Zálohy na PETky a plechovky budou vyšší než u piva. Vykupovat je budou i benzínky
Systém zálohování PET lahví a plechovek začíná v Česku dostávat konkrétní podobu. Plánované podrobnosti představilo před pár dny ministerstvo životního prostředí. Mimo jiné například i to, že by zálohy měly být vyšší než u pivních lahví, nebo že by se měly povinně vykupovat i na některých benzínkách. Přečtěte si, jaká pravidla bude u nás systém pravděpodobně mít a zda se kvůli němu kromě zálohy zvedne i základní cena nápojů?
Co v článku najdete
Zálohování bude, řeší se ale kdy a jak
Chystaná opatření přiblížil na tiskové konferenci ministr Petr Hladík, který současně prohlásil, že neřešíme, zda ano, ale jak zálohovat. Díky systému zálohování a výkupu se PET lahve a plechovky dostanou k recyklaci v čistší podobě (než tomu bývá z kontaminovaných kontejnerů) a celý proces bude mnohem efektivnější a kvalitnější. Současně by zálohy měly motivovat Čechy k třídění a eliminovat množství volně pohozeného odpadu.
Zálohový systém by měl být spuštěn nejdříve od roku 2025, kdy se Česko stane čtrnáctou zemí v EU se zálohovanými PET lahvemi a plechovkami.
Kupujete balenou vodu v akci?
Kupte se slevou Přírodní voda Magnesia.
Co se bude vykupovat a kde?
Zálohovat se mají všechny plastové lahve a plechovky o objemu 0,1 až 3 litry od nealkoholických nápojů i těch alkoholických do 15% obsahu alkoholu. Naopak ze zálohovací povinnosti mají být osvobozeny obaly od mléka, olejů, sirupů a alko nápojů s obsahem alkoholu nad 15 %, které jsou více znečištěné a nelze je použít k výrobě nových.
A co se výkupních míst týče, do systému se budou muset povinně zapojit všechny prodejny nad 50 metrů čtverečních, včetně velkých benzinových pump. Ostatní menší prodejny (trafiky, večerky) se potom budou moci zapojit dobrovolně, možná bude i spoluúčast škol nebo obcí. Odhaduje se, že by celkově mohlo vzniknout cca 11 tisíc odběrových míst.
Povinnost vybírat PET lahve a plechovky ale budou mít i online prodejci.
defotoberg / Shutterstock.com
Vyšší zálohy kvůli náročnosti recyklace?
Podle ministerstva by se měla výše zálohy za PETky a plechovky pochybovat kolem 4 až 5 Kč, tedy o něco více než je nyní na skleněné lahve od piva. „Tato suma je cíleně nastavena výše než u pivních lahví, protože ty lze po vymytí opět použít. Oproti tomu PET lahve i plechovky je potřeba nejprve rozdrtit. Vzkazujeme tím, které řešení je ekologičtější,“ vysvětlil důvod ministr Hladík s tím, že zákazníkům se pak záloha vrátí klasickým způsobem v obchodě a jiných místech zapojených do systému.
Chystaná opatření také všeobecně vítá Iniciativa pro zálohování, za kterou povinné zálohy v ČR dlouhodobě prosazují výrobci nápojů Mattoni 1873, Kofola, Coca-Cola, pivovary Plzeňský Prazdroj a Heineken. Nicméně ti upozorňují, že by bylo vhodnější ponechat tříkorunovou zálohu, neboť jsou na ni čeští zákazníci zvyklí.
Občané na systém doplácet nebudou
Fungování celého koloběhu má potom zajišťovat jeden centrální operátor, který bude působit jako nezisková organizace. Ten bude mimo jiné odběrným místům vyplácen manipulační poplatek, který by měl pokrýt investiční a provozní náklady na sběr, nákup automatů nebo úpravu prostorů.
Ministr současně prohlásil, že zákazníci přechod na nový systém finančně nijak nepocítí (kromě záloh samotných). „Chci zdůraznit, že nikoho z nás, žádného občana České republiky, systém nebude stát nic navíc,“ uvedl Hladík.
Martha Almeyda / Shutterstock.com
Co se stane s nevrácenými zálohami?
Ministerstvo je chce v závislosti na plnění předem stanovených cílů návratnosti přerozdělovat mezi obce a operátory, pokud cíle za daný rok splněny nebudou, měly by nevrácené zálohy putovat do Státního fondu životního prostředí ČR.
Tento krok ovšem ostře kritizuje Iniciativa pro zálohování, která upozorňuje, že by systém měl fungovat neziskově. „V zálohových systémech v Evropě slouží nevrácené zálohy k investicím na jejich zlepšení pro spotřebitele, přičemž navrhovaná varianta v Česku předpokládá odvedení významné části mimo systém,“ vysvětlila svou kritiku Iniciativa s tím, že neexistuje žádný důvod, proč by prostředky ze systému měly financovat neduhy systému.
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko