Májová brynza je nejlahodnější. Pochutnejte si na ní právě teď!
Není brynza jako brynza. Možná jste si už v obchodě v oddělení s mléčnými výrobky všimli, že na balení brynzy se tu a tam objevuje nějaký dodatek jako například „Liptovská brynza“, „zimní brynza“, „letní brynza“ nebo jen „jasienka“. Věřte, že to není jen náhoda. Existuje totiž více variant tohoto sýra z ovčího mléka, a pokud sáhnete po té májové, na kterou obchodníci se sýry lákají, rozhodně neuděláte chybu. Májová brynza je totiž ta nejlepší, je jemná a lahodná.
Přečtěte si také
V obchodech je brynza k dostání po celý rok. Pokud si na ni ale chcete pochutnat o něco víc než běžně, sáhněte po té májové, kterou najdete v regále jen v jarním období, v měsíci květnu, jak z jejího názvu plyne.
Při nákupu si ale dejte pozor na složení. Pokud je na obale uvedeno „ovčí brynza“, pak je vše v pořádku a můžete si být jisti, že si domů nesete sýr se 100 % podílem ovčího mléka. Pro označení „brynza“ je totiž přípustné smíchání s mlékem kravským či kozím.
Pochutnejte si na jarní specialitě
Kupte se slevou Ovčí bryndza Sýrárna Horní Dvorce.
Zpět ale k brynze májové. Víte, proč je nejlahodnější? Důvod je vcelku jednoduchý. Po zimě jsou ovce vyhnány na pastviny, kde se živí čerstvou trávou a jarními bylinkami. To vše se promítne právě do chuti brynzy, která se z mléka těchto ovcí na jaře vyrábí. Obecně také platí, že brynza, která se na jaře a v létě vyrábí z čerstvého mléka, je méně tučná a měně štiplavá než ta zimní, která je vyráběna ze skladovaného hrudkového mléka a tvarohu.
Eskymaks / Shutterstock.com
Brynza je funkční potravina
Kromě chuti se brynza vyznačuje také tím, že obsahuje probiotické kultury a okolo 20 druhů laktobakterií (to je zhruba desetkrát tolik něž v klasickém bílém jogurtu). Je také bohatá na vitaminy, minerály a kvalitní lehce stravitelné bílkoviny.
Při pravidelné konzumaci brynza snižuje hladinu LDL cholesterolu (toho „zlého“), snižuje krevní tlak a má pozitivní vliv na hladinu cukru v krvi. Díky přítomnosti mnoha mikrobiálních kultur, má brynza nízký obsah laktózy (mléčného cukru). Množící bakterie během procesu zrání sýra tento cukr totiž spotřebovávají. Brynza je tak vhodná i pro ty, kteří jsou na laktózu citliví.
Pokud má mít brynza výše uvedené blahodárné účinky, musí být čerstvá. Tedy nesmí projít procesem pasterizace či termizace. Sýr, který projde tepelným ošetřením déle vydrží a zabrání se tím množení nežádoucích mikroorganismů, ale zároveň s nimi se vysokou teplotou zabijí i ty zdraví prospěšné. Tento údaj vždy hledejte na obalu.
A jak si brynzu nejlépe vychutnat? Tu májovou rozhodně jen namazanou na čerstvém chlebu. Tak její chuť vynikne nejlépe. O haluškách nebo pirozích s brynzou není nutné příliš mluvit. Snad každá rodina na Slovensku má vlastní zaručeně nejlepší recept. Věděli jste, ale že pravá „budapešť“ je z brynzy. A ochutnali jste už demikát? Že ne! Nechte se inspirovat našimi recepty.
Tobik / Shutterstock.com
Pravá budapešťská pomazánka
Ačkoli máme my Češi brynzu spojenou především se Slovenskem, tento ovčí sýr je typický pro další karpatské země – Polsko, Rumunsko, Ukrajina, kde se také vyrábí. Konzumuje se ale i v Německu (především Bavorsku), Rakousku, České republice a také v Maďarsku, kdy z ní připravují typickou paprikovou pomazánku. Pokud byste si ale v Maďarsku chtěli „budapešť" koupit, příliš byste nepochodili. Pro nás Čechy je totiž originální název této pomazánky kőrözött trochu jazykolamem, a tak jsme si vše zjednodušili.
Budete potřebovat:
- 250 g májové brynzy
- 250 g tvarohu
- 2 polévkové lžíce zakysané smetany
- 100 g másla
- 1 červená cibule
- 1 lžíce mleté papriky
- 1 lžička mletého kmínu
- sůl
Jak na to?
Příprava je velmi jednoduchá. Nejprve utřete změklé máslo do lehké pěny, do něj přidejte brynzu a tvaroh se zakysanou smetanou na zjemnění. Pořádně promíchejte, aby se vše spojilo v jednolitou hmotu. Poté přidejte koření a najemno nastrouhanou červenou cibuli. Dochuťte solí a pokud máte rádi pikantní chuť, můžete přidat i půl lžičky pálivé papriky.
Pomazánku nechte pár hodit odležet v lednici, aby se spojily všechny chutě.
AS Food Studio / Shutterstock.com
Sametově hladký demikát
O demikátu se říká, že to je jeden z klenotů slovenské národní kuchyně, který téměř nikde jinde neochutnáte. Ačkoli oblíbený je také na moravském Valašsku. Připravuje se ve dvou základních variantách: Novější verze je krémová do hladká rozmixovaná polévka. Ta tradiční verze je nerozmixovaná a připravovala se z vody, ve které se vařily halušky. Tou se zalila brynza předem zamíchaná s opečenou cibulkou, kmenem, paprikou a pepřem. Tato směs se v hrnci jen lehce prohřála a podávala se s pečivem.
Moderní doba si ale žádá moderní recepty.
Na sametově hladký demikát budete potřebovat:
- 1 lžíci sádla
- menší cibule
- 1 lžička sladké papriky (nemusí být)
- 400 g brambory
- 250 g májové brynzy
- lžíce másla
- sůl a pepř na dochucení
- zakysaná smetana (na zjemnění – nemusí být)
- chlebové krutony
- pažitka nebo petržel na ozdobu
Jak na to:
V hrnci si nejprve na sádle nechte zpěnit nadrobno nakrájenou cibuli a zhruba po 5 minutách k ní přisypte sladkou papriku a nechte jen chvilku rozvonět. Poté přisypte na kostičky nakrájené brambory, promíchejte, zalijte asi litrem vody a přiveďte k varu. Vařte zhruba 15 minut, dokud nebudou brambory měkké.
Odeberte trochu vody a rozmíchejte v ní brynzu. Vzniklou kašičku nalijte zpět do hrnce a rozmixujte. Polévku ochutnejte a v případě potřeby dosolte, ochuťte pepřem a zjemněte máslem.
Podávejte s chlebovými krutony, ozdobenou lžicí zakysané smetany a bylinkami.
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko