„Vozí děti v plastových košících, kam jiní dávají jídlo. Přijde jim to roztomilé,“ říká prodavačka

Muž veze v nákupním košíku dítě v obchodě Kupi.cz / Nano Banana Pro

Malé plastové nákupní košíky na kolečkách mají ulehčit nákup, když je klasický vozík zbytečně velký. Někteří rodiče do nich ale posazují děti a vozí je mezi regály. Pro personál obchodů to není jen nešikovný nápad, ale problém hygieny, bezpečnosti i provozních pravidel.

Přečtěte si také

Mléko za 5,90 Kč, máslo za dvacku. Supermarkety spustily cenovou válku. Na vině jsou přebytky mléka

Na první pohled je to obrázek, který může působit nevinně. Dítě sedí v modrém nebo červeném plastovém koši, rodič vytáhne madlo a táhne ho obchodem. Malému zákazníkovi to připadá jako projížďka, dospělému jako rychlé řešení unaveného dítěte.

Pracovnice supermarketu, která se svěřila redakci Kupi, ale říká, že podobné situace už nebere jako ojedinělé. Zákazníky při nich pravidelně upozorňuje.

„U velkých vozíků člověk někdy vidí dítě v prostoru pro nákup, i když tam také nepatří. Teď ale občas rodiče posadí děti přímo do malého pojízdného košíku. Berou to jako zábavu. Jenže do stejného místa pak další lidé dávají potraviny,“ popisuje prodavačka, která si z pracovních důvodů nepřála zveřejnit jméno ani prodejnu.

Košík má kolečka, není to ale dětský vozík

Pojízdný nákupní košík nemá dětské sedátko, opěrku zad, bezpečnostní pás ani konstrukci stavěnou na pohyb dítěte. Jeho účel je jednoduchý: Převézt zboží z regálu k pokladně.

„V maloobchodě se podobné věci posuzují podle toho, k čemu je dané vybavení navržené. Košík na kolečkách je určený pro nákup, nikoliv pro přepravu dítěte. Není to formalita. Dítě se může naklonit přes okraj, košík se může při zatáčení vychýlit nebo se zachytit o jiný vozík,“ vysvětluje Jan Dvořák, školitel maloobchodních provozů a zákaznického servisu.

Podle něj je podstatné i to, že rodič dítě táhne za sebou a nemá ho tak neustále na očích. V přeplněné prodejně stačí prudší pohyb, nerovnost na podlaze nebo náraz do cizího vozíku. Riziko pádu pak nenese obchodní řetězec jen proto, že dítěti připadala jízda zábavná.

Boty končí v prostoru pro potraviny

Druhou rovinou je hygiena. Dítě v košíku často sedí nebo stojí v botách, které před chvílí byly venku, na parkovišti nebo na podlaze prodejny. Do košíku se přitom ukládá ovoce, zelenina, pečivo v sáčku, hotová jídla i další potraviny.

„Neznamená to, že každý nákup po takové situaci automaticky představuje zdravotní riziko. Jde ale o zbytečné porušování základního hygienického principu: Prostor určený pro potraviny nemá sloužit pro obuv ani jako dětské sedátko,“ říká Jan Dvořák.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce uvádí, že potraviny musí být při skladování, vystavování a manipulaci chráněné před nečistotami a kontaminací. Povinnost se vztahuje především na provozovatele prodejen, kteří košíky čistí a udržují. To však neznamená, že je možné z jejich vnitřku dělat improvizované hřiště.

Zaměstnanec nemá rodiče ponižovat, upozornit ale může

Zákazníkovi za dítě v košíku automaticky nehrozí pokuta. Nejde ani o to, že by personál měl rodiče napomínat před ostatními. Obchod má ale právo stanovit, jak se jeho vybavení používá, a zaměstnanci mají povinnost předcházet zbytečnému poškozování i nepořádku.

„Správný postup je jednoduchý: Klidně popsat problém, požádat rodiče, aby dítě vyndal, a případně nabídnout jinou možnost. Není potřeba hádka. Zároveň by ale zaměstnanec neměl dělat, že nic nevidí, jen proto, aby se vyhnul nepříjemné reakci,“ doplňuje školitel.

Prodavačka z osloveného supermarketu to vidí stejně. „Většina lidí po upozornění dítě vyndá. Někteří se ale urazí, jako by šlo o osobní útok. Přitom chráníme košíky, další zákazníky i jejich děti.“

Co je rozumnější řešení

Pokud se dítě nevejde do sedačky velkého vozíku, není malý pojízdný košík náhradou. U menších dětí je bezpečnější kočárek, u větších krátký nákup po vlastních nebo pomoc druhého dospělého. Košík na kolečkách má zůstat tím, čím je: Místem pro nákup.

Zdroje: Autorský text, Kupi.cz; zkušenost pracovnice maloobchodu sdílená s redakcí; vyjádření Jana Dvořáka, školitele maloobchodních provozů a zákaznického servisu; SZPI – Základní informace k maloobchodu