Na močové cesty se většinou vůbec nemyslí. Pak ale přijde prochladnutí, pálení při močení nebo bolest v podbřišku a velmi rychle se ukáže, jak nepříjemné tyto potíže dokážou být. Redakce Kupi se proto zeptala odbornice, co dělat pro zdraví močových cest.
Při prvních potížích se nabízí hledat jednu konkrétní potravinu nebo nápoj, který by pomohl. Výživová poradkyně Ing. Miroslava Juričová, Ph.D., však pro Kupi zdůraznila, že péči o močové cesty nelze oddělit od celkového životního stylu a každodenního jídelníčku.
„Na zdraví močových cest má vliv celkový životní styl, jehož nedílnou součástí je i strava a pitný režim. Základem by měl být pestrý jídelníček s dostatkem zeleniny, ovoce, vlákniny, kvalitních bílkovin a tuků. Naopak má smysl omezit nadbytek cukru, soli a vysoce zpracovaných potravin,“ uvedla Juričová.
Kromě toho, co by v jídelníčku nemělo chybět, zmínila Juričová i opačnou stranu. U lidí, jejichž močový měchýř reaguje citlivěji, podle ní hraje roli také individuální tolerance některých potravin a nápojů. Potíže u nich může zhoršovat například káva a další kofeinové nápoje, alkohol, sycené nápoje nebo některá velmi kyselá či kořeněná jídla.
Tyto potraviny ale podle Juričové není nutné automaticky vyřazovat. Při potížích doporučila sledovat, které jídlo nebo nápoj konkrétnímu člověku obtíže zhoršuje, a podle toho jídelníček případně upravit.
mama_21.3 / Shutterstock.com
Při potížích s močovými cestami se pozornost přirozeně upíná k měchýři. Juričová ale do péče o močové cesty zahrnuje i imunitu a střevo.
„Při péči o zdraví močových cest je dobré nesoustředit se jen na samotný močový měchýř. Roli hraje také celková odolnost organismu a fungování imunitního systému, které souvisí mimo jiné se stavem našeho střevního mikrobiomu,“ vysvětlila.
Střevní, poševní a močový mikrobiom jsou podle ní navíc vzájemně propojené a jejich rovnováha může ovlivnit, jak náchylný je člověk k opakovaným potížím v oblasti močových cest. Proto doporučila zařazovat do jídelníčku dostatek vlákniny, například v podobě zeleniny, ovoce, luštěnin nebo celozrnných obilovin.
„Dobré mohou být také fermentované potraviny obsahující živé kultury, jako je kefír, jogurt nebo kvašená zelenina. U citlivého močového měchýře je ale potřeba sledovat individuální toleranci,“ dodala.
Kyselé nebo fermentované potraviny podle ní mohou některým lidem vyhovovat bez problémů, jiným naopak mohou zhoršit pálení, nucení na močení nebo další obtíže. „Není vhodné nově zavádět tyto potraviny v době, kdy jsou močové cesty podrážděné nebo probíhá akutní zánět,“ upozornila Juričová.
Juričová doporučuje do jídelníčku zařazovat také ryby a další potraviny bohaté na omega-3 nenasycené mastné kyseliny. Ty jsou podle ní důležité pro správné fungování organismu a podílejí se na regulaci zánětlivých procesů. „Zařadit můžeme také kvalitní vývar. Dříve býval běžnou součástí hlavního jídla a je škoda, že se z jídelníčku mnoha lidí postupně vytrácí. Vývar dodá tělu nejen tekutiny, ale i řadu živin a může být zajímavý i z pohledu zdraví střev,“ uvedla.
Yulia Furman / Shutterstock.com
Podle Juričové má na močové cesty velký vliv i pitný režim. „Dostatek tekutin podporuje tvorbu moči a pravidelné vyprazdňování močového měchýře,“ zdůraznila.
Konkrétní potřeba tekutin je podle ní u každého jiná a závisí na pohybové aktivitě, okolní teplotě nebo zdravotním stavu. Pro základní orientaci lze vyjít z hodnot, které uvádí Evropský úřad pro bezpečnost potravin. Za dostatečný denní příjem vody považuje 2 litry u žen a 2,5 litru u mužů.
Vliv pitného režimu na opakované záněty močového měchýře sledovala studie z roku 2018. Zapojilo se do ní 140 žen před menopauzou, které měly opakované záněty a běžně vypily méně než 1,5 litru tekutin denně. Jedna skupina pak po dobu 12 měsíců pila každý den o 1,5 litru vody více, zatímco druhá pokračovala ve svém obvyklém pitném režimu.
Ženy, které pily více, prodělaly během roku v průměru 1,7 zánětu, zatímco ve druhé skupině to bylo 3,2. Méně často také potřebovaly antibiotickou léčbu. Výsledky se ale týkají žen, které před začátkem studie pily málo, takže je nelze automaticky vztahovat na všechny.
Zigres / Shutterstock.com
Brusinky Juričová z jídelníčku nevyřazuje, jejich účinek ale nepřeceňuje. Důležité je podle ní také to, v jaké podobě je člověk konzumuje.
„Brusinky mají své místo zejména v prevenci opakovaných infekcí močových cest. Některé studie ukazují, že u části lidí mohou riziko opakovaných infekcí snížit, výsledky ale nejsou jednoznačné a nefungují u každého,“ sdělila.
Z výživového hlediska by podle svých slov dala přednost čerstvým nebo neslazeným brusinkám před slazenými džusy a nápoji. U doplňků stravy upozornila, že se jednotlivé produkty mohou výrazně lišit obsahem účinných látek.
„Brusinky vnímám jako možnou součást prevence, ne jako léčbu akutního zánětu močových cest,“ dodala.
Rozsáhlý přehled 50 klinických studií ukázal, že brusinky snížily u žen s opakovanými infekcemi močových cest riziko další infekce přibližně o čtvrtinu. U seniorů a těhotných žen ale výsledky jejich užívání nepodporují.
U bylinných čajů záleží dle odbornice na tom, jak dlouho je člověk pije. „Bylinné čaje mohou být součástí pitného režimu. Při začínajících potížích je vhodné příjem tekutin zvýšit, aby docházelo k častějšímu močení a průběžnému odplavování bakterií z močových cest,“ popsala.
S dlouhodobým užíváním by ale byla opatrná, protože některé byliny se hodí spíše na kratší dobu. Například Evropská léková agentura uvádí, že přípravky z medvědice lékařské by se neměly užívat déle než 1 týden, a to jen u dospělých žen poté, co lékař vyloučí závažnější onemocnění.
Jednu bylinu ale Juričová přece jen osobně doporučuje. „Kdybych měla z bylin vybrat jednu konkrétní, byla by to lichořeřišnice. Sama s ní mám velmi dobrou zkušenost při opakovaných potížích s močovými cestami, zejména ve formě tinktury,“ prozradila.
Strava, tekutiny ani byliny nevyřeší všechno. „Lékaře bych vyhledala při výrazné bolesti nebo pálení při močení, krvi v moči, teplotě či horečce a také při bolesti v bedrech,“ poradila výživová poradkyně. V takové situaci už podle ní není vhodné spoléhat pouze na pitný režim, stravu nebo bylinky.
Zdroje: výživová poradkyně Ing. Miroslava Juričová, Ph.D., pro Kupi.cz; EFSA; JAMA Network; Cochrane Library; EMA