Cholesterol podle věku: Jaké hodnoty jsou v pořádku ve 20, 30, 40, 50 a více letech?
Cholesterol je pro naše tělo nezbytný. Podílí se na tvorbě buněčných membrán i některých hormonů a bez něj by organismus nemohl správně fungovat. Pokud ho ale máme v krvi příliš mnoho, může se postupně ukládat ve stěnách cév a zvyšovat riziko infarktu nebo mrtvice. Jaké hodnoty cholesterolu jsou ještě v pořádku a mění se jeho doporučená hladina s věkem? Zatímco u dětí a mladých dospělých hraje důležitou roli především prevence, ve vyšším věku se do hodnocení výrazněji promítá celkové kardiovaskulární riziko. Neexistuje přitom jedna univerzální hodnota cholesterolu, která by byla ideální pro všechny bez ohledu na věk a zdravotní stav.
Co v článku najdete
Přečtěte si také
Jaké hodnoty cholesterolu jsou ještě v normě?
Při hodnocení výsledků krevních testů se často setkáváme s pojmem celkový cholesterol. Ten ale sám o sobě nevypovídá o tom, jak velké je riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Důležitou roli hraje především LDL cholesterol, který se podílí na vzniku aterosklerózy, tedy procesu, při němž se ve stěnách cév ukládají tukové částice a postupně omezují jejich průchodnost.
„Dnes už bychom se neměli řídit pouze celkovým cholesterolem ani jednou univerzální ‚normální‘ hodnotou platnou pro všechny. Z hlediska prevence kardiovaskulárních onemocnění je klíčovým parametrem především LDL cholesterol,“ vysvětluje pro Kupi výživová specialistka Ing. Anna Vernerová.
Cílová hodnota LDL se podle ní odvíjí od celkového kardiovaskulárního rizika člověka. To znamená, že lékař při hodnocení výsledků zohledňuje nejen věk, ale také krevní tlak, kouření, cukrovku, onemocnění ledvin nebo již prodělané kardiovaskulární onemocnění.
Cílové hodnoty LDL podle kardiovaskulárního rizika
- Nízké: pod 3,0 mmol/l
- Střední: pod 2,6 mmol/l
- Vysoké: pod 1,8 mmol/l
- Velmi vysoké: pod 1,4 mmol/l
„U vysokého a velmi vysokého rizika se zároveň požaduje alespoň 50% snížení LDL oproti výchozí hodnotě,“ doplňuje Vernerová.
Uvedené hodnoty jsou cílové hladiny pro jednotlivé kategorie rizika, nikoli univerzální normy podle věku. Konkrétní cíl musí lékař stanovit s ohledem na zdravotní stav člověka a aktuální doporučení pro léčbu poruch metabolismu tuků.
Cholesterol podle věku: Co sledovat v jednotlivých životních etapách?
S přibývajícím věkem se mění nejen hladina cholesterolu, ale také pravděpodobnost, že se u člověka projeví další rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění. Neznamená to však, že by vyšší cholesterol byl přirozenou nebo žádoucí součástí stárnutí.
Děti a dospívající: Cholesterol je důležitý pro růst, vysoké hodnoty ale není dobré přehlížet
Cholesterol má v dětském organismu důležitou úlohu. Podílí se na stavbě buněčných membrán a tvorbě některých hormonů. Jeho přítomnost v krvi je proto zcela přirozená a nezbytná.
Ani v dětství by ale neměly zůstávat bez povšimnutí výrazně zvýšené hodnoty LDL. Mohou totiž upozornit na dědičnou poruchu metabolismu tuků, například familiární hypercholesterolemii. Ta může vést k dlouhodobě zvýšenému cholesterolu už od útlého věku a zvyšovat riziko předčasného rozvoje aterosklerózy.
Odborná doporučení zdůrazňují význam včasného odhalení těchto poruch, zejména pokud se v rodině vyskytují případy velmi vysokého cholesterolu nebo předčasných kardiovaskulárních onemocnění. Některá doporučení například uvádějí screening lipidů u dětí ve věku 9 až 11 let.
one photo / Shutterstock.com
20 až 39 let: Vysoký cholesterol může škodit, i když se člověk cítí zdravý
V tomto věkovém rozmezí bývá riziko infarktu nebo mrtvice obvykle nízké, i tak se ale vyplatí cholesterol nepodceňovat.
Význam má především dlouhodobá expozice zvýšenému LDL. Pokud má člověk vysoký cholesterol už ve dvaceti nebo třiceti letech, mohou se tukové částice v cévách ukládat po mnoho dalších desetiletích. Dlouhodobě zvýšená hladina LDL tak může přispívat k rozvoji aterosklerózy a zvyšovat riziko kardiovaskulárních onemocnění v pozdějším věku.
Zvláštní pozornost by měli věnovat cholesterolu lidé s rodinným výskytem předčasných infarktů, mrtvic nebo dědičně zvýšeného LDL.
40 až 49 let: Do hry vstupuje celkové kardiovaskulární riziko
Ve čtyřiceti letech a později se při hodnocení cholesterolu stále více uplatňuje souhrn rizikových faktorů. Význam má nejen samotná hladina LDL, ale také krevní tlak, kouření, tělesná hmotnost, cukrovka a další zdravotní okolnosti. Stejná hodnota LDL tak může znamenat něco jiného u člověka, který je jinak zdravý, a něco odlišného u jedince s vysokým krevním tlakem nebo diabetem.
Právě v tomto období je důležité nepodceňovat preventivní prohlídky a případné laboratorní vyšetření lipidového profilu.
50 až 59 let: U žen se do hladiny cholesterolu promítá také menopauza
V tomto věku se mohou výrazněji projevit změny spojené s hormonálními změnami, zejména u žen během menopauzy a po ní.
S poklesem hladiny estrogenu se může měnit lipidový profil a zvyšovat LDL cholesterol. Nejde však o jediný faktor, který rozhoduje o výsledné hladině cholesterolu. Roli hraje také genetika, strava, tělesná hmotnost a další zdravotní okolnosti.
U mužů i žen je důležité sledovat nejen jednotlivé laboratorní hodnoty, ale také celkové kardiovaskulární riziko.
60 až 69 let: Vyšší věk automaticky neznamená, že je vyšší cholesterol v pořádku
S přibývajícím věkem se zvyšuje pravděpodobnost výskytu více rizikových faktorů současně. Může jít například o vysoký krevní tlak, cukrovku nebo již prodělané kardiovaskulární onemocnění. Právě proto je při hodnocení cholesterolu důležité zohlednit celkový zdravotní stav. U pacientů po infarktu může být cílová hladina LDL výrazně nižší než u zdravých lidí stejného věku.
Zvýšený cholesterol by se přitom neměl považovat za automatický důsledek stárnutí, který není potřeba řešit.
70 let a více: Rozhoduje zdravotní stav i celkový přínos léčby
U seniorů se při hodnocení cholesterolu zohledňuje nejen věk, ale také celková kondice, přidružená onemocnění, užívané léky a případná křehkost organismu.
Evropská doporučení zohledňují u starších lidí specifika hodnocení kardiovaskulárního rizika a při rozhodování o léčbě doporučují individuální přístup. Jiná situace totiž může být u člověka, který již prodělal infarkt, a jiná u seniora bez známého kardiovaskulárního onemocnění.
Samotný věk tedy není důvodem k tomu, aby se zvýšený LDL automaticky považoval za přijatelný.
Anusorn Nakdee / Shutterstock.com
Proč se cholesterol s věkem mění?
Hladina cholesterolu není během života neměnná. Ovlivňuje ji genetika, hormonální změny, životní styl, tělesná hmotnost i některá onemocnění. U žen může hrát významnou roli menopauza, při níž se může zhoršovat lipidový profil. U obou pohlaví se pak s věkem častěji objevují další faktory, které mohou zvyšovat kardiovaskulární riziko.
Věk ale není jediným ani automaticky rozhodujícím ukazatelem. Důležité je také to, jak dlouho je člověk vystaven zvýšené hladině LDL.
Výzkum dlouhodobého vlivu cholesterolu na cévy ukazuje, že význam má nejen aktuální laboratorní výsledek, ale také celoživotní působení zvýšeného LDL. Právě proto má smysl věnovat pozornost cholesterolu už v mladším věku, nikoli až ve chvíli, kdy se objeví zdravotní potíže.
Jak velkou roli hraje ve výši cholesterolu strava?
Strava může hladinu cholesterolu ovlivnit poměrně výrazně, ale účinek změn jídelníčku se u jednotlivých lidí liší. „Záleží například na výchozím jídelníčku, genetice, tělesné hmotnosti i dalších faktorech,“ vysvětluje Vernerová.
Podle ní je důležitější než samotné množství cholesterolu v potravinách především skladba tuků. „Pokud člověk omezí potraviny bohaté na nasycené tuky a nahradí je nenasycenými tuky, může tím LDL cholesterol významně ovlivnit. Zároveň pomáhá dostatek vlákniny, zejména rozpustné, a celkově pestrý jídelníček založený na minimálně zpracovaných potravinách,“ uvádí výživová specialistka.
Doporučuje také pravidelně zařazovat zeleninu, ovoce, celozrnné obiloviny, luštěniny, ryby a zdravé zdroje tuků. Změna jídelníčku ale nemusí být vždy dostačující. U některých lidí, například při výrazně zvýšeném LDL nebo genetické predispozici, nemusí samotná úprava stravy vést k dosažení potřebné hodnoty.
Co jíst při vysokém cholesterolu? Zaměřte se na tuky a vlákninu
Pokud vám krevní testy ukázaly zvýšený cholesterol, jedním z prvních kroků může být úprava jídelníčku. „V první řadě bych doporučila zaměřit se na výměnu zdrojů nasycených tuků za nenasycené,“ říká Vernerová.
Co omezit?
Ve stravě je vhodné omezit především potraviny bohaté na nasycené tuky, například:
- tučné a průmyslově zpracované masné výrobky,
- tučné maso,
- máslo a sádlo,
- potraviny s vysokým obsahem nasycených tuků.
Nejde přitom jen o to, že některé potraviny vyřadíte. Důležité je také to, čím je nahradíte.
Co zařadit častěji?
Vhodnou volbou mohou být potraviny obsahující nenasycené tuky a vlákninu:
- ryby,
- ořechy a semínka,
- avokádo,
- kvalitní rostlinné oleje,
- luštěniny,
- zelenina a ovoce,
- celozrnné obiloviny,
- ovesné výrobky.
„Velmi důležitá je také vláknina. Pomoci může pravidelná konzumace zeleniny, ovoce, luštěnin, celozrnných obilovin, ovsa nebo například psyllia,“ doplňuje odbornice.
Zároveň upozorňuje, že i u zdravých tuků je důležité sledovat množství. Smysl má také omezit vysoce průmyslově zpracované potraviny a jídelníček postavit na co nejpestřejších základních potravinách.
monticello / Shuttterstock.com
Kdy už samotná dieta nestačí?
Zvýšený cholesterol nemusí být možné dostat do požadovaného rozmezí pouze změnou stravy. Záleží na výchozí hladině LDL, genetických předpokladech a celkovém kardiovaskulárním riziku.
„Pokud je ale LDL výrazně zvýšené, přetrvává zvýšené i přes dobře nastavený životní styl nebo má člověk vysoké či velmi vysoké kardiovaskulární riziko, samotná dieta nemusí být dostačující,“ upozorňuje pro Kupi Vernerová.
V takovém případě je vhodné řešit situaci s lékařem a podle konkrétního rizika zvážit také léčbu ke snížení LDL. „Aktuální evropská doporučení stále považují statiny za základ farmakologické léčby a v případě potřeby doporučují další léčbu ke snížení LDL,“ dodává výživová specialistka.
Léčba se přitom neřídí pouze věkem, rozhodující je především celkové riziko, výchozí hladina cholesterolu a případná přítomnost dalších onemocnění.
Zdroje: výživová poradkyně Ing. Anna Vernerová pro Kupi.cz, Oxford Academic, NCBI, EAS, JACC
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko