6 nejčastějších chyb, které děláme při zavařování
Lahodným výsledkům poctivého domácího zavařování se nic nevyrovná. A co teprve ten pocit zadostiučinění každé hospodyňky, když nachystá zásoby na chladnější období. Ne vždy se ale všechny sklenice vydaří zavařit správně a část práce tak nakonec vyjde vniveč. Proč a kdy se to děje? Máme pro vás nejčastější chyby, které při zavařování děláme.
Co v článku najdete
1. Špatně plníme sklenice
Sklenice by se měly plnit do 0,5 až 2 cm od hrdla. Zavařováním ovoce a zelenina mírně nabydou, a pokud na to není ve sklenici místo, obsah si najde cestu ven.
Když ale naopak naplníte sklenici málo, zůstane v ní kyslík, který zabrání správnému utěsnění a způsobí tak rychlé zničení zavařené úrody.
2. Používáme závadná víčka
Kromě sklenic často opakovaně používáme k zavařování i víčka. Ta je nutné zkontrolovat obzvlášť pečlivě. Mohou na nich zůstávat různé nečistoty, někdy dokonce i plísně, které zavařeninu rychle zlikvidují.
Sklenice na zavařování se budou hodit
Kupte se slevou Zavařovací sklenice Twist.
3. Sterilujeme jen sklenice
Při zavařování je mimo sklenice nezbytně nutné sterilovat i veškeré další používané nádobí. Dokonce nedoporučujeme ochutnávat bezprostředně po svaření jinak než prostřednictvím sterilované lžíce. Olíznutá a jinak kontaminovaná podpoří kvašení zavařeniny, takže vám z ní nakonec nic nezbyde.
Ušetřete si práci
Kupte se slevou Znojemský nálev.
4. Podceňujeme otáčení dnem vzhůru
Ač se to může zdát jako zbytečný krok navíc, není to tak. Tím, že otočíte zavařeninu dnem vzhůru a necháte ji takto být až do úplného zchladnutí, minimalizujete pravděpodobnost, že o své zavařeniny přijdete.
Po zchladnutí se totiž v obrácených sklenicích vytváří podtlak, díky kterému se víčko přimkne k okraji sklenice ještě těsněji a zaručí tak, že se dovnitř nedostane vzduch ani nic jiného.
Jenn Huls / Shutterstock.com
5. Teplotu a čas při zavařování nastavujeme od oka
Bude to znít asi trochu jako otrava, ale nedá se tomu vyhnout: Je potřeba dobře znát potraviny, které zavařujeme, a stejně dobře je potřeba znát i zavařovací nástroj.
Obecně platí, že zavařovat by se nemělo při teplotě nižší, než je 85 °C, hodně však záleží na tom, jaké plody ovoce nebo zeleniny zpracováváte a jakým způsobem. Na tom závisí i čas zavařování a také to, jestli je nutné použít horkou vodu, nebo stačí pára. O tom si ještě předtím, než se pustíte do práce, zjistěte dostatečné informace.
6. Podceňujeme čerstvost a čistotu zavařovaných potravin
Než se do zavařování pustíte, pečlivě prohlédněte zpracovávanou potravinu. U některých to může být pěkná otrava (třeba rybíz), avšak není radno tento krok podceňovat. Jakákoli nečistota nebo jen lehce nahnilý plod dokážou napáchat pořádné škody.
Nahnilou část neodkrojujte, ale vyhoďte celý kus. Na to, že vysoké teploty všechny bakterie a plísně zničí, se nedá spolehnout. A ty, které přežijí, pak uvolňují mykotoxiny zodpovědné za nejrůznější zdravotní obtíže.
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko