Měla to být drobnost, která zpříjemní předvánoční posezení v práci. Místo toho přišlo šokující zjištění těsně před naléváním. Lucie (32) si až po otevření lahve uvědomila, že problém nezačal u ní, ale už v obchodě. Jaké zdravotní riziko hrozilo a co v takové situaci dělat?
Bylo úterý 23. prosince 2025, poslední pracovní den před Vánocemi. Lucie (32) měla v kancelářské lednici uloženou láhev vaječného likéru za 449 korun, kterou koupila cestou z oběda. Chtěla s ní zpříjemnit improvizované vánoční posezení s kolegy po práci.
Když ale krátce po páté hodině láhev otevřela, zůstala stát jako přikovaná. Likér byl hrudkovitý, zvláštně rozvrstvený a nepříjemně kyselý. „V tu chvíli mi došlo, že kdybych ho rovnou nalila, mohlo to skončit hodně špatně,“ říká Lucie.
Lucie pracuje jako účetní v menší pražské firmě. Letos jim vedení zrušilo tradiční vánoční večírek, ale dovolilo zaměstnancům, aby si 23. prosince po práci poseděli ve společenské místnosti.
„Každý měl přinést něco malého k jídlu nebo pití. Cestou z oběda jsme se s kolegyněmi zastavily v malé prodejně v centru,“ popisuje.
Na pultu si Lucie všimla vaječného likéru vystaveného mezi dalšími lahvemi alkoholu. „Bylo tam teplo, topení jelo naplno, ale nenapadlo mě to řešit. Vaječňák beru jako vánoční klasiku,“ přiznává. Jedna z prodavaček vzala láhev přímo z pultu, Lucie zaplatila 449 korun a vrátila se do práce.
Bylo zhruba čtvrt na dvě odpoledne. Láhev okamžitě uložila do kancelářské lednice, kde zůstala přibližně tři hodiny. Kolem páté hodiny se kolegové sešli k posezení. Někdo přinesl sýry, jiný cukroví. Lucie šla do kuchyňky připravit likér. „Jakmile jsem láhev otevřela, bylo jasné, že něco není v pořádku. Vypadalo to jako sražené mléko a ten zápach byl opravdu nepříjemný,“ popisuje. Přiznává, že kapku ochutnala, ale okamžitě vyplivla.
Pak si všimla detailu, který jí předtím unikl. „Na etiketě stálo jasně: skladujte v chladu do 7 stupňů. A mně došlo, že v obchodě stál celý čas v teple.“
Lucie okamžitě zavolala do prodejny. „Prodavačka nejdřív tvrdila, že je všechno v pořádku a že jsem ho asi špatně skladovala já. Musela jsem vysvětlovat, že byl v lednici hned po nákupu.“
Protože nechtěla opouštět posezení, poprosila kolegyni, aby šla do obchodu místo ní. Ta dorazila zpět až po půl sedmé – s novou lahví.
„Říkala mi, že se prodavačky bránily, že jsou tam krátce jako brigádnice a nikdo je o skladování neinformoval. Teprve když jim ukázala hrudky v likéru a přečetla podmínky z etikety, vyměnily ho za láhev z lednice,“ popisuje Lucie.
Nový likér už byl v pořádku, ale chuť na oslavu byla pryč. „Nejvíc mě vyděsilo, že kdyby kolegyně nebyla důrazná, možná bych odešla s prázdnou. A hlavně – někdo to mohl vypít.“
Vaječný likér je klasika ověřená časem, kterou si většina z nás nejraději vychutná na Vánoce. Zkuste tentokrát i tento netradiční recept na vaječný koňak bez vajec a ze samých dobrých surovin, který rozhodně stojí za to!
Situaci jsme konzultovali s nutričním specialistou Petrem Slavíkem, který se dlouhodobě věnuje hygieně potravin a bezpečnosti potravinového řetězce.
„Vaječný likér patří mezi rizikové potraviny, zejména pokud jde o krémové nebo takzvané ‚domácí‘ varianty z menších produkcí. Tyto výrobky často obsahují vejce a mléčné složky a mají nižší obsah alkoholu. Pokud jsou skladovány při teplotě nad 7 stupňů Celsia, velmi rychle se z nich stává ideální prostředí pro množení bakterií,“ vysvětluje Slavík.
Podle něj může při běžné pokojové teplotě kolem 20 stupňů dojít ke zkažení už během několika hodin. „Chlazení růst bakterií pouze zpomaluje, ale nedokáže ho zastavit ani zvrátit. Pokud se mikroorganismy v produktu namnožily už při skladování v teple, několik hodin v lednici situaci nezachrání,“ upozorňuje.
Zároveň zdůrazňuje, že ne všechny vaječné likéry jsou z hlediska bezpečnosti stejné. „U průmyslově vyráběných likérů, které jsou pasterizované a mají dostatečný obsah alkoholu, výrobce technologicky zajišťuje jejich stabilitu i při skladování při pokojové teplotě. Tyto produkty proto mohou být bezpečně vystaveny v regálech po dobu trvanlivosti uvedené na obalu,“ říká odborník.
„Naopak tradiční a krémové receptury s nižším obsahem alkoholu musí být v chladu nepřetržitě – od výroby přes prodej až po spotřebu. Jakmile je takový výrobek vystaven teplu, zvyšuje se riziko bakteriální kontaminace a jeho konzumace může představovat vážné zdravotní riziko,“ dodává Slavík.
„Nejčastějším rizikem je salmonelóza – silné průjmy, zvracení, horečky a bolesti břicha. Zvlášť nebezpečné je to pro děti, seniory, těhotné ženy a lidi s oslabenou imunitou,“ upozorňuje lékař.
Hrudky, kyselý zápach nebo změna barvy jsou podle něj jasným signálem, že produkt patří do koše.
Radek Havlicek / Shutterstock.com
Chování prodavaček považuje odborník za pochopitelné, nikoli však omluvitelné.
„Jednoduše řečeno: odpovědnost nese provozovatel obchodu. Ten musí zajistit správné skladování a proškolit i brigádníky. Prodej potravin skladovaných v rozporu s etiketou je porušením zákona a může být sankcionován vysokou pokutou,“ říká Slavík.
Lucie dnes říká, že se dívá na nákup potravin úplně jinak. „Už nekoukám jen na cenu. Sleduju, kde a jak je zboží uložené. A když mi něco nesedí, ptám se.“
Přesto má pro brigádnice pochopení. „Nemůžou vědět všechno. Ale majitel obchodu ano. A měl by nést odpovědnost.“
Její příběh je varováním i pro ostatní. Nejde jen o 449 korun, ale o zdraví. Stačí málo a běžný nákup se může změnit v nepříjemný problém. Ostražitost v obchodě může zabránit mnohem větším následkům.
Zdroje: Kupi.cz, redakční rozhovor s Lucií, vyjádření nutričního specialisty Petra Slavíka pro Kupi.cz