Nosí dítě svačinu zpátky domů? Jak velká by měla být porce a jak ji správně připravit
Ráno připravíte své ratolesti krabičku se svačinou. Odpoledne po škole ji najdete v aktovce skoro netknutou. Podobná situace je docela běžná a rodiče si často lámou hlavu, kde je problém. Někdy se mohou i zlobit a nesnědenou svačinu dítěti vyčítat. Někdy přitom nemusí být problém v nedostatečném hladu či vybíravosti, ale třeba jen v příliš velké porci, nevhodně zvolené formě nebo nedostatečné atraktivitě.
Co v článku najdete
Přečtěte si také
Jak velká by měla být svačina? Rozhoduje nejen věk, ale i aktivity dítěte
Je pochopitelné, že neexistuje žádná striktně daná „správná velikost“ svačiny. Prvňák bude mít jiné potřeby než deváťák, kterým cloumá puberta. Dítě, které má po vyučování sportovní trénink, zase bude vyžadovat něco jiného, než to, které jde ze školy rovnou domů. Záleží i na vydatnosti snídaně, počtu hodin a dalších okolnostech.
Pokud jde o kalorickou vydatnost svačiny, obecnější nápovědu nám poskytuje například Ministerstvo zemědělství prostřednictvím vzdělávacího portálu Víš, co jíš. Ten orientačně uvádí, že svačina by měla tvořit cca 10 až 15 % denního kalorického příjmu dítěte.
Jde o praktické vodítko, ale neznamená to, že musíte každý večer sedět hodiny nad tabulkami a analyzovat všechny výše uvedené faktory. Mnohem lépe poslouží kombinace základního povědomí o správné velikosti a složení svačiny a rodičovské intuice.
Zároveň je dobré dítě sledovat. Případně se ho občas bez výčitek ptát, proč svačinu nesnědlo, co mu vadilo, případně si všímat, jak velkou část svačiny vracívá. Stále platí, že rodič zná své dítě nejlépe a ví, jak moc velký je jedlík.
Spíše kvalita než kvantita. Svačina by měla nabízet komplexnost
Mnohem důležitější než samotná velikost porce je pak složení a nutriční bohatost a vyváženost svačiny. Podle nutriční terapeutky Mgr. Jitky Tomešové, DiS., která se dlouhodobě věnuje také výživě dětí, by školní svačina měla být sestavena podobně jako ostatní jídla.
„Měla být komplexní. To znamená obsahovat bílkoviny, zdravé tuky i sacharidy a vlákninu,“ říká. „Bílkoviny může zastupovat například sýr, šunka, vajíčko, může to být luštěninová či vajíčková pomazánka. Výborné jsou i jogurtové nápoje, které se dají v případě potřeby uzavřít, oproti jogurtu v kelímku, který musí dítě sníst rovnou, aby se třeba nerozlil v tašce.“
Zatímco bílkoviny jsou dnes takříkajíc v centru dění, na další makroživiny se často trochu zapomíná. Pomyslnou Popelkou jsou pak tuky, ale ani ty nesmí ve výživě dětí ani dospělých chybět. „Pokud jde o zdravé tuky, u dětí jsou oblíbené oříšky, takže pokud dítě nemá alergii, určitě není problém přidat několik různých oříšků,“ doporučuje Jitka Tomešová.
„Udělat třeba domácí müsli z oříšků, ovesných vloček a semínek. Potažmo připravit domácí müsli tyčinky. Sem tam – pokud dítě nemá problém s avokádem – připravit i avokádovou pomazánku. Zdravé jsou samozřejmě i tuky v rybách, ale to na školní svačinu pochopitelně neosloví úplně každého, takže ty si můžete nechat až potom na večer na doma.“
Snad ještě opomíjenější pak bývá ve stravě vláknina. Přitom právě ta je pro ochranu našeho zdraví zásadní, což platí i u dětí. Jak ji tedy „dostat“ do školní svačiny? „Co se týče vlákniny, dobrou volbou může být celozrnné pečivo. Musí na něm ale být uvedeno opravdu celozrnné, ne pětizrnné, vícezrnné a podobně,“ uvádí Jitka Tomešová.
Varuje tak před pečivem, které se jako celozrnné jen tváří. Dnes je běžnou praxí, že se pšeničné necelozrnné pečivo obarvuje například pomocí opražené mouky nebo třeba ječným sladem, jak upozorňuje i portál Akademie kvality. Vyplácí se tedy číst složení a vybírat pečlivěji.
„A samozřejmě nesmí chybět zelenina a ovoce,“ doplňuje Jitka Tomešová, která svá doporučení ohledně složení svačiny uzavírá připomínkou pitného režimu. Ten by měly zajišťovat neslazené nápoje v dobře uzavíratelné lahvičce.
lealyndc / Shutterstock.com
Přestávky nejsou jen o svačině. Když se jí má dítě věnovat, je třeba ho nalákat
Opakovaně nesnězená svačina nemusí nutně znamenat, že dítě nezodpovědně plýtvá jídlem nebo že mu jídlo nechutnalo. O přestávce se toho děje spousta. Dítě si chce povídat s kamarády, hrát si s nimi, doučit se něco na další hodinu nebo se musí přesouvat mezi učebnami.
Přestávky jsou krátké a v této „časové tísni“ může velký krajíc chleba s máslem, navíc silně obalený alobalem a v nevábném igelitovém sáčku, odradit hned ze začátku. Obal, který se špatně otevírá, jídlo, které se obtížně jí nebo je třeba rozmočené, velké kusy celého ovoce… to vše mohou být důvody, proč dítě uposlechne spíše volání jiné zábavy než kručení břicha. Zkuste se proto zamyslet nejen nad velikostí porce, ale právě i nad obalem a tím, jak je jídlo připraveno a jestli je atraktivní a umožňuje rychlou a snadnou konzumaci bez zvláštního soustředění.
„Pokud chcete zajistit, aby dítě svačinu snědlo, říkám tomu svačinový tetris. Když děláte třeba sendvič, což patří k nejoblíbenějším svačinám, nemusíte dávat celé spojené krajíce chleba dohromady, ale nakrájíte ho například na proužky,“ vybízí Jitka Tomešová.
„Pokud děláte domácí müsli, tak lze do nějaké segmentované krabičky nasypat trochu müsli, přidat zmíněný uzavíratelný jogurtový nápoj, přidat například stranou oříšky, nakrájené kousky ovoce, zeleniny. Stejně tak, pokud dáváte pečivo s pomazánkou, u dětí jsou oblíbené vykrajované tvary, na které můžete použít tvořítko na vánoční cukroví. Čili místo jedné velké svačiny ji spíše rozdělit na něco na způsob jednohubek, které si dítě může uzobávat,“ dodává.
Zároveň však upozorňuje, že ani tento systém nemusí být všespásný, pokud dítě není z domova naučené přiměřeně a pravidelně jíst. Pokud ale nějaké návyky má, i při nedostatku času si chvilku na svačinu udělá a vy budete mít jistotu, že sní alespoň něco.
Zdroje: Nutriční terapeutka Mgr. Jitka Tomešová, DiS. pro Kupi.cz, Viscojis.cz, Akademiekvality.cz
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko