Rovnice je to jednoduchá: cokoliv spojíte s medem, výsledkem bude neodolatelné sladké mlsání plné prospěšných živin – ať už jen tak na lžičku, do snídaní a svačin, nebo pod stromeček jako vlastnoručně vyrobený dárek. Ne vždycky se ale dílo podaří. Spousta lidí podceňuje při přípravě domácích nakládaných lahůdek jednu důležitou zásadu. Na co si dát pozor? Co všechno lze do medu naložit? A jaký je recept?
Ořechy v medu jsou skvělým způsobem, jak zužitkovat a uchovat přebytečné zásoby a ještě si k tomu pochutnat. Jenže spousta lidí udělá s vidinou křupavé sladké delikatesy hned ze začátku jednu velkou chybu. Ořechy použijí čerstvě vyloupané, případně si je předem spaří (třeba mandle), následně jim ale nedají dostatek času na důkladné proschnutí. To všechno může vést k tomu, že začnou v medu plesnivět nebo kvasit.
Ještě než se proto do nakládání pustíte, pamatujte na pravidlo: ořechy (případně i kousky ovoce včetně oloupané kůry) musí být opravdu suché a čisté.
Někdy se také ukáže, že ořechů máme nakonec více než medu, a tak je prostě zalijeme tím zbytkem, který doma zrovna máme. I v tomto případě ale riskujeme zkažení. Med totiž funguje jako konzervant a všechny suroviny v něm musí být úplně ponořené.
A co všechno tedy lze nakládat?
Svetlana Semenova / Shutterstock.com
Osvědčená klasika, která nikdy nezklame. Výborně chutná jen tak, ale i v jogurtu a dezertech nebo v kombinaci s výraznými sýry. Mandle můžete před zalitím do medu zbavit slupky blanšírováním, pokud máte ořechy čerstvé (vlašské, lískové apod.), ty zase můžete pro zvýraznění chuti krátce opražit v troubě nebo na pánvi.
Pro nakládání do medu se hodí spíše kyselejší, nesířené a nepřislazované druhy. Díky velmi nízkému obsahu zbytkové vlhkosti je ideální volbou také mrazem sušené ovoce. To můžete použít i ve formě rozemletého prášku, který pak do medu jednoduše zamícháte. Med tím nejen zajímavě ochutíte, ale také obarvíte.
Podzim je v kuchyni spojován s teplem, útulností a úžasnými vůněmi. Sladké dýňové rizoto tyto prvky dokonale spojuje. Krémová rýže obalená dýňovým pyré, medem a skořicí chutná jako dezert, ale zároveň vás zasytí. Je to dokonalé jídlo na chladné a deštivé dny, kdy potřebujete zvednout náladu a dopřát si skvělé jídlo.
V případě bylinek můžete použít sušené i čerstvé – opět ale suché – květy, listy a natě v množství cca jedné třetiny sklenice. Takový med bude výborný nejen na chuť (jen to s kombinacemi moc nepřehánějte), ale i do čaje nebo na lžičku při nachlazení.
Koření lze v závislosti na druhu použít podobně jako ovoce celé nebo mleté. Kořeněné medy oceníte zejména v kuchyni. Sladké jsou skvělé do kaší, jogurtů, dezertů a cukroví, ale i samotné na chleba. Slané zase pod maso, do omáček, marinád nebo asijských sladkoslaných pokrmů.
Veliavik / Shutterstock.com
Samostatně pak přidáváme také tip na česnek v medu, který je výbornou lidovou medicínou při nachlazení, rýmě a chřipce. Typicky se nakládají celé stroužky, které se nechávají alespoň 7 dní macerovat v chladu a poté užívají každý den po lžičce, klidně i jako prevence.
Česnek navíc v medu ztrácí svou nepříjemnou štiplavost, a pokud vás zrovna netrápí žádné neduhy, můžete ho podobně jako kořeněné varianty využít v kuchyni.
Na závěr pak ještě zmíníme rozdíl mezi často zaměňovanými pojmy. Vedle nakládání zastudena totiž můžete najít recepty také na zavařování do medu, při kterém se obsah sklenic zahřívá. Oproti nakládání je tento způsob typický pro zakonzervování čerstvého ovoce a jedná se v podstatě o klasické zavařování, namísto cukru se ale ve sladkém sirupovém nálevu použije med (obvykle v poměru 400–700 g na 1 litr vody), ke kterému se přidává citronová šťáva a koření jako skořice či badyán.
Zdroje: Healthline, Pleva, respondenti pro redakci Kupi.cz