Někdy stačí pár centimetrů navíc a z běžného nákupu je stres. Čtenářka redakci popsala, jak jí žena v supermarketu opakovaně najížděla vozíkem do zad. Zjišťovali jsme, co na to říká zákon, etiketa a odborníci.
Paní Marcela z Prahy si šla jen pro pár věcí. Fronta u pokladny byla dlouhá, ale posouvala se rychle. „Najednou jsem ucítila, jak se mi kovová hrana vozíku zabořila do beder. Otočila jsem se, myslela jsem, že to byla náhoda. Jenže po chvíli to bylo znovu. Řekla jsem paní za mnou, ať ustoupí, a ona odsekla, že má kam spěchat,“ popsala pro Kupi. Pocit narušení osobního prostoru může být překvapivě intenzivní.
Podle psychologů se takové situace snadno přehoupnou v konflikt, protože v těsných frontách lidé ztrácejí pocit kontroly.
Česká legislativa dnes nestanovuje žádný povinný odstup mezi zákazníky. Během pandemie covid-19 to bylo jiné – tehdy platilo doporučení držet si alespoň dvoumetrový odstup, pokud to prostor dovoloval (Ministerstvo zdravotnictví ČR, 2021). „Mimo mimořádná opatření žádná norma rozestupy neřeší,“ potvrzuje Kupi odborník na veřejné zdraví MUDr. Kamil Valena. „Z hlediska hygieny je optimální vzdálenost mezi lidmi v uzavřených prostorech alespoň délka paže. Není to povinné, ale pomáhá to pohodlí a prevenci šíření infekcí.“
Psycholožka Mgr. Kateřina Havelková vysvětluje, že osobní prostor je kulturně i individuálně podmíněný. „V Česku lidé běžně drží odstup kolem 60 centimetrů. Když ho někdo překročí, mozek vyhodnotí situaci jako hrozbu. Proto reagujeme podrážděně i v situacích, které vypadají banálně.“
Dodává, že klíčem je jasná, ale klidná komunikace. „Namísto prudkého obrácení s ostrými slovy pomůže přátelské upozornění typu: ‚Promiňte, potřebovala bych trochu místa.‘“
Redakce Kupi se ptala zákazníků na jejich zkušenosti s rozestupy ve frontách:
Mnohé výzkumy ukazují, že lidé se cítí komfortněji a méně vystresovaně, když mají kolem sebe prostor alespoň 70 centimetrů. Přetížené fronty, nervózní zákazníci a fyzický kontakt s cizími lidmi zvyšují hladinu stresových hormonů. „I malé narušení osobního prostoru vnímá tělo podobně jako ohrožení,“ doplňuje Valena. „Srdeční tep stoupá, svaly se napnou. To je důvod, proč lidé reagují prudčeji, než by se dalo čekat.“
Odborníci se shodují na třech jednoduchých zásadách:
Incident paní Marcely ukazuje, že osobní prostor není maličkost. Přestože zákon žádný odstup neurčuje, ohleduplnost a základní slušnost zůstávají nejlepší prevencí konfliktů. Ve frontě se totiž nevyhrává rychlostí, ale klidem.
Zdroje: Kupi.cz, Ministerstvo zdravotnictví ČR, European Journal of Social Psychology