Zdravější jídla ve školních jídelnách pohořela, dětem nechutnají. Vláda bude muset vyhlášku pozměnit
České školní jídelny testují zdravější a nutričně vyváženější obědy podle připravované vyhlášky. Jejím cílem je nabízet dětem více ryb, luštěnin a obilovin, naopak ubrat masa nebo některých příloh, jako jsou brambory či knedlíky. Jak ale ukazují data posledního průzkumu, dětem taková jídla nechutnají a přibývá odhlášených obědů. Co se má na talířích ve školách měnit? A jak to vypadá ve skutečnosti z pohledu odporníků, pedagogů i rodičů?
Co v článku najdete
Přečtěte si také
Testování probíhá na polovině škol
Letos v září by měla vejít v platnost vyhláška schválená předchozí vládou, která přinese největší změny do stravovacích návyků školáků za posledních 30 let. V současné době probíhá testování nových jídelníčků, do kterého se dobrovolně zapojila téměř polovina (46 %) školních jídelen z celého Česka. A jejich dosavadní zkušenosti ukazují, že plánovaná vyhláška (jejíž dodržování mají kontrolovat hygienické stanice) může narazit na celou řadu problémů.
„Červené maso už nebude povinné vůbec. Zároveň vyhláška zvyšuje podíl luštěnin a zeleniny a znemožňuje jídelnám např. sladit čaj, a to i medem. Snižuje množství pro Českou republiku typických potravin – například brambor – ve prospěch takzvaných pseudoobilovin, jako je například quinoa nebo amarant, které děti většinou neznají. Požadavky na denní gramáž surovin, množství jídel s masem i bez masa jsou explicitně ve vyhlášce zmíněné a jsou závazné a nelze se od nich odchýlit,“ uvedla Asociace společného stravování (ASPOS). Největší problém se striktností vyhlášky budou podle ní mít zejména mateřské a malé základní školy, které nemohou poskytovat výběr z více jídel.
Marek Velechovsky / Shutterstock.com
Zdravější pokrmy končí v koši
Jak potom vyplynulo z průzkumu, který loni na podzim realizovala Asociace společného stravování s agenturou Ipsos, z dotazovaných 400 českých jídelen jich 37 % potvrdilo, že po zavedení nového jídelníčku počet strávníků klesl, v 6 % dokonce dramaticky a jen 0,3 % přiznalo, že se jim naopak počet vydaných obědů zvýšil. V 65 procentech případů si zařízení také stěžují, že zdravější pokrmy končí často v koši, čímž vzniká větší objem odpadu.
„Problém podle mě nejsou zdravé přísady jako takové, ale to, že je jich najedou moc. Některá ta jídla se výrazně změnila od základu, aby se do norem vešla. Pokud najednou ty děti dostanou namísto svých obvyklých špaget s červenou masovou omáčkou celozrnné těstoviny v neobvyklém spojení s čočkou, je jasné, že budou k takovému jídlu nedůvěřivé,“ připomíná pro redakci Kupi pedagožka Jana Hájková pokrm, o kterém se v poslední době často hovořilo jako o ukázce nešťastné implementace nových pravidel.
Děti zůstávají bez oběda nebo chodí do bufetu
Redakce se obrátila i na několik rodičů. Ti pro Kupi popsali své zkušenosti s novými obědy vydávanými ve školách, které se do vaření podle navrhované vyhlášky dobrovolně zapojily. Mnozí z oslovených respondentů nám potvrdili, že žáci mají o jídla menší zájem a opakovaně vyhledávají náhrady zakoupené v rychlých občerstveních nebo bufetech.
- „Začali jsme mu (synovi, pozn. redakce) balit větší svačiny i na odpoledne, častěji přiznává, že oběd nesnědl a měl hlad. Odhlašovat ta jídla úplně nechceme, aby mu zůstala možnost si oběd dát a případně ochutnat. Ale samozřejmě nás to štve.“ (Patrik, 41 let)
- „Naše dcera zdravá jídla zná z domu, běžně jíme luštěniny, ryby nebo dušenou zeleninu. Jenže ve školní jídelně to vypadá jinak nebo ty kombinace nejsou pro mlaďochy úplně lákavé. Pak zůstávají úplně bez oběda nebo se chodí dojídat vedle do večerky, do mekáče.“ (Martina, 37 let)
- „Kdo se někdy snažil do menších dětí nacpat víc zdravých potravin, tak ví, že se to hlavně nesmí podávat jako něco speciálního a správného. Oni ještě nemají kapacitu si uvědomovat nějaké pozitivní dopady a je jim to jedno, v tomhle věku. Mělo by se to brát jako něco samozřejmého, přirozeného. Pak v tom nebudou cítit žádnou zradu.“ (Darina, 29 let)
- „Doufám, že se nová vyhláška ještě změní nebo upraví. Už zvažujeme, že bychom začali dětem vařit obědy z domu, aby si je v jídelně ohřáli. Otázka je, jestli vůbec do té jídelny dojdou, když ostatní spolužáci z party půjdou do bufetu nebo někam ven, jako se to děje.“ (Lucie, 36 let)
LBCHM / Shutterstock.com
Školám chybí návody z praxe i finance
Dosavadní zkušenosti tak naznačují, že v rámci spotřebního koše by měly být změny zařazovány spíše postupně, s ohledem na nejmenší strávníky a jejich chutě.
„S dětmi o tom nemůžete mluvit jako s dospělými a stejně tak nemůžete najet na obvyklý dietní jídelníček dospělého. Zdravější suroviny ve školních obědech určitě chybí a cílem by nemělo být zrušení vyhlášky. Jen je potřeba myslet i na věci kolem: osvětu, edukaci, příklady z praxe. A to jak pro ty děti samotné, tak kuchařky a jídelny,“ myslí si pro Kupi dále Hájková.
Polovina jídelen také podle průzkumu zaznamenala nárůst administrativní zátěže. Stejné množství současně přiznalo, že je pro ně složité zajistit potraviny ve vyhláškou požadované kvalitě a struktuře. Většina zařízení by uvítala lepší metodickou podporu – vzorové jídelníčky a návody, jak nová jídla vařit v reálném provozu, jak pracovat se surovinami a chutěmi tak, aby děti jídla neodmítaly. Necelá třetina škol navíc bojuje s rozpočty a finančními limity pro nákup zdravějších surovin.
Vyhláška se má měnit
Budoucnost nového předpisu tak zůstává s otazníkem. Nová vláda nyní zvažuje jeho přepracování nebo úplné zrušení. Čas má do začátku nového školního roku. Podle Renáty Černé, předsedkyně ASPOS, by bylo namístě vyhlášku odložit a lépe se na implementaci připravit, především s ohledem na skutečné potřeby dětí. Pravidla by podle ní měla rovněž být jednoduše aplikovatelná pro všechny školní jídelny v republice bez ohledu na to, v jaké se nachází lokalitě a jaké mají vybavení, uvedl Český rozhlas.
Zdroje: ASPOS, Svět potravin, Český rozhlas, respondenti pro redakci Kupi.cz
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko