Dělá to sice většina z nás, podle odborníků na výživu to však není vhodné! Řeč je o opakovaném ohřívání některých běžných potravin. Nesprávným skladováním i opakovaným ohřevem se z nich totiž vytrácí nejen chuť a cenné živiny, ale co je horší, u některých dochází také ke vzniku škodlivých a toxických látek – a ty pro nás mohou představovat zdravotní rizika. Kterých potravin se to týká a jak tvorbě toxinů co nejvíce zabránit?
V mnohých případech, kdy si rýži, brambory nebo těstoviny druhý den ohříváme, k žádným zdravotním problémům nedojde. Nebezpečí ovšem může hrozit lidem, kteří mají citlivé zažívání nebo je často trápí střevní či jiné závažné zdravotní obtíže.
Vyplatí se proto dávat si pozor a ohřívání se v ideálním případě zcela vyhnout. Tyto potraviny mohou být při ohřívání nebezpečné, i pokud jsou součástí pokrmů jako celku. Například v polévkách, omáčkách, masových a zeleninových směsích, v těstovinách, rizotu a podobně.
Kupte se slevou Popcorn do mikrovlnky Cinema Time.
Rýže patří z hlediska opakovaného ohřívání k jedné z nejrizikovějších, syrová totiž obsahuje spory škodlivých bakterií Bacillus cereus, které se nezničí ani vařením. Naopak, pokud necháte uvařenou rýži déle stát při pokojové teplotě nebo ji špatně uschováte do lednice, tyto bakterie se v ní mohou dále šířit a riziko se zvyšuje s každým dalším ohřevem – což může vést i k vážným zažívacím potížím.
Chcete-li rýži jíst vícekrát, nikdy ji nenechávejte při pokojové teplotě déle než jednu hodinu. Po uvaření ji co nejdříve zchlaďte (propláchnutím studenou vodou) a v dobře uzavřené nádobě bez přístupu vzduchu ji dejte do lednice nebo mrazáku. Poté spotřebujte co nejrychleji, ideálně osmažte na pánvi.
Během ohřívání se v houbách mění složení proteinů. Ty poté mohou tvořit škodlivé sloučeniny způsobující únavu, žaludeční obtíže a v ojedinělých případech i problémy se srdcem. Pokud vám nějaké houby zbyly, je nejlepší jíst je studené.
Všechny tyto druhy zeleniny obsahují velké množství nitrátů, které se po ohřevu mohou měnit na škodlivé látky, dusitany, které jsou považovány za potenciální karcinogeny. Pokud tedy máte například celer či mrkev v polévce, před ohřátím je dobré tuto zeleninu vyjmout. Samotnou ji ale ideálně spotřebujte hned po uvaření.
Kuřecí maso obsahuje velké množství bílkovin (mnohem více než červené), kterým se podobně jako u hub mění vlivem ohřevu jejich struktura. Navíc takto maso ztrácí své výživové hodnoty i chuť. Může se v něm také rozmnožovat větší množství bakterií, které po konzumaci vyvolávají únavu nebo průjem.
Kupte se slevou Kuřecí stehenní řízky mražené.
Těstoviny mohou být nebezpečné při nesprávném skladování. Protože během vaření absorbují velké množství vody, jsou náchylnější k tvorbě plísní, které se opakovaným zahřátím mohou dále šířit. Po uvaření je proto nenechávejte dlouho stát při pokojové teplotě – stejně jako rýži je nejlepší je rychle zchladit a dobře uzavřené uložit do lednice. Vždy ale platí, že je nejlepší uvařit si novou, čerstvou porci, na které si navíc mnohem více pochutnáte.
Také ve vajíčkách se po opakovaném vystavení vysokým teplotám vytváří toxické a zdraví škodlivé látky. Platí to pro ty uvařená natvrdo, míchaná nebo pražená, volská oka apod. V těchto případech je raději druhý den konzumujte studené.
I brambory obsahují určité bakterie. Ty se sice při tepelné úpravě zničí, necháte-li ovšem uvařené brambory dlouho stát venku při pokojové teplotě, mohou se tyto bakterie začít opětovně množit a způsobovat zdravotní potíže – nejčastěji se hovoří o riziku šíření toxického botulotoxinu. Při několikanásobném ohřívání brambor se v nich navíc zvyšuje množství akrylamidu, který je pro náš organismus toxický.