Proč neloupat zeleninu a ovoce? Připravujete se o to nejcennější, co nabízí
Loupat, či neloupat? To je, oč tu běží. Odstraňování slupky z brambor, mrkve, jablek i řady jiných plodů, u kterých je slupka jedlou součástí, rozděluje lidi na dva tábory. Co je ale skutečně výhodnější či bezpečnější, pokud jde o zdravotní přínos a maximální využití všech nutričních zdrojů, které ovoce a zelenina nabízí?
Co v článku najdete
Přečtěte si také
Slupky mohou být bohatou studnicí cenných látek
Jablka jsou typickým příkladem plodů, u kterých je loupání či neloupání slupky čistě otázkou osobní volby. Někteří lidé jablka loupou, protože jim slupka jednoduše nechutná nebo se jim špatně jí. Oloupaná jablka často vyžadují i děti nebo lidé se zhoršeným stavem chrupu.
Existuje ale i jiné hledisko. Spousta lidí totiž přemýšlí, zda je oloupané jablko lepší ne kvůli chuťovým vlastnostem, ale kvůli zdravotním výhodám, či naopak nevýhodám. Je lepší chránit se oloupáním před působením pesticidů a dalších chemických látek, které mohly na ovoci ulpět? Nebo přináší více benefitů látky přirozeně obsažené v samotné slupce (tedy vitamíny, minerály, vláknina a podobně)?
„Existují důkazy o tom, že chronická onemocnění, jako je rakovina a kardiovaskulární onemocnění, se mohou vyskytovat v důsledku oxidačního stresu. Jablečné slupky obsahují vysoké koncentrace fenolických sloučenin a mohou pomáhat v prevenci chronických onemocnění,“ uvádí starší studie publikovaná v roce 2003 v Journal of Agricultural and Food Chemistry. Od té doby se ale zdravotními přínosy konzumace (nejen jablečných) slupek zabývala překvapivě větší řada prací.
Například zmíněné slupky jablek jsou bohaté na flavonoidy, fenoly, kvercetin, pektin, měď, nikl, chrom i další minerály a také vitamíny a mají vysokou antioxidační kapacitu. Mohou tedy chránit před oxidačním stresem.
Jablka ale rozhodně nejsou v rostlinné říši nějakou vzácnou výjimkou. Právě ve slupkách se typicky koncentrují hodnotné látky i u brambor, hrušek, mrkve, salátových okurek a další zeleniny i ovoce.
New Africa / Shutterstock.com
Ne každou slupku se vyplatí jíst
Slupky tedy mohou být zdrojem velkého nutričního bohatství. Neplatí ale univerzálně, že je všechny plody vhodnější konzumovat se slupkou. U některých by nás konzumace slupky nenapadla už z chuťových důvodů. Týká se to například banánů či citrusových plodů.
Tyto plody bývají často výrazně chemicky ošetřené. Rezidua látek nicméně zůstávají na slupce, s jejíž konzumací se nepočítá. „Kůra z běžně prodávaných citrusů není vhodná k dalšímu použití v domácnosti, zejména pro kandování. Nastrouhání do cukroví není nebezpečné vzhledem k malému množství, které se v tomto případě do pečiva dostane,“ vysvětluje na svém webu Státní zemědělská a potravinářská inspekce.
Totéž platí například pro banány. Je ale třeba říct, že obecně jsou slupky těchto plodů jedlé. Existují ale i plody, u kterých je konzumace slupky potenciálně riziková kvůli přirozenému obsahu určitých látek. Příkladem mohou být zelené slupky brambor, které obsahují vysokou koncentraci toxických glykoalkaloidů, jako je zejména solanin.
U drtivé většiny běžně prodávaných plodů nicméně není konzumace slupky vysloveně nebezpečná. Slupky však mohou být nejedlé kvůli své tuhosti, chuti, konzistenci nebo jsou špatně stravitelné. To se týká třeba i melounové nebo ananasové slupky.
Je riziko pesticidů důvodem pro loupání? Podle SZÚ benefity převažují
Někteří lidé se bojí přílišné kontaminace pesticidy u konvenčně pěstované a běžně prodávané zeleniny a ovoce. Je pro to ale opravdu důvod, nebo jde o zbytečnou paniku?
„V rámci Evropské unie i na naší národní úrovni funguje provázaný a přísný systém kontroly. Bezpečnost potravin je hlídána na několika stupních současně: od unijního vědeckého hodnocení rizik přes legislativní nastavení pravidel až po pravidelný monitoring přímo na trhu. V rámci tohoto systému se pravidelně stanovují maximální limity reziduí pesticidů,“ uvádí pro Kupi Mgr. Tomáš Průša, vedoucí Centra zdraví, výživy a potravin SZÚ.
„Tyto limity nejsou ani tak toxikologickým limitem bezpečnosti, ale spíše indikátorem správné zemědělské praxe. Limit pro potraviny je obvykle nastaven velmi přísně, stokrát až tisíckrát níže, než je prokazatelně bezpečná denní dávka, což chrání zdraví spotřebitelů,“ vysvětluje a dodává jasný verdikt ohledně toho, zda je potřeba se bát:
„Konvenčně pěstované ovoce a zelenina z běžné tržní sítě nepředstavují zdravotní riziko. Odmítání konzumace ovoce a zeleniny na základě přehnaných obav z pesticidů paradoxně zdraví může poškodit, neboť prokazatelné benefity převyšují hypotetická rizika z expozice reziduím pesticidů.“
A pokud jde o samotné loupání plodů, Mgr. Tomáš Průša ho u plodů, kde je slupka běžně jedlá, nedoporučuje. Stačí podle něj důkladné omytí pod tekoucí studenou pitnou vodou a případné mechanické očištění (třením rukou, kartáčkem).
Zdroje: Mgr. Tomáš Průša (SZÚ) pro Kupi.cz, SZPI, Springer Nature, ACS Publications
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko