Větve od souseda vám lezou přes plot? Za špatný řez může přijít pokuta i náhrada škody
Podzim láká k úklidu zahrady a mnoho lidí bere do ruky pilku i kvůli větvím, které přesahují od sousedů. Jenže cizí strom není možné bez rozmyslu ořezat jen proto, že sahá přes plot. Špatný řez může poškodit strom, zhoršit vztahy se sousedem a v krajním případě skončit i pokutou.
Co v článku najdete
Přečtěte si také
Větev nad vaším pozemkem ještě neznamená volnou ruku
Na podzim se zahrady uklízí, stříhají se živé ploty, čistí okapy a mnoho lidí si při tom všimne i větví, které k nim přerůstají od sousedů. Někdy jen stíní, jindy padají do záhonů, opírají se o střechu pergoly nebo ucpávají okapy listím. První reakce bývá jednoduchá: vzít pilu a uříznout všechno, co je za plotem. Jenže právě tady může vzniknout problém.
Podle občanského zákoníku smí soused přesahující větve nebo kořeny odstranit šetrným způsobem a ve vhodné roční době až tehdy, pokud vlastník stromu nezasáhne v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal. Zároveň musí jít o situaci, kdy větve nebo kořeny působí škodu či jiné obtíže, které převyšují zájem na zachování stromu. Jinými slovy: nestačí, že se člověku větev nelíbí. Důležité je, zda opravdu překáží, škodí nebo představuje riziko.
„Největší chyba bývá v tom, že lidé řežou větve podle plotu, ne podle stromu. Větev se nemá useknout někde uprostřed jen proto, že tam končí hranice pozemku. Správný řez musí respektovat růstový límeček a celkovou stabilitu koruny. Když se udělá špatně, strom začne zasychat, vytvoří dutiny nebo pustí nové slabé výhony, které jsou za pár let ještě větší problém,“ říká pro Kupi Pavel Petrů, odborník na realizaci a údržbu zahrad.
Nejdřív souseda vyzvat, až potom řezat
Pokud větev zasahuje na váš pozemek, nejlepší první krok není pila, ale domluva. Ideální je souseda upozornit, ukázat mu, co vadí, a požádat ho, aby větve odstranil sám nebo zajistil odborný řez. U větších stromů je lepší mít komunikaci alespoň písemně, například e-mailem nebo zprávou. Ne kvůli vyhrocení sporu, ale proto, aby bylo jasné, že jste se snažili situaci řešit rozumně.
Pokud soused nereaguje a větve skutečně působí škodu nebo výrazné obtíže, může se přistoupit k odstranění přesahu. I tehdy ale platí, že řez má být šetrný, ve vhodné roční době a jen v nezbytném rozsahu. U silných větví, starých stromů nebo stromů blízko domu se vyplatí zavolat odborníka. Špatný zásah může strom nejen poškodit, ale také změnit jeho stabilitu.
„U starších stromů bych lidem vůbec nedoporučoval brát pilu do ruky bez rozmyslu. Jedna větší větev může změnit těžiště koruny, otevřít ránu pro houbové choroby nebo strom jednostranně odlehčit tak, že bude vypadat hůř i hůř reagovat na vítr. To, co vypadá jako rychlý úklid přes plot, může být ve výsledku zásah za několik tisíc korun,“ doplňuje Pavel Petrů.
Pokuta nehrozí za každou větev, ale za poškození stromu
U běžných sousedských sporů se často řeší hlavně náhrada škody. Pokud někdo neodborně ořeže cizí strom tak, že ho poškodí, může se soused domáhat náhrady. Jenže v některých případech se už nemusí řešit jen soukromý spor mezi sousedy.
Dřeviny rostoucí mimo les jsou chráněné zákonem o ochraně přírody a krajiny. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR upozorňuje, že dřeviny jsou chráněny před poškozováním a u větších dřevin také před kácením. Povolení se obecně řeší například u stromů s obvodem kmene nad 80 cm měřeným ve výšce 130 cm, pokud nejde o zákonné výjimky, například některé ovocné dřeviny na zahradách v zastavěném území.
