělí zaneprázdněni přípravami na štědrovečerní hostinu a úklidem, děti mají činnost, jež jim dá chvíli zabrat a odvádí je od dárků, jež nosí „Ježíšek“ pod stromeček.
Sdílení/lámání oplatky
Než si rodina sedne ke štědrovečernímu stolu, měla by se podělit o oplatku. Jde o tradici, která začala v 18. století a je známá i v Itálii, na Ukrajině, v Maďarsku, a dokonce tento zvyk dodržují i věřící rodiny u nás v Čechách. Zvyk odkazuje na modlitbu „Otče náš“ a „Poslední večeři“. Lámání oplatky umožňuje také symbolické usmíření lidí, kteří mají společně sníst štědrovečerní večeři.
Dvanáct štědrovečerních jídel
Podle tradice by se na štědrovečerním stole mělo objevit 12 jídel symbolizujících 12 Ježíšových apoštolů. Nejspíš se jedná o postní pokrmy připravené z hub, máku, medu nebo obilných zrn. Jediným masem by měla být ryba. Mezi nejoblíbenější polská štědrovečerní jídla patří červený boršč s knedlíkem, houbová polévka, kapr, zelí s houbami, makový koláč nebo perník.
Wirestock Creators / Shutterstock.com
Rakousko
Svatý Mikuláš a Krampus
Šestého prosince chodí v Rakousku svatý Mikuláš dům od domu a obdarovává hodné děti sladkostmi. Doprovází ho jeho pomocník Krampus, který má svůj prut na zlé děti. Průvody Krampusů jsou v Rakousku velmi oblíbené a tato tradice pomalu přichází i k nám. V některých městech se lidé oblékají do krampusáckých obleků, pochodují mezi ulicemi se zvonky a budí strach nejen u dětí, ale i dospělých.
Raunächte
Dvanáct nocí na přelomu roku se v Rakousku nazývá Raunächte. V těchto nocích se dům vykuřuje od zlých duchů. Mezi nejdůležitější noci patří 21. prosince, 24. prosince, 31. prosince a 5. ledna.
Na Štědrý den husa nebo kapr
Vánoční večeře se mírně liší podle regionu. V Burgelandu je často husa s červeným zelím a bramborovým knedlíkem, ve Štýrsku jsou typické vánoční pochoutky studené kuchyně, v Korutanech je uzená klobása, kysané zelí a černý chléb. Avšak v mnoha dalších rodinách se jí na Štědrý den kapr, stejně jako u nás.
Německo
Ke štědrovečerní večeři klobása a bramborový salát
Na Štědrý den je oblíbená u německého stolu klobása s jednoduchým bramborovým salátem. Němci se tak nemusí stresovat s propracovaným menu, protože 24. prosinec u nich bývá jinak dost nabitý. Dlouhou tradici má na německém stole také vánoční husa. Jedna z pověstí vypráví, že anglická královna Alžběta I. právě jedla husu, když dostala zprávu, že Anglie porazila španělskou armádu. Tento pokrm si vyložila jako dobré znamení a zvolila ho za vánoční jídlo.
Neinerlaa
„Neinerlaa“ popisuje tradici běžnou v oblasti Krušných hor. Jedná se o štědrovečerní večeři, která se skládá z devíti různých jídel, přičemž každé z nich by se mělo ochutnat. Jednotlivé pokrmy představují štěstí, zdraví a prosperitu v novém roce, symbolika je však v každé rodině mírně odlišná. Například:
- Kysané zelí = zdraví v novém roce
- Pečená husa, vepřové maso nebo králík = štěstí a dostatek jídla v domě
- Kompot = radost ze života
- Celer = plodnost
- Chléb a sůl = pohostinnost a teplo
- Houby = štěstí a radost
Bramborový salát
Bramborový salát s majonézou je tradiční česká příloha, připravovaná nejčastěji o Vánocích jako součást štědrovečerního menu společně s kaprem nebo řízkem. Vychutnat si jej však můžete i kdykoli jindy během roku, případně jej použít jako podklad na obložené chlebíčky.
Chválení vánočního stromečku
Tento veselý zvyk se drží zejména v Bavorsku a Bádensku-Wüttembersku. Podílejí se na něm přátelé a známí, kolegové nebo členové klubu, kteří mají za úkol pochválit vánoční strom. Zvláštní pozornost je věnována velikosti stromku a ozdobám. Jakmile účastník strom dostatečně pochválí, hostitel nabídne občerstvení a pálenku.
Perchten Run
Od 5. do 6. ledna se v mnoha alpských oblastech převlékají lidé do děsivých masek a kožešinových plášťů. Tzv. Perchten Runy prochází vesnicí a často s sebou nosí kravské zvony a zvonkohry, díky kterým vydávají hluk, aby odehnali duchy.
Kzenon / Shutterstock.com
Slovensko
Házení ořechů
Velmi rozšířeným vánočním zvykem je házení ořechů do rohu pokoje. Zvyk symbolizuje štěstí a hojnost v rodině po celý rok.
Oplatka s česnekem a medem
Oplatka potřená česnekem a medem je snad to nejtradičnější jídlo při vánoční večeři. Česnek má zajistit zdraví po celý rok a med zase sladký život.
Řetěz kolem stromu
Vánoční zvyk je oblíbený zejména na východě Slovenska. Řetěz se obmotá kolem štědrovečerního stolu, a tak symbolizuje soudružnost rodiny.
Zdroj: Kupi.cz
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko