Dánové bojkotují americké potraviny. Pomáhají jim mobilní aplikace s umělou inteligencí
V Dánsku se mezi spotřebiteli rychle šíří nový trend. Mobilní aplikace využívající umělou inteligenci jim pomáhají zjistit, odkud výrobky skutečně pocházejí a kdo stojí za jednotlivými značkami. Zájem o tyto nástroje prudce vzrostl v souvislosti s diplomatickým napětím mezi Spojenými státy a Dánskem po výrocích amerického prezidenta týkajících se Grónska.
Co v článku najdete
Přečtěte si také
Aplikace umožňují uživatelům skenovat zboží přímo v obchodě a okamžitě získat informace o zemi výroby, výrobci i vlastnické struktuře značky. Díky tomu se spotřebitelé mohou vědomě rozhodnout, zda chtějí americké produkty kupovat, nebo se jim naopak vyhnout.
Dva hlavní hráči
Největší pozornost si získaly dvě aplikace – Made O’Meter a NonUSA.
Made O’Meter vytvořil třiapadesátiletý odborník na digitální marketing Ian Rosenfeldt. Jak informovala Česká tisková kancelář aplikaci spustil loni na jaře a dnes má přes 100 tisíc stažení. Nejnovější verze využívá umělou inteligenci, která dokáže analyzovat více produktů najednou a doporučit evropské alternativy. Podle tvůrce přesnost aplikace přesahuje 95 procent.
Druhou aplikací je NonUSA, za kterou stojí jednadvacetiletý Jonas Pipper. Na začátku letošního února překročila hranici 100 tisíc stažení. Podle Pippera uživatelé často popisují, že jim aplikace dává pocit kontroly a možnosti aktivně reagovat na aktuální politickou situaci.
Dramatický nárůst v lednu
Obě aplikace zaznamenaly výrazný nárůst popularity v lednu letošního roku. Made O'Meter evidoval během vrcholící krize kolem Grónska po tři dny zhruba 30 tisíc nových uživatelů. Využití aplikace dosáhlo vrcholu 23. ledna, kdy bylo za jeden den provedeno téměř 40 tisíc skenů. Pro srovnání: loni v létě to bylo přibližně 500 skenů denně, řekl Rosenfeldt agentuře AP během předvádění své aplikace v kodaňském obchodě s potravinami.
Aplikace NonUSA zaznamenala 21. ledna přes 25 tisíc stažení za jediný den. V jednu chvíli uživatelé skenovali 526 produktů za minutu. Z celkového počtu uživatelů jich asi 46 tisíc pochází z Dánska a přibližně 10 tisíc z Německa.
Od konce ledna počet skenů klesl, ale tento týden jich bylo stále kolem 5 tisíc denně. To představuje desetinásobek běžného provozu před krizí.
Jak technologie funguje
Uživatelé mohou produkt vyfotit nebo naskenovat jeho čárový kód. Umělá inteligence následně vyhledá informace o výrobci, současném vlastníkovi a místě výroby, a to i v případě složitých vlastnických struktur nadnárodních koncernů.
Aplikace umožňují nastavit vlastní filtry – například zákaz amerických značek nebo preference evropských firem. Pokud produkt kritéria nesplňuje, aplikace upozorní a nabídne alternativy.
Skutečný dopad je omezený
Podle docentky ekonomie Christiny Gravertové z Kodaňské univerzity je ale reálný ekonomický dopad podobných iniciativ sporný. V dánských obchodech totiž americké potraviny tvoří jen jedno až tři procenta nabídky – typicky ořechy, víno nebo cukrovinky, uvedla v rozhovoru pro agenturu AP.
Gravertová zároveň upozorňuje, že pokud by spotřebitelé chtěli mít skutečný vliv, museli by se zaměřit spíše na americké technologie, jako jsou chytré telefony nebo kancelářský software. Paradoxem je, že samotné aplikace si lidé stahují prostřednictvím obchodů provozovaných americkými firmami.
Podle ekonomky jsou navíc podobné spotřebitelské kampaně často krátkodobé. Trvalejší změny obvykle vyžadují organizovaný a dlouhodobý přístup.
Co na to čeští spotřebitelé?
Redakce Kupi se vydala do pražského obchodního centra Chodov, aby zjistila, jak by na podobnou aplikaci reagovali čeští zákazníci. Oslovili jsme náhodné nakupující u vchodu do hypermarketu.
- Petra Nováková (34 let), matka dvou dětí: „Upřímně, já když jdu nakupovat, tak koukám hlavně na cenu a na to, jestli je to zrovna v akci. Mám aplikaci, kde sleduji letáky, a podle toho plánuju nákupy. Jestli je to americká firma, nebo česká, to mě vlastně ani nenapadlo řešit. Spíš mi vadí, když vidím, že něco je označené jako české a pak zjistím, že se to vyrábí v Polsku nebo tak. To mě štve.“
- Milan Svoboda (52 let), IT specialista: „Tahle technologie je zajímavá, to jo. Umělá inteligence dokáže dneska hodně věcí, a že by uměla rozpoznat vlastníka značky, to je docela užitečné. Jenže problém je, že ty dodavatelské řetězce jsou strašně složité. Můžete mít českou firmu, která vyrábí v Číně z amerických surovin pro německého majitele. Tak co s tím? Já osobně bych takovou aplikaci možná použil spíš ze zvědavosti, abych věděl, kdo za čím stojí. Ale že bych kvůli tomu měnil nákupní zvyklosti? To asi ne. Ledaže by se dělo něco opravdu vážného.“
- Lucie Horváthová (28 let), studentka ekonomie: „Myslím, že je to super nápad a dává to smysl. My jako spotřebitelé máme obrovskou moc, jen si to často neuvědomujeme. Každá koruna, kterou utratíme, je vlastně hlas pro to, jaký svět chceme.“
- Josef Mareš (67 let), důchodce: „Já pamatuju doby, kdy jsme tady neměli skoro nic ze Západu, a když se objevila Coca-Cola nebo džíny, tak to byl svátek. Teď máme všechno a ještě si budeme vybírat, jestli je to z Ameriky nebo ne. To mi přijde trošku přehnané.“
Trend směřující do budoucnosti
Fenomén dánských aplikací ukazuje směr, kterým se může ubírat spotřebitelské chování v digitální éře. Technologie umělé inteligence umožňuje běžným lidem přístup k informacím, které byly dříve obtížně dostupné. Otázkou zůstává, zda podobné iniciativy přinesou skutečnou změnu, nebo zda půjde pouze o krátkodobý trend.
V České republice zatím podobné aplikace neexistují. Tuzemské nákupní aplikace se zaměřují především na sledování cen a slev. Kupi například nabízí uživatelům přehled akčních cen, vývoj cen v čase, a dokonce i budoucí ceny, které se teprve objeví v letácích. Informace o původu zboží nebo vlastnické struktuře firem však tyto aplikace neposkytují.
Zda se trend z Dánska rozšíří i do dalších evropských zemí, ukáže čas. Technologicky by vytvoření podobné aplikace pro český trh nebylo náročné. Otázkou je, zda by o ni byl mezi českými spotřebiteli dostatečný zájem.
Zdroje: ČTK, respondenti redakce Kupi.cz, agentura AP
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko