Lenka se v redakci Kupi podělila o skutečný příběh z vánočních trhů. Spolu s dcerou si koupila dva adventní věnce a po domluvě s prodavačkou si je nechaly odložit na své jméno. Když se po několika hodinách vrátily, prodavačka jim sdělila, že věnce už si vyzvedla jejich „kamarádka“. Teprve později se ukázalo, že šlo o cizí ženu, která jen zaslechla jejich jméno při placení.
„Tohle se mi opravdu stalo a dodnes mě z toho mrazí.“ Těmito slovy začala Lenka své vyprávění pro redakci Kupi. Viděla jsem před sebou tu scénu, kterou mi popisovala. Vánoční ruch, světýlka, hudba.
Lenka se svou sedmnáctiletou dcerou právě zaplatily dva adventní věnce a domluvily se s prodavačkou, že si je odloží stranou na její jméno. „Řekla jsem nahlas Lenka Novotná. A za námi stála žena, která to celé slyšela.“ Když se po čase vrátily pro věnce, čekala je věta, která jim vyrazila dech. „Vaše kamarádka si je už vyzvedla.“
Lenka je čtyřicetipětiletá administrativní pracovnice z Brna. Do redakce Kupi poslala svůj příběh, protože jak sama říká, nechce, aby něco podobného potkalo další lidi. Na vánoční trhy šla se svou dcerou Klárou a hned u vstupu je zaujal stánek s ručně vyráběnými věnci. Vybraly dva za celkem 1 200 korun.
„Prodavačka byla milá. Řekla nám, že pokud nechceme nosit věnce celý den, může je odložit stranou a my si je vyzvedneme až při odchodu.“ Lenka pak nahlas uvedla své jméno, na které má být věnec schovaný. Za nimi v té chvíli stála žena v dlouhém kabátu. Klára si všimla, že zdánlivě kouká jinam, ale zjevně poslouchala.
Lenka s dcerou si užily program, koledy, punč a jídlo. Na trzích strávily téměř tři hodiny. „Když jsme se vracely, byla jsem nadšená, že si odneseme krásné věnce domů.“ Realita však byla úplně jiná.
Phoenixns / Shutterstock.com
Prodavačka je přivítala slovy: „Paní, už jste si je vyzvedla. Nebo to byla vaše kamarádka?“ Lenka znejistěla. Žádnou kamarádku nečekaly. Prodavačka dodala, že žena přesně věděla jméno i typ věnce. Klára okamžitě poznala, že popis odpovídá ženě, která stála za nimi ve frontě.
Lenku přepadl šok a vina. „Byla jsem na sebe naštvaná. Připadalo mi to jako moje chyba, že jsem jméno řekla nahlas. Ale vůbec mě nenapadlo, že to může někdo zneužít.“ Prodavačka neměla možnost ženu ověřit. protože věděla vše, co vědět měla. Po zlodějce nezůstala ani stopa.
„Cítila jsem strašnou nespravedlnost,“ svěřila se Lenka redakci Kupi. „Ta žena jen poslouchala a počkala si. Nic ji to nestálo a my přišly o peníze i o část vánočního dne.“
Jak si bezpečně nechat odložit nákup na vánočních trzích:
Lenka nám v redakci Kupi řekla, že ji příběh poučil na celý život. „Příště si všechno nechám buď zabalit hned, nebo si řeknu o lístek. A hlavně už nikdy nebudu nahlas říkat své jméno mezi cizími lidmi.“ Její dcera Klára dodává, že by byla ráda, kdyby jejich zkušenost ochránila další návštěvníky trhů. „Kdybychom ten příběh neposlaly do Kupi, nikdo by se z toho nepoučil.“
Zdroj: Kupi, respondenti redakce