Jaké jsou druhy medu a čím se odlišují?

Med v misce Subbotina Anna / Shutterstock.com

Když se mluví o medu, většina lidí si okamžitě vybaví hustou lepkavou tekutinu zlatavé barvy. Může se zdát, že včelí med je jenom jeden, a to ten, který produkují včely sbíráním pylu z květů. Ve skutečnosti existují stovky druhů medu a liší se zpracováním, lokalitou i podle rostlin, ze kterých je pyl sbírán. Jednotlivé druhy se mají jinou chuť i barvu. Pokud máte med rádi a jste zmateni nabídkou v obchodech, poradíme vám, jak se v medu vyznat.

Přečtěte si také

Dezerty z grilu aneb zahajte grilovací sezonu těmito recepty
Dezerty z grilu aneb zahajte grilovací sezonu těmito recepty

Jak se liší kvalita medu?

Pokud chcete nejkvalitnější med, vyhněte se supermarketům. Komerční med prochází mnoha úpravami, které z medu filtrují zdraví prospěšné látky, je často pasterizován, ředěn, někdy i slazen a dochucován. Nejkvalitnější je surový med, takový má nejvyšší obsah zdraví prospěšných látek. Můžete ho pořídit zejména u včelařů a na farmářských trzích, případně v různých prodejnách, které odebírají med od včelařů.

Jedním z hlavních znaků kvality je tuhnutí medu. Kvalitní med vám do několika týdnů zcukernatí. Tento stav však nebrání v jeho používání. Nekvalitní med vám neztuhne, a to proto, že je ředěný a jsou do něj přidány látky potlačující tento jev. Rychlost cukernatění je ovlivněna obsahem fruktózy v medu. Čím více jí v medu je, tím rychleji tuhne. Za produkty od včelařů si obvykle připlatíte, ale platíte zde vždy za kvalitu.

Doplňte si zásoby ve spíži v akci

Květový a lesní med

Med se dělí především na květový a lesní med. Jsou mezi nimi výrazné rozdíly, které byste měli před nákupem znát.

Květový med

Jak už název napovídá, květový med, či také luční med, vzniká z pylu, který včely získají z květů rostlin. Může se dále dělit podle toho, jestli v něm převažuje pyl z konkrétních rostlin. Na trhu tak pořídíte třeba lipový, řepkový, akátový nebo jetelový med. Pokud cestujete po světě, můžete v zahraničí narazit třeba i na med z pomerančových květů, eukalyptový med, manukový med a další druhy. Liší se vůní, chutí, barvou, krystalizací i svými účinky. Jednodruhový med vzniká jednoduše tím, že se se včelími úly cestuje a přistaví se například ke konkrétnímu poli.

Med ve sklenici položený v lese na mechu photosbelkina / Shutterstock.com

Lesní med

Lesní med se často označuje jako medovicový. Ne každý ho považuje za skutečný med. Zatímco u lučního sbírají včely pyl z květů, u této varianty nesbírají pyl, ale medovici. Jedná se o tekutinu, kterou produkují mšice a jiné druhy hmyzu. Tento hmyz se živí šťávami listnatých a jehličnatých stromů.

Některé živiny zužitkují a zbytek vyloučí právě jako medovici. Včely medovici sbírají a zpracují ji v med. Typický je tmavší barvou, výraznější chutí a menší cukernatostí. Obsahuje také více minerálních látek a kvůli tomu může být hůře stravitelný.

Další podoby

Pastovaný med – Je upraven tak, aby měl snadno roztíratelnou konzistenci. Jelikož nestéká a má konzistenci pasty, lze ho snadno namazat na pečivo, ale i použít všude tam, kde byste použili běžný med. Nemusíte se bát chemikálií, obvykle se dosáhne pastovité konzistence tím, že se pozvolna míchá, dokud této konzistence nedosáhne.

Plástečkový med – Prodává se v celých plástech, které včely dělají proto, aby do něj mohly med uložit. V dávné minulosti se med nevytáčel, ale vymačkával se přímo z plástů. Kromě samotného medu zde najdete pylová zrna a také propolis, je tedy velmi zdravý. Má protizánětlivé a antivirové vlastnosti.

Lisovaný med – Je za studena nebo za tepla vytlačovaný z plástů. Při vytlačování za tepla se použije jen mírná teplota, aby se nepoškodily živiny v medu.

Turecký med – Pochopitelně nejde o med jako takový, je to cukrovinka, která ho má však jako jednu z hlavních přísad. Dále se skládá z cukru, vaječného bílku, sekaných oříšků a vody.

Turecký med s mandlemi, pistáciemi a sklenice medu Peter Bocklandt / Shutterstock.com

Jak med správně skladovat?

Med se skladuje ve skleněných nebo plastových nádobách. Neskladuje se pouze v kovu, protože ten by mohl oxidovat. Med můžete skladovat za běžných pokojových teplot. Skladujte ho ve skříni, ve spíži nebo kdekoliv jinde, kde nebude vystaven přímému slunečnímu světlu. Med nepatří do lednice, protože by rychleji ztuhl, také ho nedávejte na místa, kde by byl vystaven příliš vysokým teplotám, třeba ke sporáku.

Důležité je, aby byl vzduchotěsně uzavřen v nádobě, kde se k němu nedostane vlhkost. Pokud s ním manipulujete, vždy používejte čistou lžíci, abyste ho zbytečně nekontaminovali. Co se týče trvanlivosti, při správném skladování vám může vydržet i celé roky. Pokud vám zkrystalizoval a chcete ho znovu zkapalnit, stačí ho vložit do hrnce s horkou vodou. Za stálého míchání ho zahřívejte a jakmile zkapalní, zdroj tepla vypněte. Rozhodně se vyhněte mikrovlnné troubě, která by mohla med přehřát a ničit důležité živiny.