Zákon o ochraně přírody a krajiny umožňuje u fyzické osoby uložit pokutu až 20 000 Kč za poškození nebo pokácení dřeviny rostoucí mimo les bez povolení. U závažnějších zásahů, například u skupiny dřevin, může jít až o 100 000 Kč. Pokud by šlo o zvláště chráněné území, může být pokuta až dvojnásobná.
Gera Photo / Shutterstock.com
Řez podle plotu může stromu ublížit
Zahradnicky nejhorší bývá takzvané „zarovnání podle hranice“. Člověk si vezme pilu a uřízne všechno, co přesahuje přes plot, bez ohledu na to, odkud větev vyrůstá a jak strom na řez zareaguje. U menších větví to nemusí být zásadní problém, u silných větví už ano.
Velká rána se špatně hojí, strom může začít hnít, ztratit část koruny nebo vytvořit nové výhony, které jsou slabě napojené. Ty pak mohou v dalších letech snadněji praskat. U některých stromů navíc razantní řez vyvolá prudkou reakci a místo jedné větve vyroste několik dalších.
„Podzim je na některé řezy vhodný, ale neznamená to, že se má strom ořezat kdykoliv a jakkoliv. Vždycky je potřeba rozlišit, jestli jde o suchou nebo nebezpečnou větev, nebo jen o větev, která překáží. Suchou větev lze řešit kvůli bezpečnosti, ale zdravé silné větve je lepší posuzovat opatrně. U ovocných stromů, jehličnanů i okrasných dřevin se postup liší,“ upozorňuje Pavel Petrů.
Pozor i na ptáky a chráněné stromy
Podzim je pro podobné zásahy vhodnější než jaro a začátek léta, kdy v keřích a stromech hnízdí ptáci. I tak ale platí, že před větším řezem je dobré strom zkontrolovat. Jiný režim může mít památný strom, strom ve zvláště chráněném území, dřevina ve stromořadí nebo strom, který je součástí významnější zeleně.
Vyhláška o ochraně dřevin uvádí, že kácení se zpravidla provádí v období vegetačního klidu, tedy v době přirozeného útlumu fyziologických a ekologických funkcí dřeviny. I když běžný řez větví není totéž co pokácení stromu, pravidlo vhodné doby má smysl i tady. Strom je méně zatížený a zásah se dá udělat šetrněji.
Jak postupovat, aby z větví nebyl spor
Nejbezpečnější je začít dokumentací. Větve si vyfoťte, zvlášť pokud zasahují do střechy, okapu, skleníku, plotu nebo jiné stavby. Potom oslovte souseda a popište konkrétně, co vám vadí. Místo obecného „strom mi leze na zahradu“ je lepší napsat, že větev ucpává okap, opírá se o střechu nebo ohrožuje pergolu.
Pokud se domluvíte, ideální je objednat odborný řez a náklady si podle situace rozumně rozdělit. Pokud soused nereaguje, má smysl dát mu přiměřenou lhůtu. Až když se nic nestane, řešit odstranění přesahu, ale pouze šetrně a v nezbytném rozsahu.
U větších stromů se nevyplatí experimentovat. Arborista nebo zkušený zahradník dokáže posoudit, kde řez vést, zda není větev nosná, jestli strom není dutý a zda nehrozí pád. Právě to může být rozdíl mezi vyřešeným problémem a novým sporem.
Co si z toho odnést
Přesahující větev automaticky neznamená, že ji lze okamžitě uříznout. Nejdřív má přijít výzva sousedovi, potom teprve šetrný zásah ve vhodné době a jen tehdy, pokud větve působí škodu nebo výrazné obtíže. Největší riziko není v malé větvičce, ale v neodborném řezu silných větví, který strom poškodí.
Pokuta tedy nehrozí za to, že člověk řeší větve přes plot. Hrozit může ve chvíli, kdy strom poškodí, zasáhne do chráněné dřeviny nebo z řezu udělá faktické poškození či pokácení. A i když se věc nedostane k úřadu, může přijít spor se sousedem a požadavek na náhradu škody.
Zdroje: Kupi.cz, občanský zákoník, zákon o ochraně přírody a krajiny, AOPK ČR, vyhláška č. 189/2013 Sb.
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko