Kupujete med v supermarketu? Včelař varuje před cukrovými sirupy i podezřele tekutým medem
Med je někdy označovaný jako tekuté zlato a řada lidí ho používá na slazení kaší, dezertů i jiných jídel coby nutričně hodnotnější a přirozenější variantu cukru. V dnešní době ale můžete často narazit i na medy, které neputují na pult v podobě, v jaké ho vytvořily včely. Medy jsou totiž stále častěji předmětem falšování a pančování. Může se tomu ale běžný spotřebitel nějak bránit a takové medy poznat?
Co v článku najdete
Med: dar přírody i jedna z nejfalšovanějších potravin na světě
Med je z cca 80 % tvořen sacharidy, konkrétně především kombinací fruktózy a glukózy. Zbylých 20 % připadá na vodu, ale i řadu cenných minerálních látek, vitamínů či enzymů a antioxidantů. Oproti běžnému řepkovému cukru je tak med nutričně hodnotnější a jde o ušlechtilou přírodní potravinu, která rozhodně může najít v rozumné míře místo i ve zdravém jídelníčku. Co když ale med, který si koupíte třeba v supermarketu, není tak úplně med?
V současnosti je bohužel světová produkce medu poznamenaná problémy v podobě velmi častého ředění a pančování i dalších zásahů, jejichž cílem je nejčastěji snížit náklady, aby bylo možné med prodávat levněji, nebo pozměnit některé vlastnosti medu, aby byla tato potravina takříkajíc „uživatelsky přívětivější“. To se týká například tekutosti medu.
Tyto zásahy ovšem způsobují i degradaci mnoha zásadních vlastností medu, které z něj činí výjimečnou potravinu. Med už pak není tím přírodním bohatstvím, které zákazník a spotřebitel očekával. A to je problém.
Pančované medy jsou i na českém trhu běžné
V posledních letech se o medu často mluví jako o jedné z nejfalšovanějších potravin na světě společně s olivovým olejem a vínem. Evropská unie sice na kvalitu medu a jeho dovoz uplatňuje přísné předpisy, ani to ale mnohdy nemusí na vychytralost některých výrobců a distributorů stačit.
Výsledkem tak je, že se na pultech obchodů nezřídka objevují medy, které nesplňují kvalitativní nároky, jsou ředěné či jinak upravované, nebo dokonce kontaminované zakázanými látkami. Nedávno například Státní zemědělská a potravinářská inspekce odhalila pančované medy, které se dostaly i na pulty řetězců Kaufland. Řetězec medy okamžitě stáhl a zákazníkům, kteří ho koupili, nabídl vrácení peněz.
Včelař Hugo Merta, který v současnosti pečuje o 45 včelstev na Velíkové a v Kašavě u Zlína, vidí největší rizika u velkovýrobců ze zemí mimo EU:
„Problematické mohou být medy z Číny, ale i východoevropských zemí mimo Evropskou unii. U zdejších velkoproducentů jsou běžné různé pokročilé metody nadstavování a pančování medů, s nimiž často nedrží krok ani naše analytické metody. Dalším velkým rizikem těchto medů, které se týká spíše potenciálních dopadů na zdraví, je výskyt reziduí antibiotik nebo pesticidů, které jsou v EU zakázané. Antibiotika se v těchto zemích používají zejména kvůli moru včelího plodu a mohou přecházet do medu,“ uvádí včelař pro redakci Kupi.
dmjokhio / Shutterstock.com
Nejčastější způsoby pančování medu? Cukrové roztoky, karamel či zahřívání
Mnohé jednoduché metody pančování jsou podle včelaře Huga Merty snadno odhalitelné při testování.
„Levné medy pochybného původu mohou být nadstavovány jednoduše různými cukernými sirupy a roztoky. To lze odhalit podle obsahu sacharózy (řepný cukr) ve vzorku. Zákonný limit je 5 % obsahu sacharózy v medu, vyšší množství prozradí pančování. Testy se ale zaměřují třeba i na přítomnost cizích enzymů amyláz, které mohly být do medu přidány během falšování ve snaze zamaskovat ředění medu cukernými sirupy. Dá se jednoduše falšovat i med medovicový. Protože je dražší, květový med se obarví jednoduše karamelem. To se ovšem dá rovněž lehce zjistit podle hodnot hydroxymethylfurfuralu, který vzniká při zahřívání cukru.“
Právě vyšší hodnoty hydroxymethylfurfuralu (HMF) a přítomnost cizích amyláz odhalila kontrola i ve výše uvedeném případě. Med měl také jiný botanický původ, než uváděl obal. Jako aktuálně významný nešvar vidí Hugo Merta i odstraňování vody z medu.
„Výrobci stáčejí ze včelstev med, který ještě není zralý a obsahuje větší množství vody. V dalším kroku tuto vodu z medu odstraňují, aby se její obsah takříkajíc vešel do norem, tedy na úroveň kolem 18–19 %, snižuje se tím ale kvalita medu včetně aromatu a taky jeho výživová hodnota.“
Najděte si místního včelaře a med nezahřívejte, radí Merta
Podle Huga Merty je nejlepší cestou, jak se bránit falešným medům, spolehnout se spíše na lokální produkci a najít si dobrého místního včelaře, jehož medy vám budou chutnat. Zároveň upozorňuje, že by zákazník neměl chtít za každou cenu tekutý med.
„Cukernatění je přirozenou vlastností a známkou kvalitního medu. Květové medy mohou cukernatět již během pár týdnů, medy medovicové až třeba po několika měsících. Specifický je v tomto směru jen čistý akátový med, který může zůstat tekutý i dva roky,“ uvádí a upozorňuje na problém zahřívání medu.
„Ztekucování medu zahříváním, které provádějí někteří výrobci, je taky problém. Při zahřívání totiž dochází k oddělení pylových zrn a drobných částeček vosku, které vytvoří na povrchu medu pěnu. Ta se poté odstraňuje kvůli lepšímu vzhledu. Med tím ale ztrácí řadu cenných látek, včetně bílkovin a enzymů. Doporučuju tedy ani v domácích podmínkách medy nezahřívat,“ uzavírá Hugo Merta.
Bohužel tedy není snadné odhalit falšované medy přímo na pultu supermarketu a snadno se jim vyhnout. Varovným faktorem ale může být podezřele nízká cena i nejasný původ. Medy od kvalitních menších včelařů jsou sice dražší, ale za své peníze alespoň dostanete skutečný přírodní produkt, ne jen cukrový sirup s medovou příchutí.
Zdroje: včelař Hugo Merta pro Kupi.cz, ČT24, Deník.cz, Potraviny na pranýři
Čtěte dále...
„Poprosil jsem paní, ať vyndá dítě z košíku. Vzduchem pak létalo i rozkousané pečivo,“ říká prodavač
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko