Přála si mít kavárnu, manžel jí koupil rovnou celý zámek. Lenka Machalová dnes peče na zámku Wichterle vyhlášené zákusky
Snila o malé kavárně s domácími dezerty a příjemnou atmosférou. Místo ní ale nakonec získala celý zámek. Lenka Machalová dnes na zámku Wichterle ve Slavičíně peče vyhlášené zákusky, vede zámeckou cukrárnu a společně s manželem provozuje wellness hotel s pivními lázněmi. V rozhovoru vzpomíná na rekonstrukci historické budovy, boj s rakovinou i cestu od vyučené prodavačky ke splněnému snu.
Co v článku najdete
- Sen o kavárně se změnil v celý zámek
- Zámek Wichterle býval vybydlený. Přesto jim přirostl k srdci
- Rekonstrukce bez dotací a otevření těsně před covidem
- Prosklená terasa se stala splněným snem
- Většina dezertů vzniká dva až tři dny
- Rakovina ji naučila neřešit malichernosti
- Pivo Hugon i Rytířská cesta vycházejí z historie
- Další plány? Bývalá drábovna a rozšíření wellness
Když sedím v kavárně na zámku Wichterle a ve vitríně přede mnou stojí řada dokonale připravených dezertů, je těžké si představit, že všechno začalo docela obyčejným snem. Lenka Machalová si přála mít malou kavárnu. Takovou, kam se lidé budou vracet na dobrou kávu, domácí zákusek a příjemnou atmosféru. Jenže její sen se nakonec splnil trochu jinak. Její manžel nekoupil kavárnu. Koupil rovnou celý zámek.
Dnes společně provozují zámek Wichterle ve Slavičíně, wellness hotel s restaurací, pivními lázněmi, salonky, velkým sálem a kavárnou s výhledem do zámeckého parku. Lenka v ní dodnes peče dezerty, za kterými lidé jezdí z celého Zlínského kraje.
Když se spolu pouštíme do rozhovoru, není to jen povídání o cukrařině. Je to příběh o odvaze, rodinném podnikání, náročné rekonstrukci bez dotací, nemoci, která člověku přehází životní priority, i o tom, že některé sny se opravdu plní. Jen občas v mnohem větším měřítku, než si člověk původně představoval.
Sen o kavárně se změnil v celý zámek
Mohla by se procházet po zámeckém parku, užívat si roli zámecké paní a nechat jiné, aby tvořili dezerty za ni. Lenka Machalová ale každé ráno míří do cukrárny. Ne proto, že by musela, ale protože právě tam se naplnil její dávný sen.
„Vždycky jsem měla zálibu ve vaření a pečení. A taky jsem snila o malé kavárničce, do které by se lidé rádi vraceli za výbornou kávou a vlastními dezerty,“ vypráví Lenka.
Láska ke kavárnám u ní nevznikla náhodou. Sama ráda vyhledávala místa, která měla duši, příběh a něco navíc. Když pak její manžel přišel s myšlenkou koupit zámek a vybudovat z něj hotel, měla hned jasno. Kavárna v něm nesmí chybět.
Dnes se doma smějí větě, která zní skoro jako nadsázka. „Ano, je to tak. Od té doby se vždycky smějeme, že jsem chtěla kavárničku a manžel proto koupil zámek,“ říká Lenka.
Zámek Wichterle býval vybydlený. Přesto jim přirostl k srdci
Zámek Wichterle má za sebou dlouhou historii a řadu významných vlastníků. Patřila mezi ně i rodina Wichterlů. Podnikatel Lambert Wichterle býval podle Lenky označován za „prostějovského Baťu“, i když podnikal v jiném oboru. Hosté si dnes mohou historii zámku přečíst přímo v galerii na chodbách, kde je podle ní pečlivě zpracovaná historiky.
Než se ale ze zámku stalo místo, kam lidé přijíždějí za odpočinkem, wellness a zákusky, prošel si složitým obdobím. „Manžel měl zámek už před pětadvaceti lety krátkou dobu v nájmu přímo od paní Wichterlové. Už tehdy se pro nás stal srdeční záležitostí. Potom jsme se jako Slavičané nemohli dívat na to, jak tak nádherná budova a dominanta města strádá,“ vzpomíná Lenka. Když se naskytla příležitost zámek koupit, neváhali.
