Dokázali byste si představit „vaření“ bez pánve? Hádáme, že asi těžko. Pánev patří mezi naprosto základní výbavu každé kuchyně a každý z nás má tu svou oblíbenou. Ale není už celá doškrábaná a neloupe se z ní teflon? Pozor na to, ať si nezaděláváte na zdravotní komplikace.
Teflon se odborně označuje jako PTFE (polytetrafluorethylen) a je populární pro svou nepřilnavost. Právě díky němu se na pánvi maso a další potraviny moc nepřichytávají, což nám zásadně zpříjemňuje restování a smažení. Jenže jakmile se začne tento „zázračný“ povlak poškozovat, přestává být bezpečný.
„Teflonové i všechny další antiadhezní povlaky používané běžně na kuchyňských pánvích jsou vždy testovány z hlediska zdravotní nezávadnosti a nepředstavují pro lidský organismus žádné zdravotní riziko. Ale pokud vidíme, že antiadhezní povlak pánve je po letech používání evidentně poškozený, je určitě lépe takovou pánev dále nepoužívat a pořídit novou kvalitní pánev,“ říká pro Kupi.cz Soňa Vlková ze servisního střediska Tescoma.
„Vzhledem k tomu, že přece jen i ty nejkvalitnější povrchy obsahují ne zcela zdravé látky, např. PTFE, který je tam právě kvůli nepřilnavosti, není zcela vhodné a zdravé je jíst zároveň s připravovaným jídlem,“ řekl nám Pavel Šmíd z Pánvičky.cz.
Jak potvrdilo několik studií, při přehřátí nad 260–300 °C se může teflon začít rozpadat a uvolňovat toxické výpary, které při dlouhodobém vdechování způsobují takzvanou „teflonovou horečku“. Ta se projevuje podobně jako chřipka – zimnicí, bolestí hlavy a celkovou únavou. Moderní pánve už sice neobsahují PFOA, tedy látku dříve spojovanou se zdravotními problémy, ale stále jde o chemický povlak, který nemá v našem trávicím systému co dělat.
Pokud začnete mít pocit, že vaše oblíbená pánev už není tak dobrá jako dřív, je namístě začít uvažovat o její výměně.
„Evropští výrobci mají nastavené vysoké normy kvality, garantují stálost složení povrchu a také dodržují přísné normy z hlediska ekologie výroby. Pánev doporučujeme vyměnit ve chvíli, kdy se teflonový povrch začíná loupat nebo dělat puchýřky,“ radí Šmíd.
Jedním z prvních signálů je právě zmiňovaná ztráta nepřilnavosti a připalování jídla. Poznáte to ale i pouhým pohledem. Jakmile se na povrchu objeví škrábance, odlupující se části, nebo dokonce puchýřky, pánev přestává být bezpečná.
„Teflonový povlak, který se ocitl na konci své životnosti, poznáte podle vizuálně patrného mechanického poškození, podle rýh a škrábanců. Ty můžou vzniknout krájením ostrými předměty přímo uvnitř pánví nebo použitím elektrických mixérů a podobně. Nebo toto mechanické poškození vznikne také běžným dlouhodobým používáním pánve,“ vysvětluje Vlková.
Chápeme, že to může být vaše oblíbená pánev, ale raději ji vyhoďte a pořiďte si novou. Při vaření na poškozeném povrchu totiž riskujete, že se nežádoucí látky začnou uvolňovat přímo do jídla. A to přece nechcete (viz výše).
„Jedna univerzální pánev na vše neexistuje. Záleží na velikosti, materiálu povrchu pánve a na typu jídla, které budete v pánvi připravovat. Nicméně v domácí kuchyni by neměla chybět klasická pánev o průměru 24 až 28 cm, záleží na velikosti rodiny,“ říká Vlková z Tescomy.
„My doporučujeme vše s kvalitním nepřilnavým povrchem, který nepřipaluje, dobře se umývá, dlouho vydrží a neobsahuje PFOA, těžké kovy a nikl,“ radí Šmíd.
Pánve se vyrábějí z různých materiálů a právě od nich se odvíjí jejich cena.
Každá domácnost by podle nás (i odborníků) měla mít ve výbavě čtyři základní pánve.
„Pánev za pár stovek ze supermarketu rozhodně nebude evropské výroby. Nemáte u ní garanci kvalitního povrchu ani jeho složení, které může být zdraví škodlivé. Kvalitní pánev bývá dražší a rozhodně doporučujeme tu z evropské výroby,“ uzavírá pro Kupi.cz Pavel Šmíd z Pánvičky.cz.
Bez jakých pánví se doma neobejdete vy? A jak často je vyměňujete za nové? Napište nám své zkušenosti do diskuze pod článkem.
Zdroje: Kupi.cz, NCBI, Panvicky.cz, Tescoma, Healthline