Klávesnici máme každý den doslova pod rukama, přesto její údržbu většinou řešíme až ve chvíli, kdy si všimneme většího nánosu nečistot. U bílých klávesnic si jich často všimneme dříve. U tmavších modelů mnohdy až ve chvíli, kdy se mezi klávesami vytvoří silnější vrstva prachu a drobků. Jenže kromě toho se na klávesnici mohou hromadit i bakterie a další nečistoty, o kterých často ani netušíme. Jak klávesnici správně vyčistit a přitom ji nepoškodit, jsme se zeptali odborníka.
Při pohledu na špinavou klávesnici si většinou všimneme jen prachu a drobků. Jenže tyto nečistoty nejsou na klávesnici jediné. Nachází se zde i bakterie, které pouhým okem nevidíme.
Studie publikovaná v odborném časopise BMJ Open, která shrnovala výsledky více výzkumů zaměřených na počítačové klávesnice, ukázala, že průměrná míra kontaminace dosahovala 96,7 % zkoumaných zařízení. Na klávesnicích se nejčastěji objevovaly bakterie běžně se vyskytující na lidské kůži, ale také potenciálně patogenní mikroorganismy.
Mezi zjištěnými bakteriemi byla například:
Autoři výzkumu zároveň upozorňují, že samotný výskyt těchto bakterií na klávesnici ještě nemusí znamenat zdravotní riziko. Mnohé z nich pocházejí přímo od uživatelů a běžně se vyskytují na lidské kůži. Klávesnice ale patří mezi často dotýkané předměty, a proto má pravidelné čištění smysl i z hlediska hygieny a prevence hromadění nečistot.
Saiful52 / Shutterstock.com
O tom, jak často čistit klávesnici, rozhoduje primárně to, zda na ní pracujete denně a jestli u ní jíte. „Pro běžného uživatele, který na počítači pracuje denně, doporučujeme provádět lehké povrchové čištění (otření a vyklepání prachu) alespoň jednou týdně. Důkladnější údržba pomocí stlačeného vzduchu a speciálních roztoků by měla proběhnout zhruba jednou za měsíc až dva,“ doporučuje Dominik Dolejš, ředitel marketingu PLANEO.
Klávesnice patří mezi povrchy, kterých se během dne dotýkáme velmi často. Z tohoto důvodu se na nich mikroorganismy snadno udrží a poměrně rychle se po čištění vrací. Systematický přehled publikovaný v BMJ Open se zaměřil na více studií, které zkoumaly znečištění klávesnic a dalších počítačových zařízení. Tento přehled upozorňuje hlavně na to, že pravidelná údržba má smysl, protože jednorázové čištění efekt udrží jen krátce.
Součástí přehledu je shrnutí studií, které testovaly různé způsoby dekontaminace klávesnic a dalších počítačových zařízení. Ukazují, že použití dezinfekčních prostředků na bázi alkoholu nebo jiných vhodných látek dokáže výrazně snížit množství bakterií na povrchu. Zároveň ale výsledky opakovaně potvrzují, že při běžném používání dochází k rychlé opětovné kontaminaci.
Autoři proto neuvádí žádný přesný univerzální interval, jak často klávesnici čistit. Místo toho zdůrazňují, že frekvence údržby by měla odpovídat intenzitě používání a prostředí, ve kterém se zařízení nachází. V praxi to znamená, že klávesnice používané denně nebo sdílené více lidmi vyžadují častější čištění než ty v méně zatíženém provozu.
Vershinin89 / Shutterstock.com
Podle pana Dolejše by měl správný postup čištění vypadat následovně:
Dominik Dolejš se s námi podělil i o to, jaké pomůcky jsou vlastně vhodné, a které jsou naopak nevhodné při péči o klávesnici. „Mezi vhodné pomůcky patří utěrky z mikrovlákna, stlačený vzduch ve spreji, měkké štětečky určené na elektroniku, speciální čisticí hmota a roztoky na bázi izopropylalkoholu (ideálně s koncentrací nad 70 %), které se rychle odpařují a neškodí kontaktům,“ radí odborník.
Zároveň však varuje před riziky: „Mezi nevhodné a nebezpečné patří běžné agresivní čisticí prostředky pro domácnost, papírové kapesníky či utěrky, které zanechávají drobná vlákna, hrubé houbičky a pochopitelně voda. Varujeme také před použitím klasického domácího vysavače s vysokým výkonem – ten dokáže poměrně snadno vytrhnout a vysát samotné klávesy.“
sebra / Shutterstock.com
Už při pohledu na běžnou externí klávesnici a tu na notebooku je jasné, že jsou rozdílné. A rozdílně by mělo probíhat i jejich čištění. V opačném případě může dojít k jejich poškození.
„Klávesnice notebooku je uložena bezprostředně nad těmi nejcitlivějšími komponenty (jako je základní deska či procesor). Jakákoliv přebytečná vlhkost, která proteče mezi klávesami, může způsobit zkrat a nevratně poškodit celý počítač. Čištění notebooku proto musí být vždy maximálně šetrné a na sucho.
Tlačítka z notebookové klávesnice se také nedoporučuje laicky vycvakávat, protože jejich nůžkový mechanismus je extrémně křehký. Externí klávesnice (zejména kvalitní mechanické modely) jsou naopak navrženy tak, aby byly mnohem robustnější.
U většiny z nich lze jednotlivé klávesy bezpečně vyjmout pomocí speciálních plastových kleštiček, umýt je v mýdlové vodě, nechat dokonale proschnout a mezitím snadno a detailně vyčistit samotnou základnu klávesnice,“ radí Dominik Dolejš, ředitel marketingu PLANEO.
Péče o elektroniku není jen otázkou hygieny, ale i životnosti samotného zařízení. Když se o věci pravidelně staráme, obvykle nám vydrží déle a fungují spolehlivěji. V praxi to znamená i nižší pravděpodobnost poruch a menší výdaje za opravy nebo nákup nového vybavení. Stejný princip platí i u klávesnic. Proto nás zajímalo, jak se zanedbaná údržba může projevit na funkčnosti a životnosti klávesnice.
„Zanedbaná údržba je jedním z nejčastějších důvodů, proč klávesnice předčasně odcházejí do křemíkového nebe. Zákazníci se na nás v prodejnách často obracejí s tím, že jim vynechávají klávesy nebo se zasekávají. Prach, vlasy a mikroskopické zbytky jídla se postupem času usadí přímo pod spínači a zamezí jejich správnému mechanickému kontaktu. U notebooků pak nánosy prachu v oblasti klávesnice mohou zhoršovat celkové proudění vzduchu a chlazení celého přístroje, což reálně snižuje jeho životnost,“ uzavírá Dominik Dolejš.
Zdroje: Dominik Dolejš (ředitel marketingu PLANEO) pro Kupi.cz, BMJ Open, CDC