Sousedova jablka napadala k vám na zahradu. Můžete si je nechat? Zákon má jasné pravidlo
Sousedova jabloň přesahuje přes plot a část úrody každoročně skončí na vašem trávníku. Můžete si jablka nechat, nebo stále patří majiteli stromu? Občanský zákoník má pro podobnou situaci překvapivě konkrétní pravidlo. U ovoce, které stále visí na větvích, je ale situace jiná.
Co v článku najdete
Na podzim není podobný obrázek ničím neobvyklým. Jabloň stojí těsně u plotu, polovinu koruny má nad sousední zahradou a po větrné noci leží několik kilogramů ovoce na opačné straně hranice pozemku.
Někdo jablka automaticky hodí přes plot zpátky. Jiný je posbírá na štrúdl. A právě druhá možnost může být z právního hlediska úplně v pořádku.
Podle § 1016 občanského zákoníku totiž plody spadlé ze stromů nebo keřů na sousední pozemek patří vlastníkovi pozemku, na který dopadly. Stejné pravidlo mezi příklady sousedských práv uvádí také Ministerstvo spravedlnosti.
Jablko spadne přes plot? Už patří sousedovi
Rozhodující je jednoduché slovo: spadlé. Pokud tedy sousedova jabloň stojí na jeho zahradě, ale zralé jablko spadne přes plot na váš soukromý pozemek, můžete si ho ponechat. Nemusíte ho vracet majiteli stromu ani ho žádat o svolení.
„Pravidlo je v tomto případě opravdu poměrně srozumitelné. Jakmile plod spadne na sousední soukromý pozemek, zákon ho přiznává vlastníkovi tohoto pozemku. Nehraje roli, že strom, na kterém vyrostl, patří někomu jinému. V praxi se to samozřejmě nejčastěji týká jablek, hrušek, švestek nebo ořechů,“ vysvětluje pro Kupi Marek Novotný, arborista a specialista na péči o dřeviny.
Existuje ovšem výjimka. Toto pravidlo neplatí, pokud ovoce dopadne na veřejný statek, tedy například na prostor určený k obecnému užívání. Výjimku výslovně obsahuje stejné ustanovení občanského zákoníku.
Alexey Stiop / Shutterstock.com
Co visí na větvi, ještě vaše není
Úplně jiná situace nastane, když jablko sice visí nad vaším pozemkem, ale stále drží na větvi sousedova stromu.
Samotný fakt, že větev přečnívá přes plot, nedává sousedovi právo ovoce otrhat. Občanský zákoník vychází také z toho, že rostlinstvo je součástí pozemku, na kterém vyrostlo.
Jinými slovy: jablko na větvi není vaše jen proto, že na něj ze své zahrady dosáhnete. Počkejte, až spadne, nebo se se sousedem domluvte.
Právě hranice mezi „utrhnu“ a „seberu ze země“ je přitom detail, o kterém řada lidí vůbec neví.
Větev přes plot nemůžete automaticky uříznout
Sousedská jabloň může přinášet i méně příjemné věci než ovoce zdarma. Větve stíní záhonu, padají z nich listy nebo se otírají o střechu pergoly. Ani v takové chvíli ale není první správný krok vzít pilku a všechno přesahující odříznout.
Podle pravidel občanského zákoníku pro přesahující větve a kořeny je potřeba nejprve požádat vlastníka stromu, aby problém v přiměřené době vyřešil sám. Teprve pokud to neudělá, mohou být za splnění dalších podmínek přesahující větve či kořeny odstraněny. Musí se to stát šetrně, ve vhodnou roční dobu a větve nebo kořeny musí způsobovat škodu či jiné obtíže, které převáží nad zájmem strom zachovat bez zásahu.
„Často se setkávám s představou, že všechno, co přesáhne hranici pozemku, může majitel jednoduše ustřihnout. Zákon je ale opatrnější. Nejprve má dostat prostor vlastník stromu. A pokud následně zasahuje soused, neměl by strom poškodit jen proto, že mu několik větví vadí. U velkého řezu může navíc vzniknout spor o škodu na samotném stromu,“ upozorňuje pro Kupi Novotný.
Zajímavé je, že pokud jsou větve za těchto podmínek oprávněně odstraněny, to, co z nich soused získá, mu podle zákona náleží.
Pucs Fongabe / Shutterstock.com
Co na to respondenti? „Já je vždycky házela zpátky“
Redakce Kupi oslovila náhodné respondenty a ptala se, komu podle nich patří ovoce ze sousedova stromu, které spadne přes plot.
- „Tak tohle bych řekla úplně obráceně. Máme vedle zahrady velkou švestku, a když něco napadá k nám, vždycky to naházím zpátky přes plot. Beru to tak, že je to jejich strom, tak jsou jejich i švestky. Že už po dopadu patří nám, jsem opravdu nevěděla,“ říká Ivana, 57 let.
- „Mně to vlastně dává smysl. Když sousedovi padá ovoce na moji zahradu, stejně ho musím posbírat, jinak tam hnije a láká vosy. Takže když jsou jablka pěkná, klidně bych je využil. Ale trhat je přímo ze sousedovy větve bych si bez zeptání netroufl,“ popisuje Jan, 43 let.
- „U babičky jsme měli přesně takovou situaci s ořechem. Půlka ořechů padala k sousedům a nikdy se to neřešilo, prostě si je nechali. Spíš mě překvapuje, že na něco takového existuje přímo paragraf. Myslela jsem, že je to jen o nějaké sousedské dohodě,“ říká Barbora, 32 let.
- „Já bych hlavně nechtěl, aby mi někdo bez domluvy ořezal půl stromu jen proto, že mu větve přesahují přes plot. Ovoce, které mu spadne na zem, ať si klidně nechá. To mi přijde fér. Ale u živého stromu bych čekal, že se nejdřív domluvíme,“ dodává Miroslav, 64 let.
A co když strom stojí příliš blízko plotu?
Občanský zákoník řeší dokonce i vzdálenost nově vysazovaných stromů od hranice pozemků. Pokud má vlastník sousedního pozemku rozumný důvod, může se v určitých situacích bránit tomu, aby byly stromy vysazovány příliš blízko.
Pokud místní zvyklosti nebo jiné předpisy neurčují něco jiného, § 1017 občanského zákoníku pracuje orientačně s odstupem tři metry u stromů dorůstajících výšky přes tři metry a 1,5 metru u ostatních stromů.
Ani tady ale nejde o automatické pravidlo, podle kterého by bylo možné každý starší strom stojící blíž k plotu požadovat pokácet. Zákon obsahuje další podmínky a výjimky.
Pro běžný podzimní spor o pár jablek je naštěstí pravidlo mnohem jednodušší: co spadne ze sousedova stromu na váš soukromý pozemek, můžete si nechat. Co stále visí na jeho stromě, bez domluvy netrhejte. Možná tedy příště nebude potřeba házet sousedova jablka zpět přes plot. Lepší službu mohou udělat v koláči.
Zdroje: autorský text Kupi.cz, Ministerstvo spravedlnosti, občanský zákoník
Čtěte dále...
Zlaté mléko: Na podzim zařaďte pětiminutový večerní rituál. Zabojujete se záněty a podpoříte imunitu
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko