Proč saháme pro jogurty až dozadu do regálu? Často delší datum ani nepotřebujeme
Přední jogurt necháte ležet a rukou automaticky zamíříte až dozadu. Ten vzadu bude mít určitě delší datum. Podobně nakupuje řada zákazníků a tento zvyk zachytily i odborné studie. Proč máme potřebu hledat „nejčerstvější“ kus, i když ho chceme sníst třeba hned druhý den?
Co v článku najdete
Přečtěte si také
Stačí chvíli pozorovat zákazníky před chladicím regálem. Jeden vezme první mléko, druhý porovnává data na několika krabicích a třetí odsunuje jogurty, dokud se nedostane k těm úplně vzadu.
Důvod bývá jednoduchý: Očekáváme, že zboží vzadu je novější a vydrží déle. A není to jen dojem.
Výzkum zaměřený přímo na chování zákazníků u chladicích regálů zjistil, že 33,8 % respondentů vybíralo výrobek ze zadní části regálu proto, že podle nich mívá delší trvanlivost. Dalších 26,5 % sáhlo dozadu kvůli přesvědčení, že tam bude výrobek lépe chlazený.
Za stejné peníze chceme „lepší“ kus
Na první pohled je to naprosto logické. Máme před sebou dva stejné jogurty za stejnou cenu, jen jeden má být spotřebován za pár dní a druhý výrazně později. Proč nevzít ten druhý?
Podle kouče Jana Dvořáka ale někdy nejde jen o to, zda delší dobu skutečně potřebujeme.
„Když máme dva stejné výrobky za stejnou cenu, ale jeden má delší dobu do uvedeného data, snadno ho vnímáme jako výhodnější volbu. Máme pocit, že za své peníze dostáváme něco navíc, i když třeba dobře víme, že jogurt sníme hned druhý den. Nejde už jen o praktickou potřebu, ale také o pocit, že jsme si vybrali lépe,“ vysvětluje pro Kupi kouč Jan Dvořák.
Časem se navíc z kontroly data může stát automatický nákupní zvyk. Ruka zamíří dozadu dřív, než vůbec začneme přemýšlet, jestli několik dnů navíc potřebujeme.
Sergey Ryzhov / Shutterstock.com
Redakce se zeptala zákazníků: Saháte také dozadu?
Redaktorka Kupi oslovila přímo v nákupním centru několik zákazníků. Ukázalo se, že přístup k datům mají velmi rozdílný.
„U jogurtů to dělám skoro vždycky. Podívám se na první a pak vezmu nějaký zezadu. Když stojí stejně, nevidím důvod brát ten, který musím sníst za dva dny,“ řekla redakci Lucie, 38 let.
Petr, 47 let, naopak datum řeší podle toho, co právě nakupuje. „Když vím, že mléko otevřeme večer, datum vůbec neřeším a vezmu první. Ale třeba smetanu, kterou kupujeme do zásoby, si zkontroluju. Tam už hledám tu, která vydrží déle.“
Pro Karolínu, 29 let, jde hlavně o zvyk. „Já automaticky sahám dozadu. Dělala to moje máma a asi jsem to od ní převzala. Někdy se pak sama sobě směju, protože koupím jogurt s delším datem a druhý den ho sním.“
Úplně opačně nakupuje Marie, 62 let. „Když je datum v pořádku a vím, že to sníme, vezmu normálně první kus. Přijde mi zbytečné všechno přehrabovat jen proto, abych získala o týden delší datum, které nepotřebuji.“
Prodavačka: Zákazníci jogurty skutečně přehrabují
Tohoto chování si dobře všímají i lidé, kteří mezi regály pracují každý den.
„U mléčných výrobků zákazníci datum kontrolují opravdu často. Vidíte, jak odsunou několik jogurtů a vytáhnou si jeden zezadu. Když to udělá hodně lidí, výrobky s kratším datem zůstávají vpředu a prodávají se pak samozřejmě hůř,“ popisuje pro Kupi prodavačka Pavla Drobná.
Při doplňování zboží se přitom zásoby běžně rotují tak, aby se výrobky s kratší dobou do uvedeného data prodaly dříve.
„Když někdo kupuje deset jogurtů na další dva týdny, chápu, že si data hlídá. Když si ale bere jeden na zítřejší svačinu, rozdíl několika dnů pro něj prakticky nemusí nic znamenat. Přesto si řada lidí automaticky vybere ten s nejdelším datem,“ dodává Drobná.
A právě to může přispět k tomu, že výrobky s kratším datem zůstávají v prodejně déle.
Datum na obalu ovlivňuje i to, co nakonec vyhodíme
Jak důležitá pro spotřebitele data na obalech jsou, ukazuje také nová studie z roku 2026, která pomocí hloubkových rozhovorů zkoumala chování 33 belgických spotřebitelů právě u mléčných výrobků.
Autoři zjistili, že data na obalech patří k hlavním vodítkům, podle kterých lidé rozhodují o nákupu, spotřebě i vyhození potraviny. Účastníci zároveň sami upozorňovali na to, že současné označování může přispívat k plýtvání jídlem.
Proto není nutné kontrolování data považovat za něco špatného. Rozumnější je spíš položit si jednoduchou otázku: Kdy tento výrobek skutečně sním nebo vypiju?
„Spotřebujte do“ není totéž jako „minimální trvanlivost“
Pozor také na to, jaké datum na obalu vlastně stojí.
Podle Státní zemědělské a potravinářské inspekce se používají dva rozdílné údaje. Označení „Spotřebujte do“ se týká rychle se kazících potravin. Po uplynutí tohoto data se výrobek už nesmí prodávat.
Naproti tomu datum minimální trvanlivosti říká, dokdy si správně skladovaná potravina zachovává své specifické vlastnosti. Potraviny po tomto datu mohou být za stanovených podmínek nadále prodávány, pokud jsou bezpečné, odděleně umístěné a řádně označené.
Proto ani výrobek s bližším datem automaticky neznamená horší výrobek.
Potřebujete opravdu jogurt, který vydrží o týden déle?
Pokud nakupujete zásobu na celý týden, je výběr výrobků s delší dobou do spotřeby logický. Jestli ale berete mléko ke snídani nebo jogurt na zítřejší svačinu, několik dnů navíc už žádnou reálnou výhodu přinést nemusí.
„Není nic špatného na tom chtít si vybrat co nejlepší výrobek. Zajímavé je uvědomit si, kdy se rozhodujeme podle skutečné potřeby a kdy už jen opakujeme naučený nákupní zvyk,“ uzavírá Jan Dvořák.
A právě před chladicím regálem je tento rozdíl krásně vidět. Někdy totiž ruka zamíří úplně dozadu ještě dřív, než si stačíme položit otázku, proč to vlastně děláme.
Zdroje: Open Agriculture – Customer knowledge and behavior on the use of food refrigerated display cabinets, Future Foods – Consumer perceptions and behaviors around date labeling, packaging, and dairy food waste, SZPI – Lhůty trvanlivosti potravin
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko