Osm hodin spánku není nutnost. Studie našla délku spojenou s pomalejším stárnutím
Osm hodin bývá považováno za ideální délku spánku. Rozsáhlá studie z roku 2026 však ukázala, že nejpříznivější ukazatele biologického věku mají lidé spící přibližně sedm hodin. Výsledky ale rozhodně nejsou výzvou ke zkracování spánku na sílu.
Co v článku najdete
Přečtěte si také
Nejlépe vyšlo rozmezí 6,4 až 7,8 hodiny
Studie publikovaná v časopise Nature pracovala s údaji přibližně půl milionu účastníků britské UK Biobank ve věku 37 až 84 let. Výzkumníci porovnali délku spánku s 23 ukazateli biologického stárnutí mozku a dalších orgánů. Využili přitom snímky z magnetické rezonance, krevní bílkoviny a metabolické ukazatele.
Nejpříznivější výsledky vycházely při spánku dlouhém přibližně 6,4 až 7,8 hodiny. Konkrétní hodnota se lišila podle pohlaví a sledovaného orgánu, prakticky ji proto lze zjednodušit na zhruba sedm hodin.
Vztah mezi spánkem a biologickým věkem měl podobu písmene U. Horší výsledky vykazovali lidé, kteří spali méně než šest hodin, ale také ti, kteří uváděli více než osm hodin denně. Obě skupiny měly zároveň vyšší výskyt některých nemocí a vyšší riziko předčasného úmrtí. Osm hodin přitom stále spadá do rozmezí, které autoři označili za běžné a příznivé.
Delší spánek nemusí způsobovat rychlejší stárnutí
Výsledky neznamenají, že devět hodin spánku automaticky urychluje stárnutí. Dlouhý spánek může být také důsledkem již existujícího onemocnění, deprese, vyčerpání, nedostatku pohybu nebo nekvalitního nočního odpočinku. Studie prokázala souvislost, nikoli jednoznačnou příčinu.
Dalším omezením je způsob získávání údajů. Většina účastníků délku spánku uvedla v dotazníku, takže nešlo o přesné měření pomocí přístrojů. Autoři přesto část výsledků ověřovali i na menších skupinách, které používaly pohybové senzory.
Také další výzkum z roku 2026, který sledoval více než 359 tisíc lidí, spojil spánek kratší než šest a delší než devět hodin s vyšším rizikem demence. Významnou roli však hrálo rovněž denní podřimování, ospalost, chronotyp nebo užívání léků na spaní. Samotný počet hodin tedy nevysvětluje všechno.
„Výsledky studie bychom neměli chápat jako pokyn, aby si každý nastavil budík přesně po sedmi hodinách. Potřeba spánku je individuální a vedle délky rozhoduje také jeho kvalita, pravidelnost a to, zda se člověk ráno cítí odpočatý. Delší spánek navíc nemusí být příčinou horšího zdraví, ale někdy jeho následkem. Člověk může spát devět hodin kvůli nekvalitnímu spánku, spánkové apnoi, vyčerpání nebo jinému zdravotnímu problému,“ vysvětluje pro Kupi Jan Zahradník ze spánkové poradny.
Prostock-studio / Shutterstock.com
Sedm hodin někomu stačí, jiný potřebuje více
Redakce Kupi oslovila několik zákazníků v oddělení postelí a matrací v prodejně s nábytkem. Jejich zkušenosti potvrzují, že potřeba spánku se může výrazně lišit.
„Dlouho jsem měla pocit, že musím naspat alespoň osm hodin. Ve skutečnosti se ale nejlépe cítím přibližně po sedmi. Když spím déle, bývám paradoxně rozlámaná. Hodně záleží také na tom, zda jsem se během noci nebudila,“ popsala redakci Eva K. z Brna.
Jinou zkušenost má Jan H. z Brna: „Sedm hodin mi nestačí. Potřebuji spíše osm až devět, jinak se během dne špatně soustředím. Když několik nocí spím málo, snažím se deficit o víkendu dohnat.“
Jedna kratší noc se dá částečně dohnat
Občasná probdělá noc pravděpodobně nepředstavuje stejný problém jako dlouhodobý nedostatek spánku. Studie Nature Communications z dubna 2026 analyzovala údaje z pohybových senzorů více než 85 tisíc lidí. U osob, které po krátkém spánku ztrátu následně dospaly, výzkumníci nezaznamenali stejně zvýšené riziko úmrtí jako u těch, kteří spánkový deficit opakovaně nedorovnávali.
Ani víkendové dospávání však nemůže dlouhodobě nahradit pravidelný a kvalitní spánek. Vedle jeho délky záleží také na tom, zda se člověk během noci často nebudí, chodí spát přibližně ve stejnou dobu a ráno se cítí odpočatý.
Sedm hodin není povinná norma
Nové výsledky nenahrazují individuální potřeby člověka. Někdo se přirozeně probouzí odpočatý po sedmi hodinách, jiný potřebuje osm nebo devět. Potřeba spánku se navíc mění podle věku, zdravotního stavu, fyzické zátěže i životního období.
Hlavním závěrem proto není doporučení spát méně. Studie ukazuje, že u lidí ve středním a vyšším věku bylo přibližně šest až osm hodin spánku spojeno s nejpříznivějšími ukazateli biologického stárnutí. Pokud člověk pravidelně potřebuje výrazně více spánku a přesto zůstává unavený, může být vhodné hledat příčinu s lékařem.
Zdroje: Nature, NCBI, Kupi.cz, Jan Zahradník pro Kupi.cz
Čtěte dále...
Dáte si vlastní pivo či prosecco ve vlaku? U velkých dopravců tím porušujete pravidla a hrozí pokuta
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko