Je nejvyšší čas začít s prořezem ovocných stromů. Jak na to?

Muž s kleštěmi střihá stromek Mariia Boiko / Shutterstock.com

Omlazení rostliny, úprava do požadovaného tvaru či urychlení plodnosti. To jsou důvody pravidelného prořezu ovocných stromů a keřů. Kdy však úpravu dřevin zahájit? Pro mnoho začínajících zahrádkářů je to vyloženě španělská vesnice. Každý strom a keř má totiž svá specifika a také ideální postup a období, kdy jej vykonat. Poradíme vám, které stromy prořezávat už nyní a na které ještě máte čas.

Přečtěte si také

Báječný dip byl původně z jogurtu: Výbornou tatarskou omáčku připravíte za 10 minut!

Jak fungují stromy?

Ovocný strom je živý organismus, který má své orgány. Těmi jsou vyživovací orgány neboli kořeny, vegetativní orgány, tedy kmen, koruna, větve a listy. A konečně rozmnožovací orgány, což jsou květy, plody a semena.

Kořenová soustava v podstatě kopíruje korunu stromu a jejím úkolem je přijímat a rozvádět do stromu živiny. Kmen vede tyto živiny ke všem větvím v koruně, která má různá patra. Jejich systém je třeba brát při řezu v potaz.

Proč se stromy prořezávají?

Cíle řezu ovocných stromů jsou různé. Těmi hlavními jsou tvarování koruny do požadovaného rozměru, urychlení plodnosti stromu a zlepšení jeho zdravotního stavu, a tím prodloužení životnosti dřeviny. Přestože ovocné stromy bez problému plodí i bez prořezu, do vzdušnější koruny lépe proniknou sluneční paprsky, čímž se snižuje výskyt houbových chorob na listech i plodech. Díky tomu jsou plody hezčí a strom vydrží déle.

S drobnými úpravami, jako je střih vlků (mladých větví, které trčí přímo vzhůru), si poradí i úplný začátečník. Ke složitým řezům či omlazování starších stromů je však vhodné přizvat odborníka. Nesprávným řezem totiž můžeme korunu stromu nenávratně poškodit. I proto je třeba věnovat pozornost správnému postupu prořezu.

Žena prořezává strom encierro / Shutterstock.com

Kdy je nejvhodnější doba k řezu?

Každý ovocný strom má jiné období, kdy je nejvhodnější jej prořezat. Navíc existují různé druhy řezů, které se provádí v různých časech. Špatně zvolený čas řezu může způsobit napadení stromu houbovými chorobami, vysychání stromu či namrzání. Proto se nedoporučuje některé stromy prořezávat v zimě.

Každý řez má navíc svá pravidla. Pokud odřezáváme celou větev, nenecháváme pahýl moc dlouhý a řez vedeme těsně za místem, kde větev přisedá ke kmeni. Taková „rána“ se nejsnáze zahojí, protože pletivo větevního kroužku ji dovede dobře zacelit. Vždy řežeme kolmo k růstu větve. Jednoleté výhonky pak zkracujeme nad pupenem, který směřuje z koruny ven.

K řezání vždy používejte ostré zahradnické nůžky či sadařskou pilku. Větší rány je dobré opatřit nátěrem, který chrání strom před vniknutím spór hub.

Praktičtí pomocníci k prořezu stromů

Teleskopický prořezávač větví vám práci usnadní jak v ovocných zahradách a v sadech, tak například v lese. Díky teleskopické rukojeti vám přidá až 5 metrů do výšky, takže pohodlně dosáhnete výš do korun stromů. V nabídce obchodů jsou také elektrické verze teleskopického prořezávače větví nebo elektrickou AKU verzi, se kterou dosáhnete bez problému do výšky, zatímco budete bezpečně stát na zemi. A neomezí vás ani žádný přívodní kabel.

Jabloně a hrušně prořezáváme v zimě a předjaří

Co se týče jabloní a hrušní, ty jsou mnohem méně náchylné k napadení houbami, proto je možné je prořezávat i v průběhu zimy. Nejvhodnější dobou je brzké jaro, nejlépe únor a březen, kdy už nehrozí ranní mrazíky. Stejně jako u peckovin, nejprve odstraníme vlky a výhony, které příliš zahušťují korunu.

Typ řezu se však liší v závislosti na odrůdě stromu. U odrůd Rubín stříháme spíše celé větve, protože stromy plodí na dlouhém plodonosném obrostu. Odrůdy typu Spur plodí spíše na kratších větvích směrem ke kmeni, a proto zkracujeme delší nárůsty a počty květních pupenů.

Peckoviny řežeme od dubna do srpna

Třešně, višně a slivoně, které patří mezi peckoviny, nevyžadují přísné tvarování. Pro prosvětlení koruny je více než vhodný tzv. Zahnův řez. Při něm se zkracují boční větve, které jsou silnější než polovina průměru hlavní osy kmene po rozvětvení.

Tyto stromy jsou velmi náchylné k napadení houbovými plísněmi, které útočí především za chladu a vlhka. Proto je vhodné prořezávat je v době květu i plodu, tedy od dubna do srpna. Hlavní období je při nástupu vegetace, doplňující prořez pak můžeme provést v létě.

Muž štípá větve na zahradě Cherries / Shutterstock.cm

Meruňky a broskvoně je třeba zaštipovat

Ačkoli výše uvedené peckoviny nevyžadují přesný tvar koruny, u meruněk a broskvoní je situace jiná. Jakmile si na zahradě vysadíte meruňku, je třeba se rozhodnout, jakým směrem necháte růst korunu. Na výběr máte buď korunu s centrální osou, tedy jedním hlavním kmenem, nebo kotlovitou bez středového kmene se 3 až 4 výhony kosterních větví.

Tyto peckoviny se nejen prořezávají, což je nejlepší provádět na jaře, ale také v létě pravidelně zaštipují. Dlouhé výhony, tzv. vlky, totiž berou stromu sílu, kterou je třeba vložit do plodů.

Zahradní drtiče a štěpkovače na zahradu

Velmi praktickým pomocníkem jsou zahradní drtiče větví a štepkovače, které pomohou s efektivním a ekologickým úklidem zahrady. Tyto stroje lze využít ke zpracování veškerého zahradního odpadu rostlinného původu. Využívají pro to ozubený válec. Vznikající drť je větší a lze ji využít v zahradě jako mulč nebo ji stopit.

Muž drží zahradnické nůžky u větve Bits And Splits / Shutterstock.com

Prořez potřebují i ovocné keře

Kdo by odolal čerstvě upečenému rybízovému koláči? Pokud se i vy rozhodnete vysadit si na zahradě červený rybíz, černý rybíz, maliník nebo angrešt, vězte, že ani tyto keře nejsou bezúdržbové.

U všech druhů keřů po prvním roce po vysazení zkrátíme jednoleté výhony na tři pupeny, díky čemuž tyto výhony zesílí a založí silnou korunu celého keře. V příštích letech už keř usměrňujeme směrem, kterým chceme, aby rostl. Konkrétní úprava se však liší podle typu keře.

Zdroje: ireceptar.cz, zahradkarskaporadna.cz, izahradkar.cz