Vynálezy, které změnily svět. Věděli jste, že cirkulárku, naváděcí systém torpéd i Apgar skóre vymyslely ženy?
Pokud jde o vynálezy, které lidem od základu změnily život, většinou se skloňují s mužskými jmény. Ať už se jedná o Thomase A. Edisona, sira Isaaca Newtona, Johannese Gutenberga, Jamese Watta, či Benjamina Franklina, jejich jména a objevy, které přinesli, zná zkrátka téměř každý. Ve vědecké obci jsou ale také slavná ženská jména. Znáte ženy, jejichž vynálezy doslova změnily svět?
Co v článku najdete
Přečtěte si také
Co je Matildin efekt?
Jevu, kdy jsou ženské vynálezy a nápady po staletí zesměšňovány a označovány jako nepotřebné, aby je později převzali a byli za ně odměněni muži, je označován jako „Matildin efekt“. Tento název získal po americké sufražetce a feministce Matildě Joslyn Gage, autorce eseje s názvem „Žena jako vynálezce“ z roku 1883. V té se zmiňuje o ženách, které přinesly vědě některé z nejdůležitějších světových vynálezů, ačkoli se nikdy nedočkaly uznání.
Termín Matildin efekt vymyslela a poprvé použila historička Margaret Rossiterová v článku s názvem „The Matthew Matilda Effect in Science“ zveřejněném v roce 1993 v akademickém časopise Social Studies of Science. Uvádí v něm, že by sociologové měli kromě slavného Matthewova efektu (česky „Matoušův efekt“), podle nějž se uznání dočkají pouze již proslavení vědci, uznávat též Matildin efekt.
noPPonPat / Shutterstock.com
Manuální stěrače
Ačkoli automobilismus je od nepaměti spojován především s muži, na jistém vylepšení se podílela i obchodnice s realitami, farmářka a majitelka vinic Mary Andersonová, která si v zimě roku 1903 všimla toho, že newyorští řidiči tramvají během sněžení zastavují, aby očistili přední sklo.
Vynalezla proto první model manuálních stěračů, s nimiž člověk stiskl páčku a během jediného okamžiku bylo sklo čisté. První stěrač sestával ze stěrky připevněné na drátku, který stačilo prostrčit pootevřeným okénkem a v případě potřeby rukou ovládat. V této době však automobily nebyly dostatečně rozšířené, a za svůj patent tak Andersonová nevydělala ani korunu.
Jednorázové pleny
Přestože se v dnešní době stále více skloňuje ekologie a někteří rodiče se vrací k praní a sušení látkových plen, většina už by se neobešla bez vynálezu jednorázových plen. Za ty vděčíme Marion Donovanové, která se narodila do rodiny podnikatele a továrníka, takže měla byznys v krvi. Matka tří dětí, která se starala o celou domácnost, hledala neustále způsoby, jak si práci ulehčit.
Vytvořila proto první verzi nepromokavé pleny z nylonového padákového plátna, která měla po stranách lepicí pásky. Protože žádná firma neměla o výrobu zájem, začala Donovanová sama. V roce 1951 prodala patent společnosti Keko Corporation za jeden milion dolarů. Také vytvořila prototyp jednorázových plenek, které v roce 1961 začala vyrábět společnost Procter & Gamble. Z dalších vynálezů si nechala patentovat zubní nit, inkontinenční vložky nebo papírové kapesníčky.
MBLifestyle / Shutterstock.com
Kevlarová vlákna
Mimořádně pevná, ale přitom lehká kevlarová vlákna, která vynalezla americká chemička polského původu Stephanie Kwoleková, se už léta využívají jako výztuž kompozitů, pro výrobu ohnivzdorných oděvů, neprůstřelných vest, pneumatik, člunů a kotevních lan či jako výztuha oblečení pro motocyklisty.
Kwoleková původně studovala medicínu a chemií si pouze přivydělávala. Později však tomuto oboru zcela propadla a nakonec strávila 40 let chemickým výzkumem ve firmě DuPont. V roce 1964 se dobrovolně přihlásila do projektu, kterému ostatní vědci nedávali velké šance. Šlo o tvorbu vláken, která by se dala použít při výrobě pneumatik. Při tom v roce 1966 omylem vytvořila roztok, který se choval jinak, než měl. Navzdory odrazování ze strany kolegů se nadále věnovala jeho zkoumání, dokud neobjevila jeho skryté kvality.
Cirkulární pila
Až příště uvidíte někoho používat cirkulárku, vězte, že by se tak nedělo bez nápadu Tabithy Babittové. Členka americké náboženské sekty, která byla silně závislá na těžbě dřeva, si všimla, že při řezání dřeva ruční pilou je třeba dvou mužů, z nichž jeden vždy pouze táhne pilu zpátky, než se do ní opře.
Dcera místního kováře, která se v komunitě věnovala pletení košíků, přišla proto v roce 1813 s vynálezem pily, kde byl kotouč připevněn ke stolu a pohyboval se díky ozubenému kolu. Tato pila se velmi rychle ujala a její patent dnes používají dřevařské společnosti po celém světě.
Pixel-Shot / Shutterstock.com
Elektrická lednice
Za to, že nemusíme maso nakládat do soli a ovoce a zeleninu sušit na zimu, vděčíme vynálezkyni, o níž toho příliš nevíme. Florence Parpartová se údajně narodila v New Yorku, vyučila se stenografkou a na počátku 20. století pracovala ve společnosti Eastern Sanitary Street Cleaning Company v New Jersey.
Vždy se zajímala o technologické novinky a v roce 1900 si nechala spolu se svým manželem Hiramem D. Laymanem patentovat stroj na zametání ulic, který se už o dva roky později začal používat v několika městech včetně New Yorku. V roce 1914 si nechala patentovat první prototyp elektrické lednice, jejíž výrobu zahájila zanedlouho. Sama vedla též úspěšné marketingové kampaně a dodnes je považována za jednu z nejúspěšnějších podnikatelek.
Myčka nádobí
Myčka nádobí už je dnes celkem běžným vybavením kuchyní. Jen málokdo ale ví, že ji v roce 1886 vynalezla žena jménem Josephine Cochraneová. Ta pocházela z vlivné rodiny renomovaného inženýra a vynálezce parní lodi Johna Fitche, a vynalézání tak měla v krvi. V roce 1858 se vdala za podnikatele Williama Cochrana, s nímž obývala rozsáhlé panství.
Jednoho večera po večeři Cochraneovou rozzlobilo, jak často služebnictvo při mytí nádobí rozbije drahocenné kousky, až přišla s návrhem první ruční myčky nádobí, jež sestávala z bojleru, kola a vysoušeče na vinné skleničky. Její možnosti ukázala až Světová kolumbijská výstava v roce 1893, a ačkoli myčky byly původně záležitostí hotelů a restaurací, později se rozšířily i do domácností. V roce 1926, tedy 13 let po její smrti, byla její společnost prodána firmě KitchenAid, která dnes spadá pod Whirlpool Corporation.
Walter Cicchetti / Shutterstock.com
Tajná radiokomunikace
Žena stála také za vynálezem technologie, která je dnes součástí všech rádiových technologií včetně mobilní internetové sítě, satelitu či GPS. Jde o princip tzv. rozprostřeného spektra s přeskakováním kmitočtů (Frequency Hopping Spread Spectrum, FHSS), v němž vysílač i přijímač neustále mění frekvenci, a je tak imunní vůči odposlechu.
Jeho autorka, kráska s uměleckým jménem Hedy Lamarr, byla navíc první herečkou, která se jako první žena ve filmu svlékla, a to v českém filmu Extase režiséra Gustava Machatého z roku 1932. Podle její tváře byla údajně nakreslena i Disneyho Sněhurka. Bystrá umělkyně zrealizovala svůj nápad v roce 1942 se svým přítelem Georgem Antheilem. Svůj vynález dali bezplatně k dispozici námořnictvu, které jej však nevyužilo až do vypršení patentových práv.
Apgar skóre
Pokud máte děti, pravděpodobně vám bude povědomý název Apgar test nebo Apgar skóre. Jde o mezinárodně uznávaný bodovací systém, který posuzuje zdravotní stav čerstvě narozeného novorozence. Vyjádřen je třemi číslicemi od 1 do 10, kde 10 je nejvíce, a udává součet naměřených hodnot v první, páté a 10. minutě života dítěte.
Autorkou tohoto přehledného systému, který sleduje puls, dech, reakce na podráždění, svalové napětí a zabarvení kůže novorozence, je americká anestezioložka a pediatrička Virginia Apgarová. Ta se mimo jiné stala též první profesorkou na Kolumbijské univerzitě. V roce 1975 byla na její počest Americkou akademií pediatrů založena Cena Virginie Apgarové.
Zdroje: Dnes24.sk, Marianne.cz, Daily.jstor.org, hn.cz, Refresher.cz, iDnes.cz, Reflex.cz, Wikipedia.org, Journals.sagepub.com
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko