Neplýtvejte! Průměrný Čech vyhodí až 50 kilogramů jídla za rok

Popelnice, ve které jsou banány, bageta, salát, vejce, šunka, mléko, rajče SpeedKingz / Shutterstock.com

Jedním z největších celospolečenských problémů, který má mnoho úrovní – ekonomickou, ekologickou i sociální –, je plýtvání potravinami. Podle odhadů Sociologického ústavu AV ČR by mohla průměrná česká domácnost ušetřit až osm tisíc korun ročně, pokud by omezila plýtvání jídlem. S přihlédnutím k aktuální inflační situaci znamenající rostoucí ceny potravin by to mohlo být ještě více. Kde se jídlem nejvíce plýtvá, kolik potravin zbytečně skončí v odpadkovém koši a jak plýtvat méně? Přinášíme vám pár tipů.

Přečtěte si také

Jak využít slupky od brambor? Přestaňte je vyhazovat! Poslouží v kuchyni i jinde
Jak využít slupky od brambor? Přestaňte je vyhazovat! Poslouží v kuchyni i jinde

Mnoho lidí v posledních měsících šetří, kde se jen dá. Jednou z oblastí, kde lze výrazně ulehčit rodinnému rozpočtu, je nákup potravin a neplýtvání s nimi. Z dat Sociologického ústavu AV ČR totiž plyne, že české domácnosti stojí až za 53 % veškerého objemu potravinového odpadu.

„Na základě různých odhadů se dá shrnout, že průměrný Čech vyhodí okolo 50 kg jídla ročně,“ řekla pro zpravodajský server iDnes.cz socioložka Radka Hanzlová, která se tématem zabývá v rámci výzkumného programu Akademie věd Strategie AV21 – Potraviny pro budoucnost.

Žena stojí u otevřené lednice, mračí se, zacpává si nos a vyhazuje mandarinku do koše aslysun / Shutterstock.com

Plýtvá se všude

Za plýtváním potravinami ale samozřejmě nestojí jen domácnosti, je zde více mezičlánků:

1. Výroba

Vše začíná už ve výrobě, a to ačkoli se výrobci snaží zavádět technologie, které to výrazně omezují.

2. Zemědělství

Zemědělci se snaží vypěstovat „dokonalou“ zeleninu a ovoce, které povětšinou vyžadují nákupčí supermarketů. Už pár let je ale možné jak v kamenných obchodech, tak i těch internetových nakoupit cíleně „ošklivou“ zeleninu – tedy ne úplně rovné mrkve nebo jinak zahnuté banány – i tak malý krůček udělá velký rozdíl.

3. Distribuce

Distribuce stojí mezi výrobcem a prodejcem a ručí za to, že se do prodeje dostanou potraviny té nejvyšší kvality. Supermarkety často mají velmi přísná kritéria, protože koncoví zákazníci logicky chtějí za své peníze to nejlepší zboží.

„Informace, že ve Španělsku pršelo, a proto ta úroda vypadá tak, jak vypadá, se k zákazníkovi nedostane — a vlastně ho to ani nezajímá,“ vysvětluje pro iniciativu Zachraň jídlo jeden z distributorů a dodal, že i když se distributoři snaží pracovat se zbožím s maximální efektivitou, k odpisům dochází pravidelně. „Obrovsky na to doplácí například citrusy, různé bobuloviny, jahody, borůvky a podobně. Jsou to naše odpisy, ne na prodejně, protože nám to ten supermarket ani nepřijme.“

4. Prodej

Zákazníci si vybírají ty nejčerstvější a vizuálně nejhezčí potraviny. Nejčastěji je to patrné u ovoce a zeleniny. Obchody i zákazníci se ale často snaží plýtvání omezit prodejem/nákupem potravin, kterým brzy končí expirace, tím, že je prodávají ve speciálních slevových akcích pod označením „zachraň jídlo“, „pomozte nám neplýtvat“. Všimli jste si už toho?

Podivně tvarované brambory a mrkev AB-7272 / Shutterstock.com

5. Pohostinství a catering

V restauracích, jídelnách a na rautech je plýtvání způsobeno často servírováním příliš velkých porcí, které zákazník nesní. Polovinu porce si většinou zabalit necháme, ale co když zbude jen jeden knedlík a kousíček masa? Z průzkumů plyne, že se nejvíce plýtvá u tzv. švédských stolů, kdy si konzument může nabrat to, co sní, ale většinou vše nesní a obsluha to pak musí vyhodit.

6. Domácnosti

A teď to nejdůležitější. Data ukazují, že potraviny tvoří až 30 % odpadu domácnosti. Větší nákup, zapomenuté zbytky od oběda či plesnivý chléb. Občas se to asi stane každému z nás. Zajímavostí je, že vícečlenné domácnosti zacházejí s potravinami hospodárněji a méně plýtvají než lidé, kteří žijí sami. Ti vyhazují téměř o polovinu jídla více.

Dózy na skladování potravin by vám neměly chybět

Jak lze plýtvání omezit?

Věděli jste, že až 42 % procent obsahu popelnic zaplňuje bioodpad? To samozřejmě neznamená jen vyhozené jídlo, ale také například již nepoužitelné zbytky nebo slupky a odřezky, které v ideálním případě, pokud je ta možnost, patří na kompost. Když se ale zaměříme na vyhazování jídla, k nejčastějším důvodům patří jeho zhoršená kvalita (zkazí se, nevypadá vábně nebo je „prošlé“) a také neodhadnuté množství – a s tím se dá rozhodně něco dělat.

Plánování nákupů a vaření je jednou z cest. Dalším způsobem je pak nepodléhat lákavým slevám a akcím u věcí, které bychom jinak ani nekoupili. V neposlední řadě je pak dobré si osvojit základní zásady správného skladování a uchovávání potravin. Vakuové dózy nebo obyčejný mrazák jsou dobrými pomocníky.

Rady a tipy, co s jídlem, které v domácnosti zbylo, jak ho uchovat a zpracovat, už více než deset let přináší iniciativa Zachraň jídlo.

Zelenina v zamrazovacích sáčcích a dózách BravissimoS / Shutterstock.com

Pár tipů, co s jídlem, když vám zbude třeba z rodinné oslavy:

  1. Vezměte ho do práce.
  2. Myslete na lidi v nouzi.
  3. Existují aplikace na sdílení jídla.
  4. Fungují tzv. komunitní lednice, kam lze přebytečné jídlo odvézt.
  5. Dejte sáček na plot – a nabídněte tak přebytky ze zahrady náhodným kolemjdoucím (drobný dárek potěší).
  6. Nabídněte jídlo na sociálních sítích – existují tematické skupiny.