Děti používají retinol a kyseliny. Lékaři varují před riziky trendů z TikToku
Kosmetika míří na stále mladší zákazníky. Barevné obaly a influencerkami doporučované „rutiny“ lákají děti i preadolescenty k používání silných aktivních látek. Odborníci ale varují: dětská pleť není zmenšeninou té dospělé – a některé trendy mohou víc uškodit než prospět.
Co v článku najdete
Přečtěte si také
Trh, který roste rychleji než sebevědomí teenagerů
Kosmetika dnes patří mezi nejdynamičtější segmenty spotřebního trhu mladých lidí. Stačí pár minut na TikToku nebo Instagramu a uživatel se ocitne v záplavě videí s desetistupňovou péčí o pleť. Čisticí gel, tonikum, sérum s kyselinou, sérum s vitaminem C, krém, SPF, noční maska a další.
Vše působí hravě. Růžové tuby, pastelové lahvičky, samolepky. Produkty se prezentují jako součást životního stylu. Jenže pod atraktivním designem se často skrývají látky, které byly původně vyvíjeny pro zralou pleť – například retinol nebo exfoliační kyseliny.
Podle únorové zprávy spotřebitelské organizace dTest se v produktech populárních mezi mladými objevují mimo jiné retinol, kyselina glykolová kolem 10 %, kyselina salicylová do 2 % či vyšší koncentrace niacinamidu. A právě tady začíná problém.
Aktivní látky: Když je víc opravdu víc
Dětská a dospívající pleť je tenčí, citlivější a její ochranná bariéra ještě není plně vyzrálá. To není fráze. Je to biologický fakt.
Retinol (vitamin A) se běžně používá v přípravcích proti vráskám. Kyselina glykolová (AHA) a kyselina salicylová (BHA) působí exfoliačně – tedy odstraňují povrchové vrstvy kůže. Při nesprávném používání mohou zvýšit citlivost na slunce, narušit kožní bariéru nebo zhoršit zánětlivé projevy akné.
Francouzská Národní akademie medicíny v roce 2024 upozornila na rizika používání kyseliny glykolové, zejména při aplikaci na poškozenou kůži. Vědecký výbor pro bezpečnost spotřebitelů (SCCS) označil kyselinu salicylovou za potenciálně nevhodnou pro děti od 3 do 10 let kvůli možným endokrinním účinkům.
„Setkávám se s dívkami ve věku jedenácti nebo dvanácti let, které používají retinolové sérum každý večer, protože to viděly na sociálních sítích. Jejich pleť je pak podrážděná, zarudlá a přecitlivělá. Přitom často stačí jemný čisticí přípravek a lehká hydratace,“ říká pro Kupi Jana Horáková, majitelka kosmetického salonu v Brně.
Dodává, že některé děti si naruší kožní bariéru tak, že pak paradoxně řeší větší problémy než na začátku. „Místo prevence akné vznikne chronické podráždění.“
Tatjana Wagner / Shutterstock.com
Vůně, balzámy a „nevinné“ spreje
Debata se netýká jen aktivních látek. Parfemace v tělových sprejích či mlhách obsahuje alergeny jako limonen, kumarin nebo benzylsalicylát. U citlivé pokožky mohou vyvolat kontaktní dermatitidu.
Pozornost vzbuzuje i antioxidant BHT (butylhydroxytoluen), který je předmětem hodnocení evropských autorit kvůli podezření na endokrinní účinky. Minerální oleje v balzámech na rty mohou obsahovat stopové množství látek označovaných jako MOAH a MOSH, jež jsou dlouhodobě toxikologicky sledovány.
Problém není v tom, že by každý produkt byl automaticky nebezpečný. Riziko roste s kombinací více přípravků. Trend tzv. layeringu znamená, že dítě nanese na pleť během několika minut několik různých výrobků. Expozice chemickým složkám se násobí.
A přitom – jak potvrzují pediatričtí dermatologové – zdravá dětská pleť často žádnou sofistikovanou rutinu nepotřebuje.
Co na to respondenti?
Redakce Kupi vyrazila do jednoho z brněnských nákupních center a oslovila rodiče i mladé zákazníky v oddělení drogerie.
Petra (38 let), maminka dvanáctileté dcery: „Dcera chtěla sérum s kyselinou, protože ho má nějaká influencerka. Když jsem si přečetla složení, byla jsem překvapená, co všechno tam je. Nakonec jsme šly ke kožní lékařce. Ta nám řekla, že na její pleť to vůbec není potřeba. Od té doby víc řešíme, co kupujeme.“
Tereza (14 let), studentka: „Já mám pocit, že když to nepoužívám, tak zaostávám. Všichni ve třídě mají nějakou rutinu. Ale je pravda, že když jsem zkusila silnější tonikum, začala mě pálit kůže.“
Michal (42 let), otec dvou dětí: „Mně přijde, že marketing dnes míří přímo na děti. Ty obaly jsou jak z hračkářství. Přitom jde o chemii. Neříkám, že je to špatně, ale mělo by být jasně řečeno, pro koho je výrobek určen.“
Lucie (29 let), prodavačka v drogerii: „Hodně mladých zákaznic se ptá na retinol. Když jim řeknu, že je to spíš na zralejší pleť, jsou překvapené. Myslí si, že čím víc aktivních látek, tím lépe.“
Marketing versus realita
Kosmetické značky reagují pružně. Barevné kolekce, limitované edice, spolupráce s influencery. Z ekonomického hlediska jde o logický krok – mladý zákazník si buduje vztah ke značce velmi brzy. Jenže hranice mezi hravou péčí a biologicky aktivní látkou se stírá. A právě zde by měla nastoupit informovanost. Rodiče i mladí spotřebitelé by měli číst složení a vnímat, že ne každý trend je vhodný pro každého.
„Kosmetika není hračka. Pokud má dítě výraznější akné nebo jiný kožní problém, patří to do rukou dermatologa, ne do algoritmu sociální sítě,“ doplňuje Jana Horáková.
Méně kroků, více rozumu
Základní doporučení odborníků je překvapivě prosté: jemné čištění bez parfemace, lehký hydratační krém, ochrana proti slunci. To je pro většinu dětí dostačující.
Dokonalá pleť ze sociálních sítí bývá výsledkem filtrů a úprav. Reálná kůže má póry, někdy pupínek, někdy zarudnutí. A to je v pořádku.
Kosmetika pro děti a preadolescenty je rychle rostoucí byznys. O to důležitější je střízlivý pohled. Ne všechno, co je barevné a populární, je také vhodné.
Zdroje: dTest, respondenti redakce, Jana Horáková (majitelka kosmetického salonu) pro Kupi.cz
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko