Čím zalévat rostliny? Kohoutková voda na to vhodná není! Nejlepší je na to dešťovka
Voda je dar, který nám zdarma padá z nebe. Mnoho lidí ji chytře sbírá a skladuje v nádržích, aby ji mohli využít pro svou zahradu. Přesto se najdou tací, kteří zalévají rostliny vodou z vodovodního systému. Je rozdíl mezi vodou z kohoutku a vodou, která naprší? Pro zalévání rozhodně ano a nejde jen o cenu. Zkušení zahrádkáři vědí, že je dešťová voda pro rostliny nejlepší. Představíme si, proč tomu tak je a proč byste pro zalévání měli tuto vodu upřednostnit.
Co v článku najdete
Přečtěte si také
Proč je voda z kohoutku pro rostliny špatná?
Voda z vodovodního systému vypadá čistě, ale zdání klame. I když se její složení liší podle vaší lokality, obsahuje v určitém množství chlór, mikroplasty, pesticidy, těžké kovy, antibiotika, hormony, léčiva a širokou škálu nežádoucích chemikálií. Tento nebezpečný koktejl každý den pijeme, a i když ho lidské tělo dokáže snést, řada rostlin nikoliv. Není vhodný pro zahradu ani rostliny pěstované v interiéru.
Jestliže vám z neznámých důvodů rostliny hynou, na vině může být právě voda. Rostliny se mohou stát obětí fluoridové toxicity, chlór může zničit živiny v půdě a další chemikálie mohou poškodit tělo rostliny i její kořenový systém.
Gleb Usovich / Shutterstock.com
Nežádoucí látky ve vodě z vodovodu
- Chlór – Je pro rostliny škodlivý hned ze dvou důvodů. Za prvé může zabít bakterie a mikroorganismy v zahradní půdě. Za druhé vysoká hladina chlóru může poškodit kořeny vašich rostlin. Chlór se používá k dezinfekci vody, ale zahradě nijak neprospěje. Naštěstí má většina vodovodní vody nízké hladiny chlóru, které nebudou přímo škodlivé pro vaše rostliny. Pokud máte stále obavy, jednoduše zkontrolujte vůni vody z vodovodu. Pokud cítíte chlór, pravděpodobně má neobvykle vysoké hladiny chlóru. V takovém případě stačí naplnit zalévací nádobu vodou z vodovodu a nechat ji 24 hodin před zaléváním rostlin odstát. Během této doby se chlór odpaří.
- Těžké kovy – Mohou bránit růstu vašich rostlin. Naštěstí má většina vodovodů pouze nízké hladiny těžkých kovů. Pokud si nejste jistí, můžete si ji nechat otestovat.
- Fluorid – Fluorid se často používá k úpravě zásob vody, což je pro vaše rostliny špatná zpráva. Může narušit fotosyntézu vašich rostlin, a když se časem nahromadí, může se stát toxickým. Obsah fluoridů ve vodě se může v jednotlivých zemích značně lišit a pouze testem lze zjistit, jak velké hodnoty se ve vodě nacházejí.
- Vápník a hořčík – Voda z kohoutku běžně obsahuje vápník a hořčík. Tyto prvky nejsou ve své podstatě špatné. Ve skutečnosti mohou být pro zdraví rostlin opravdu užitečné. Pokud jich je ale vysoká hladina, mohou se časem hromadit ve vaší půdě. Nadměrné množství může vést k dehydrataci kořenů a zpomalení růstu, což může mít pro rostliny zničující účinek. Příliš mnoho vápníku může změnit hladinu pH ve vaší půdě, což může některé rostliny připravit o tolik potřebnou kyselost. Může také rušit účinky jiných živin v půdě. Na druhou stranu příliš mnoho hořčíku může také bránit vápníku v plnění jeho práce. Pokud si všimnete bílého prášku nebo filmu na povrchu vaší půdy, může jít o usazeniny vápníku a hořčíku. Abyste to napravili, musíte půdu vyluhovat velkým množstvím vody a vyplavit tyto nahromaděné soli. Pro tento proces doporučujeme použít destilovanou nebo dešťovou vodu.
Jestliže používáte vodu z vodovodu k zalévání pokojových rostlin a nemáte k dešťové vodě přístup, řadu nežádoucích látek odstraníte tím, že vodu převaříte, necháte ji odstát nebo si pořídíte vodovodní filtr.
Halfpoint / Shutterstock.com
Za dešťovku vám zahrada poděkuje
Rostliny mají po dešti tendenci vypadat zeleněji a svěžeji. Důvodem je, že dešťová voda snáší na zem dusík ve formě dusičnanů, které rostliny využívají k produkci zelených listů, a pH dešťové vody se pohybuje mezi 6,2 – 6,8, což uvolňuje rostlinné živiny z půdy. Dešťovou vodou lze zalévat jak zahradní, tak pokojové rostliny. Může sice obsahovat sediment, ale není nebezpečná a neobsahuje žádné chemikálie.
Hlavní důvody pro používání dešťové vody
- Dodává dusík: Obsahuje malé množství rozpuštěného dusíku ve formě dusičnanů, které mohou rostliny absorbovat. Potřebují dusík k tvorbě bílkovin, aminokyselin, hormonů, chlorofylu, vitamínů a enzymů. Některé rostliny přijímají dusík svými kořeny, jiné ho přijímají listy.
- Uvolňuje živiny v půdě: Nižší kyselost dešťové vody zpřístupňuje rostlinám životně důležité živiny v půdě.
- Žádný chlór: Ve srovnání s konvenční vodou získanou z kohoutků není v dešťové vodě žádný chlór, který by mohl představovat potenciální hrozbu pro rostliny.
- Méně minerálů: Obsah minerálních látek v dešťové vodě je malý až žádný a nezpůsobí žádné poškození rostlin.
- Náklady: Jde o bezplatný zdroj vody, což snižuje spotřebu obecní vody a náklady spojené s její úpravou, aby pro nás byla pitná.
- Elektrolyt: Dešťová voda je elektrolyt, který je produktem různých iontů, jako jsou sodík, hořčík, chlorid, vápník, draslík a hydrogenuhličitanové ionty. Obsahuje také amoniak, podobně jako dusitany, dusík a dusíkaté sloučeniny. Odkud tyto prvky pocházejí? Zdroji jsou oceány, sladkovodní jezera, sopky, průmysl a mnoho dalších.
- Zdroj CO2: Oxid uhličitý se ukazuje jako nezbytný pro růst rostlin a v dešťové vodě je ho dostatečné množství.
Umit ARDA / Shutterstock.com
Jak ji skladovat?
S instalací dešťových sudů nebo nádrží na vodu jsou spojeny minimální náklady. Pokud máte střechu, může voda téct rovnou tam, kde ji budete skladovat. Nejlepším způsobem, jak sbírat dešťovou vodu, je ze střech pomocí okapů, nikoli přímo ze země. Tím zajistíte, že dešťová voda nepřijde do styku s žádnou zeminou.
Dešťovou vodu není vhodné skladovat příliš dlouho a nežádoucí je, pokud je dlouhou dobu vystavena slunečnímu záření a hmyzu. V otevřených sudech je vhodné neskladovat vodu déle než týden. Pro dlouhodobé skladování dešťové vody jsou vhodné neprůhledné uzavřené nádrže na vodu nebo podzemní jímky. Čím déle ji skladujete, tím více její kvalita klesá.
Alternativy dešťové vody
- Voda z rybníka/jezera – Voda z rybníka je dobrou alternativou k dešťové vodě, protože je nejen zdarma, ale bude obsahovat výrazně vyšší množství dusičnanů. To znamená, že rostliny budou potřebovat menší množství vody, aby získaly více živin. Používání této vody je podobné akvaponickému systému, kde rostliny využívají rybí odpad jako hnojivo v cirkulačním vodním systému. V závislosti na umístění vodního zdroje by měla být voda nejprve otestována, jestli neobsahuje nebezpečné látky.
- Říční voda – Ve srovnání s dešťovou vodou je také skvělou volbou pro zalévání a to zejména tam, kde není sběr dešťové vody možný. I zde záleží na tom, jestli není znečištěná.
- Pramenitá voda – Pokud má správné složení, může být její použití na rostliny cenově dostupnou možností, jak zajistit vodu bohatou na živiny, zejména minerály.
Dešťová voda je skutečným zázrakem pro zahradu a měli byste ji využívat naplno. Pokud máte pokojové rostliny, které zaléváte vodou z kohoutku a živoří, můžete je umístit v dešti ven a dopřát jim detox, který pročistí půdu a dodá jim živiny.
Zdroje: Flourishingplants, Analytická laboratoř, dTest
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko