Dieta podle krevních skupin nemá silnou oporu ve studiích. Výživová poradkyně u klientů sleduje opakující se vzorce
Personalizovaná výživa je v současnosti jedno velké téma. Genetické testy, mikrobiom, hormonální rovnováha a také dieta podle krevních skupin. Její zastánci tvrdí, že lidé by měli jíst podle toho, zda mají krevní skupinu A, B, AB, nebo 0. Jenže zatímco popularita této metody přetrvává už téměř 30 let, vědecké důkazy za ní výrazně pokulhávají. Co přesně dieta podle krevních skupin slibuje, na jakém principu stojí a co na ni říká současná věda?
Co v článku najdete
Přečtěte si také
Kde se dieta podle krevních skupin vzala a jak má fungovat?
Za vznikem stojí americký naturopatický lékař Peter J. D'Adamo, který v roce 1996 vydal bestseller Eat Right 4 Your Type. V něm představil teorii, že každá krevní skupina vznikla v jiné etapě lidského vývoje a je přizpůsobena odlišnému způsobu stravování. Právě z několika předpokladů vycházelo také doporučení, co by měl člověk jíst.
Podle této hypotézy:
- krevní skupina 0 pochází z období lovců a sběračů,
- skupina A se měla vyvinout s příchodem zemědělství,
- skupina B měla vzniknout u kočovných populací,
- skupina AB představuje nejmladší kombinaci skupin A a B.
Základní myšlenka je jednoduchá. Určité potraviny obsahují látky zvané lektiny, které mají podle autorů diety reagovat s antigeny jednotlivých krevních skupin. Pokud člověk jí „nevhodné“ potraviny pro svou krevní skupinu, mělo by to údajně zhoršovat trávení, podporovat záněty nebo přispívat k přibírání. Právě tato teorie se stala hlavním pilířem celé diety.
Thidarat Kwangten / Shutterstock.com
Co mají jíst jednotlivé krevní skupiny?
Krevní skupina 0
Lidé s krevní skupinou 0 mají podle autora prospívat na stravě bohaté na bílkoviny.
- Doporučuje se: maso, ryby, vejce, zelenina, ovoce
- S omezením: luštěniny, obiloviny a některé mléčné výrobky
Krevní skupina A
Pro skupinu A je doporučována převážně rostlinná strava.
- Doporučuje se: zelenina, ovoce, tofu, luštěniny, celozrnné obiloviny
- S omezením: maso
Krevní skupina B
Skupina B má v porovnání s jinými skupinami podstatně větší volnost.
- Doporučuje se: maso, mléčné výrobky, vejce, ryby, obiloviny
- S omezením: kuřecí maso, kukuřice, arašídy
Krevní skupina AB
V jejím případě jde o kombinaci doporučení pro skupiny A a B.
- Doporučuje se: ryby, fermentované mléčné výrobky, tofu, zelenina, ovoce
- S omezením: některé druhy masa
Proč někteří lidé tvrdí, že jim dieta pomohla?
To je možná nejzajímavější část celé debaty. Mnoho lidí totiž po nasazení diety skutečně popisuje úbytek hmotnosti, lepší trávení, více energie i lepší kontrolu nad jídelníčkem. To ale ještě neznamená, že za změnami stojí krevní skupina. Většina verzí této diety totiž výrazně omezuje ultrazpracované potraviny, sladkosti či fast food.
Člověk tak často začne jíst více zeleniny, kvalitnější zdroje bílkovin a méně kalorií. To samo o sobě může vést ke zlepšení zdravotních ukazatelů bez ohledu na krevní skupinu.
„Pokud budeme vycházet z toho, že samotná krevní skupina nemusí být rozhodujícím faktorem, pak bývá zlepšení zdravotního stavu nebo redukce hmotnosti nejčastěji výsledkem celkové změny životního stylu. Lidé začnou více přemýšlet o tom, co jedí, omezí průmyslově zpracované potraviny, sladkosti, nadbytečný příjem energie a často také zařadí více pohybu,“ uvádí pro Kupi výživová poradkyně Ing. Anna Vernerová.
Bulgur se sušenými rajčaty a balkánským sýrem
Připravte si rychlý a snadný hlavní chod s bulgurem, který potěší svou chutí. Tento pokrm se skládá z jemného bulguru, dochuceného sušenými rajčaty a čerstvými bylinkami. Balkánský sýr dodá pokrmu sytost a výraznou chuť. Je to ideální volba pro lehký oběd nebo večeři.
Co říkají vědecké studie?
Právě zde přichází zásadní problém. Nejcitovanější systematický přehled publikovaný v odborném časopise American Journal of Clinical Nutrition analyzoval dostupný výzkum a dospěl k jasnému závěru, že neexistují důkazy potvrzující zdravotní přínosy diet podle krevních skupin. Výzkumníci nenašli žádnou kvalitní studii, která by prokázala, že lidé se stejnou krevní skupinou reagují na konkrétní dietní režim lépe než ostatní.
Další známá studie z roku 2014 sledovala více než 1 400 účastníků. Výsledky ukázaly, že některé stravovací vzorce mohou zlepšovat cholesterol, krevní tlak nebo tělesnou hmotnost. Tyto přínosy však nijak nesouvisely s krevní skupinou samotnou. Jinými slovy, pokud někdo zhubnul na „dietě pro skupinu A“, nebylo to proto, že má skupinu A, ale proto, že jedl zdravěji.
„Z pohledu vědeckých důkazů však zatím neexistují dostatečně kvalitní studie, které by jednoznačně potvrzovaly, že by dieta podle krevních skupin byla univerzálně správnou cestou ke zdraví nebo hubnutí. Proto ji nevnímám jako dogma, ale spíše jako zajímavý koncept, který může u některých lidí odrážet jejich přirozené preference. Vždy je však potřeba přistupovat ke každému člověku individuálně,“ potvrzuje Vernerová.
marilyn barbone / Shutterstock.com
Odborné společnosti ani většina nutričních specialistů dietu podle krevních skupin nedoporučují jako vědecky podložený způsob stravování. Harvard Health Publishing upozorňuje, že teorie není podpořena kvalitními důkazy a že zdravotní přínosy pozorované u některých lidí lze vysvětlit prostě tím, že začali jíst kvalitnější potraviny.
Podobně se vyjadřují odborníci z Ohio State University, podle nichž nebyla dieta potvrzena v klinických studiích a zůstává pouze hypotézou. Také řada dietologů upozorňuje, že některé varianty mohou být zbytečně restriktivní a v dlouhodobém horizontu vést k nedostatku určitých živin.
„Za největší riziko považuji přílišnou striktnost. Dieta podle krevních skupin často doporučuje výrazně omezovat nebo úplně vyřazovat některé potraviny, což nemusí být pro každého dlouhodobě udržitelné. Čím více zákazů a omezení jídelníček obsahuje, tím vyšší bývá riziko, že ho člověk po čase vzdá nebo začne mít s jídlem zbytečně komplikovaný vztah,“ tvrdí Vernerová.
Existuje vůbec souvislost mezi krevní skupinou a zdravím?
Ano, ale jiná, než jakou prezentuje dieta podle krevních skupin. Výzkumy skutečně naznačují, že některé krevní skupiny mohou být spojeny s odlišným rizikem určitých onemocnění, například kardiovaskulárních chorob nebo poruch srážlivosti krve. To však automaticky neznamená, že by lidé měli držet speciální dietu podle své krevní skupiny. Jde o dvě odlišné otázky, které bývají velmi často zaměňovány.
Zajímavé jsou také jisté souvislosti, kdy lidé s různými krevními skupinami mohou častěji vykazovat určité podobné chutě nebo stravovací návyky. Někteří odborníci z praxe totiž upozorňují, že se u jejich klientů opakovaně objevují určité vzorce, i když zatím není jasné, zda za nimi skutečně stojí krevní skupina, nebo jiné genetické, kulturní či psychologické faktory.
„Za více než 10 let praxe, během kterých mi rukama prošlo přes tisíc klientů, jsem si všimla určitých zajímavých souvislostí. Například lidé s krevní skupinou 0 často uvádějí, že milují maso a cítí se na stravě s vyšším podílem živočišných bílkovin dobře. Naopak u krevní skupiny A se častěji setkávám se sklonem k vegetariánství nebo preferencí lehčí rostlinné stravy. U skupiny B zase poměrně často pozoruji oblibu mléčných výrobků a sýrů. Natolik se tyto vzorce opakují, že si někdy troufnu odhadnout krevní skupinu klienta podle jeho dlouhodobých stravovacích preferencí a překvapivě často se trefím,“ říká Vernerová.
SofikoS / Shutterstock.com
Verdikt: Má smysl jíst podle krevní skupiny?
Současné vědecké poznatky nenabízejí důkaz, že by dieta podle krevních skupin fungovala tak, jak její autoři tvrdí. Výsledky studií opakovaně ukazují, že případné zdravotní přínosy souvisejí spíše s celkově kvalitnějším jídelníčkem než s krevní skupinou samotnou. Podle výživové specialisty Ing. Anny Vernerová je namísto sledování krevní skupiny mnohem lepší soustředit se na to, co má na zdraví prokazatelný vliv, tedy kvalitní stravu, pravidelný pohyb, dostatek spánku a zvládání stresu.
Pokud vám některý z těchto stravovacích směrů vyhovuje a pomáhá jíst více skutečných potravin a méně průmyslově zpracovaných výrobků, může být přínosný. Není ale důvod domnívat se, že právě vaše krevní skupina určuje, zda budete prospívat na vegetariánské stravě, nebo naopak na jídelníčku s vyšším podílem masa. Mnohem silnější vědeckou oporu mají stravovací modely jako středomořská dieta, které dlouhodobě prokazují pozitivní vliv na zdraví, prevenci civilizačních onemocnění i délku života.
„Svým klientům vždy říkám, že neexistuje jedna univerzální cesta, která funguje pro všechny. Důležité je najít způsob stravování, který člověku vyhovuje a který je schopen dlouhodobě dodržovat. Ať už se někdo rozhodne pro jakýkoliv výživový směr, výsledky zpravidla přicházejí tehdy, když je změna dlouhodobě udržitelná a zapadá do jeho běžného života,“ uzavírá Vernerová.
Zdroje: výživová poradkyně Ing. Anna Vernerová pro Kupi.cz, Ohio State Health & Discovery, Harvard Health Publishing, PLOS ONE, The American Journal of Clinical Nutrition
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko