Svrab v Česku nabírá na síle. Počet případů stoupá, lékaři mají plné ruce práce a lidé často netuší, že jsou nakažení. Co za tím vězí, kde hrozí největší riziko a jak se chránit? Fakta, zkušenosti i názory odborníků na jednom místě.
Ještě nedávno jsme ho vnímali jako problém dávné minulosti nebo rozvojových zemí. Teď se však svrab vrací i do českých domácností. Podle Hygienické stanice hlavního města Prahy bylo ke konci června 2025 evidováno přes 300 případů. A to jen v Praze.
„Ke konci června evidujeme v Praze celkem tři sta případů tohoto onemocnění. Pokud by současný trend pokračoval, lze předpokládat, že počet nemocných v letošním roce opět přesáhne počty z předchozího roku,“ sdělila prostřednictvím tiskové zprávy MUDr. Martina Marešová, ředitelka protiepidemického oddělení Hygienické stanice hlavního města Prahy.
Jako redaktorka jsem svrab nezažila na vlastní kůži, ale neměla jsem k němu daleko. Moje kamarádka si ho přivezla z víkendového pobytu na horách. Nejdřív si myslela, že jde o alergii na nové povlečení. Po týdnu už svědila kůže celé rodině. Lékař jí oznámil, že jde o svrab. Od té doby si do hotelu vozím vlastní ručník a povlak na polštář.
Evropa se drbe. A není to od komárů. Svrab není jen český problém. Podle studie chorvatských výzkumníků z roku 2022 dochází k nárůstu případů napříč Evropou, zejména u rizikových skupin: lidí žijících v těsném kontaktu, osob bez přístupu k hygieně, uprchlíků, ale i mladých, kteří často cestují.
Další nárůst potvrzuje i magazín Wired, který loni upozornil na šíření svrabu v severní Anglii, především ve studentských kolejích a domovech seniorů. Letos hlásí výrazný nárůst případů také Itálie, zejména v turistických destinacích.
Svrab způsobuje mikroskopický roztoč zákožka svrabová. Projevuje se silným svěděním, hlavně v noci a po zahřátí. Na kůži se objevují pupínky, někdy i drobné tunýlky. Nejčastěji v meziprstí, na zápěstích, v podpaží nebo v oblasti genitálií. Mnozí si ho pletou s ekzémem nebo alergií, což vede k pozdní diagnóze a dalšímu šíření.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je svrab rozšířený po celém světě, ale nejčastěji se vyskytuje v oblastech s omezenými hygienickými podmínkami. V současnosti je podle WHO nakaženo přibližně 200 milionů lidí.
3dMediSphere / Shutterstock.com
Zeptali jsme se odborníků i běžných lidí, jak vnímají současnou situaci.
Léčba svrabu vyžaduje důslednost. Používá se mast s účinnou látkou permethrin nebo sírová mast, obě na předpis. Vždy je nutné ošetřit i osoby z blízkého okolí, i když žádné příznaky nemají. Textilie je třeba vyprat na 60 °C, přežehlit nebo uzavřít do plastového pytle na tři dny. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) ale uklidňuje: „Uklidňující zprávou je, že nemáme nahlášeno žádné přerušení dodávek léků pro léčbu svrabu. Antihistaminik je na trhu dostatek,“ uvedl ředitel SÚKL Tomáš Boráň.
luchschenF / Shutterstock.com
Svrab není nemoc špíny. Je to nemoc kontaktu. A v době, kdy cestujeme, sdílíme postele, ručníky i oblečení, je riziko větší než dřív. Stigma kolem svrabu je přitom jedním z hlavních důvodů, proč se lidé bojí jít k lékaři. A to je chyba. Včasná diagnóza je tím nejdůležitějším. Věřte, že raději půjdete k dermatologovi s podezřením, než abyste za dva týdny přeléčovali celou rodinu a prali všechno oblečení pětkrát dokola.
Zdroje: SÚKL, Hygienická stanice hlavního města Prahy, respondenti Kupi.cz, PubMed, WHO