V roce 2018 se stal jejich. Stav budovy ale nebyl optimální. „Byl v hodně žalostném stavu a úplně prázdný. Věděli jsme, že nás čeká totální rekonstrukce,“ popisuje Lenka. Uvnitř zůstala jen čtveřice původních historických kamen a keramický glazovaný reliéf Madony z italské dílny kameníka a sochaře Benedetta da Maiano. „Ten tam naštěstí zůstal, protože je vezděný ve zdi a nejde odnést,“ dodává s úsměvem a trochou ironie v hlase, Lenka.
Strach podle ní samozřejmě přišel. „Věděla jsem, že je to riskantní a ohromně náročný nápad. Ale už před koupí zámku jsme se na rekonstrukci důkladně připravovali a manžel měl všechno promyšlené. Tak jsem mu důvěřovala.“
Rekonstrukce bez dotací a otevření těsně před covidem
Zámek koupili v lednu 2018. Oficiální otevření proběhlo v prosinci 2019. Na první pohled to může působit jako velmi rychlá proměna, ale podle Lenky za tím stála dlouhodobá příprava.
„Celá příprava i realizace byla velmi náročná, ale nesmírně jsme si ji užívali, protože jsme měli možnost zrealizovat naši nádhernou myšlenku,“ říká.
Je nutné zmínit, že celá rekonstrukce probíhala bez dotací. Zámek je kulturní památka, takže veškeré práce musely probíhat pod dohledem všech dotčených institucí. Právě fakt, že nežádali o dotace, podle Lenky některé věci zjednodušil.
Nejtěžší okamžik ale paradoxně nepřišel během stavebních prací. Přišel až po otevření. „Nejhorší bylo po tak velké euforii z otevření zámek za tři měsíce zavřít kvůli covidu,“ vzpomíná Lenka.
Prosklená terasa se stala splněným snem
Od začátku bylo jasné, že zámek nemá být uzavřený objekt jen pro vybrané hosty. Cílem bylo vytvořit wellness hotel v zámeckém stylu a otevřít ho veřejnosti. „Vycházelo to z dlouholetých zkušeností mého manžela v gastronomii i z mých zkušeností. Chtěli jsme vytvořit wellness hotel v zámeckém stylu a zpřístupnit ho lidem,“ popisuje Lenka.
Důležitým momentem bylo prosklení terasy. Díky němu vzniklo místo, které si Lenka vysnila nejvíc – kavárna s celoročním výhledem do zámeckého parku. „Tím, že se podařilo prosadit prosklení terasy, mohlo vzniknout úžasné místo pro kavárničku,“ říká.
Lenka Machalová / se svolením
Zákusky nechtěla nakupovat. Žádné nebyly podle jejích představ
Když se blížilo otevření, řešila Lenka zásadní otázku. Jaké dezerty budou v zámecké kavárně? Nejprve hledala někoho, kdo by je dodával. „Přemýšlela jsem, kdo vyrábí a dodává nejlepší zákusky, aby naši hosté byli spokojení. Jenže jsem zjistila, že nic není podle mých představ,“ říká.
A tak se rozhodla, že se do cukrařiny pustí sama. Absolvovala několik cukrářských kurzů, nejvíc jí podle jejích slov daly kurzy u Heleny Fléglové. Právě tam získala zkušenosti i sebevědomí, které potřebovala.
„Dá se říct, že jsem v tom samouk. Začátky byly velmi těžké. Všechno jsem nejdřív dlouho do noci zkoušela doma. Ale snaha a trpělivost se vyplácí,“ říká.
Dnes je pro ni největší odměnou reakce hostů. Ve vitríně zámecké kavárny nabízí širokou škálu dezertů od domácích až po francouzské, náročné na přípravu i vzhled. „Je pro mě velkým potěšením občas sledovat hosty, jak si nemohou vybrat a nejraději by zkusili víc dezertů najednou,“ usmívá se.
Většina dezertů vzniká dva až tři dny
Zámecká cukrárna je otevřená každý den. Lenka o sobě říká, že je ranní ptáče, takže pro ni začíná den kontrolou provozu, vitríny a přípravou dezertů na další dny v čase, kdy většina z nás ještě spí.
„Cukrařina je časově i postupově náročná. Nic nejde uspěchat a většina dezertů má dvou- až třídenní výrobní postup,“ vysvětluje. Pevnou pracovní dobu nemá. Vše se odvíjí od sezony, návštěvnosti a aktuální potřeby provozu. „Určitě je to časově náročné, ale hodiny nepočítám,“ říká.
Zpočátku dělala mnoho věcí sama. S rostoucí návštěvností a poptávkou ale přišel čas přijmout pomocné cukrářky. „Mým hlavním krédem je, aby vše bylo děláno s láskou. Jen tak může přijít dokonalý výsledek. S tím souvisí i výběr kolektivu,“ říká Lenka. Dnes má tým, na který se může podle svých slov stoprocentně spolehnout. A právě proto musí znát i její postupy a know-how. „Nemůžu u toho být sto procent času,“ dodává.
Na otázku, který zákusek je v kavárně nejoblíbenější, ale Lenka jednoznačnou odpověď nemá. Nabídku totiž průběžně obměňuje a snaží se hosty překvapovat novými kombinacemi chutí i vzhledem dezertů.
„Neustále vymýšlím nové příchutě, tvary a obměny. Chci, aby byla nabídka pestrá a lidé měli důvod se vracet. Některé dezerty jsou populární dlouhodobě, jiné zase překvapí sezonně,“ vysvětluje.
Když má ale vybrat svůj osobní favorit, dlouho nepřemýšlí. Nejvíc pyšná je na dezert Kávová opera.
„Je to bezlepkový dezert z mandlové mouky a zároveň jeden z nejnáročnějších, které připravujeme. Musí se dělat několik dní dopředu a každý krok má svůj přesný postup. Právě proto na něj mám asi největší slabost,“ říká Lenka.
Zámecké zákusky za dvě stě korun? My jsme níž, říká Lenka
Kvalitní suroviny se podle Lenky musí promítnout do ceny. Přesto se snaží držet ceny tak, aby byly pro hosty přijatelné. „Všechno tvoříme jen z kvalitních surovin, takže tomu musí odpovídat i cena. Někteří říkají, že by naše dezerty měly stát minimálně 200 korun. My jsme zhruba na šedesáti procentech této ceny,“ vysvětluje.
Na zakázkové dorty se ale nezaměřuje. „Dezerty ani dorty na zakázku nepeču. Peču pouze pro naši kavárnu,“ říká.
Inspiraci čerpá z kurzů, ale sleduje i nové trendy. Receptury si upravuje podle sebe. Není to tedy slepé kopírování, ale vlastní cesta. „Snažím se být kreativní a upravovat si receptury podle vlastní představy,“ dodává.
Když se ohlíží zpátky, nemá pocit, že by v cukrařině udělala zásadní chybu, která by ji zlomila. „Nikdo není dokonalý a občas je to pokus omyl. Ale nikdy nebyl důvod k pláči,“ říká.
A nejlepší rozhodnutí? To, že si cukrárnu vede po svém. „Je to čistě moje parketa, do které mi nikdo nemluví,“ říká Lenka.
Rakovina ji naučila neřešit malichernosti
Ještě před koupí zámku přišla do jejího života zkušenost, která změnila všechno. V roce 2017 jí lékaři diagnostikovali rakovinu prsu. V té době už podnikala, vlastnila a provozovala apartmány v Luhačovicích a zároveň s manželem věděli o možnosti koupit zámek.
„I přes tak těžkou diagnózu jsem vlastně nikdy nepřestala pracovat. Bylo to asi to nejlepší, abych na to nemyslela,“ říká.
První varování přišlo nenápadně. Lenka si doma při samovyšetření nahmatala bulku v prsu a okamžitě se objednala na vyšetření.
Na telefonát z nemocnice si dodnes pamatuje do nejmenšího detailu.
„Byla jsem zrovna na návštěvě, když mi zazvonil telefon. Řekli mi, že se jedná o rakovinu prsu a že nádor je ve druhém stadiu. Ten okamžik mám v hlavě dodnes.“
Skutečný dopad diagnózy na ni dolehl až cestou domů.
„Jela jsem autem a měla jsem pocit, jako by na zadním sedadle seděla smrt. Bylo to strašně silné a těžké.“
První telefon pak směřoval manželovi. Ten v té době nebyl doma ani se synem.
„Řekl mi, že to zvládneme společně. Ve všem mě podržel a byl mi obrovskou oporou.“
Jejich synovi tehdy nebylo ani deset let. Vážnost situace si podle Lenky ještě nedokázal plně uvědomit.
„Pro něj jsem se vlastně změnila hlavně tím, že jsem přišla o vlasy. Co všechno rakovina znamená, si tehdy ještě neuměl představit.“
Právě ztráta vlasů pro ni byla jedním z nejtěžších momentů léčby. Dlouhé husté vlasy byly roky její pýchou. Během léčby ale podstoupila celkem dvacet chemoterapií a o vlasy přišla.
„Chemoterapie byly náročné, ale zároveň vím, že mi pomohly vrátit se zpátky do života. Jsem za ně vděčná.“
Velkou psychickou oporou se stala i paruka.
„Stála kolem dvaceti tisíc korun, ale byla to jedna z nejlepších investic. Dodala mi sebevědomí a měla jsem díky ní pocit, že můžu fungovat normálně.“
Přesto si ani na okamžik nepřipustila nejhorší scénář.
„Nikdy jsem si nepřipustila, že by to mohlo dopadnout špatně. Nepřipouštěla jsem si, že bych tady nechala manžela a syna samotné.“
Dnes o své zkušenosti mluví otevřeně i proto, aby připomněla důležitost prevence.
„Samovyšetření a pravidelné kontroly mohou zachránit život. Mně zachránily.“
S odstupem let vnímá rakovinu jako bolestivou, ale důležitou životní lekci.
„Tehdy jsem na sobě viděla hlavně chyby a nedostatky. Rakovina mi paradoxně ukázala, že bych se měla mít ráda. Dnes už miluji každou svou nedokonalost.“
Nemoc podle ní člověku přehází priority. „Taková životní zkušenost změní pohled na život. Člověk všechno kompletně přehodnotí, přestane řešit malichernosti a je rád za každé nové ráno,“ říká Lenka.
Manžel je tahoun, Lenka opečovává svou část
Zámek je rodinný byznys. Lenka a její manžel ale nemají potřebu dělat všechno společně. Každý má svou roli. „V byznysu je manžel hlavním tahounem, ale krásně se ve všem doplňujeme. Zámek přitom není jejich hlavní podnikatelskou aktivitou. Dlouhodobě se věnují především realitám a navazujícím projektům. Jak sama Lenka říká, zámek je pro ně spíš srdeční záležitost a projekt, který je baví rozvíjet.
Práce a soukromí se podle ní prolínají. Neberou to ale jako problém. „To, co děláme, je i naším koníčkem. Můžu říct, že je všechno v hezké harmonii,“ popisuje.
Úplně vypnout ale neumí. Když navštíví jinou kavárnu nebo restauraci, automaticky si všímá detailů. „Mám klasickou profesionální deformaci a všechno musím zhodnotit,“ směje se.
Do provozu už postupně zapojují i syna. „Začínáme ho připravovat a zapojovat do všeho, aby měl přehled, o čem to je. Zatím se zdá, že má velký zájem a mohl by být pokračovatel. Jsme v tom optimisté, bylo by to úžasné,“ říká Lenka.
Zámek dnes živí desítky lidí
Zámek Wichterle dnes není jen hotel. Nabízí wellness, pivní lázně, restauraci, kavárnu, velký sál i salonky. Aby to vše fungovalo, stojí za provozem velký tým. „Máme kolem třiceti zaměstnanců a přibližně dvacet externistů, takže poměrně velký tým,“ říká Lenka.
Sehnat kvalitní personál podle ní není jednoduché. Přesto se jim daří stavět tým tak, aby odpovídal jejich představě o službách. „Nejdůležitějším faktorem ve službách je vždy kvalita. Od začátku si zakládáme na výběru zaměstnanců tak, aby odbornost, rodinná atmosféra a srdečnost s úsměvem zanechaly v zákaznících ten nejlepší dojem,“ vysvětluje.
Zámek Wichterle
Pivo Hugon i Rytířská cesta vycházejí z historie
Jednou z dominant zámku jsou pivní lázně. Ani ty nevznikly náhodně. Celý koncept vychází z historie místa. „V určitém období byl na zámku pivovar a byl také rytířským sídlem. Vycházeli jsme i ze jmen bývalých vlastníků,“ vysvětluje Lenka.
S tím souvisí i název piva Hugon. V 19. století zámek vlastnil baron Hugo Lederer. Historie tak není jen dekorací, ale součástí celého zážitku.
Součástí areálu jsou také pivní lázně umístěné v hlubokých zámeckých sklepeních. Hosté se koupou v modřínových vanách a celý koncept wellness navazuje na historii místa i zámeckou atmosféru.
„Snažíme se, aby wellness nebylo jen o procedurách, ale o celkovém zážitku. Proto nabízíme tematické balíčky, například Rytířskou cestu nebo Zámeckou cestu,“ vysvětluje Lenka.
Součástí některých wellness pobytů je také neomezená konzumace zámeckého ležáku Hugon po celou dobu pobytu ve wellness. Právě spojení pivních lázní, historického prostředí a vlastního piva patří podle Lenky k největším lákadlům zámku.
Hosté přijíždějí z celé republiky. Často na doporučení
Zámek Wichterle dnes navštěvují rodiny, páry i firemní klienti. Podle Lenky přijíždějí hosté z celé republiky a částečně také ze zahraničí. Firemní klientelu podporuje i fakt, že ve Slavičíně a okolí působí řada českých i zahraničních firem a jen pár kilometrů od Slavičína jsou vyhlášené lázně Luhačovice.
Sezona je podle ní poměrně vyrovnaná. „Přes léto hodně lidí cestuje a v zimě se chtějí ohřát ve wellness. Kromě ledna, kdy máme utlumený provoz kvůli sanitaci, jsou všechny měsíce téměř identické,“ říká.
Marketing řeší různými směry, ale cíleně. Chtějí oslovovat lidi, kteří hledají právě tento typ zážitku a dovolené. Velkou roli ale hraje doporučení. „Při posledních statistikách máme skoro čtyřicet procent zákazníků, kteří v dotaznících odpovídají, že jsou u nás na doporučení. To je super a vlastně ta nejlepší reklama,“ dodává.
Oblibu si získala také služba dopravy hostů přímo na zámek a zpět domů
„Řada návštěvníků přijíždí z blízkého okolí právě na wellness nebo pivní lázně a nechce řešit řízení. Proto nabízíme možnost dopravy k nám i zpět domů. Hosté to velmi oceňují,“ říká Lenka.
Služba je dostupná pouze k vybraným wellness balíčkům. Podle Lenky jde o jednu z věcí, která pomáhá zpříjemnit celý zážitek od příjezdu až po návrat domů zejména lidem z blízkého okolí.
Jsme zámek. Tím se lišíme, říká Lenka
Ve Zlínském kraji je spousta hotelů, wellness center i cukráren. Lenka ale věří, že Zámek Wichterle má výhodu, kterou nelze snadno napodobit.
„Největší výhodou je, že jsme zámek. Tím se odlišujeme od ostatní nabídky v okolí. A samozřejmě také pestrostí výběru a kvalitou dezertů, které jinde neuvidíte,“ říká.
Trendy v gastronomii i cukrařině sleduje, ale neřídí se jen podle nich. Důležité je pro ni držet vlastní styl, kvalitu a atmosféru.
Další plány? Bývalá drábovna a rozšíření wellness
Manželé Machalovi nezůstávají stát na místě. Nedávno se jim podařilo vykoupit domeček s pozemkem v blízkosti zámku, bývalou drábovnu, která kdysi k zámku patřila.
„Máme v plánu přístavbu a rozšíření nejen wellness. Zatím je všechno ve zrodu a uvidíme, kam nás úřady pustí a co nám povolí,“ říká Lenka.
Budoucnost si ale dokáže představit jasně. Pořád na zámku. „Je to výzva a zároveň obrovská satisfakce,“ dodává.
Žiju krásný život
Na závěr se Lenky ptám, co by vzkázala ženám, které mají svůj sen, ale pořád čekají na ten správný okamžik. „Důležité je se nebát a vyzkoušet žít svoje sny,“ odpovídá bez dlouhého přemýšlení.
Když se pak vrátíme o několik desítek let zpátky a představíme si mladou prodavačku, která ještě netušila, že jednou bude péct zákusky na zámku, nemůžu si odpustit poslední otázku. Co by dnes poradila sama sobě? Lenka se rozesměje. „Musí si najít takového chlapa, jako mám já,“ říká.
A co tě dělá šťastnou dnes?
Po chvíli přemýšlení nepřijde žádná velká životní moudrost ani seznam splněných cílů. Jen jednoduchá odpověď, která možná vystihuje celý její příběh nejlépe. „Myslím, že žiju krásný život. Šťastnou mě dělá manžel a syn.“
Když odcházím ze zámecké kavárny a kolem mě voní čerstvě upečené dezerty, napadá mě, že některé sny se opravdu plní. Jen občas trochu jinak, než si člověk původně představoval. Lenka Machalová chtěla malou kavárnu. Místo ní nakonec získala celý zámek.
Zdroje: Kupi.cz, Lenka Machalová
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko