Nepříjemné onemocnění se šíří Evropou, způsobuje svědění. Praha hlásí tři stovky případů

Žena si škrábe vyrážku na ruce ShineTerra / Shutterstock.com

Svrab v Česku nabírá na síle. Počet případů stoupá, lékaři mají plné ruce práce a lidé často netuší, že jsou nakažení. Co za tím vězí, kde hrozí největší riziko a jak se chránit? Fakta, zkušenosti i názory odborníků na jednom místě.

Přečtěte si také

V obchodě dejte pozor na náhražky másel. Jejich obal vypadá podobně, ale do pravého másla mají daleko

Svrab se vrátil

Ještě nedávno jsme ho vnímali jako problém dávné minulosti nebo rozvojových zemí. Teď se však svrab vrací i do českých domácností. Podle Hygienické stanice hlavního města Prahy bylo ke konci června 2025 evidováno přes 300 případů. A to jen v Praze.

„Ke konci června evidujeme v Praze celkem tři sta případů tohoto onemocnění. Pokud by současný trend pokračoval, lze předpokládat, že počet nemocných v letošním roce opět přesáhne počty z předchozího roku,“ sdělila prostřednictvím tiskové zprávy MUDr. Martina Marešová, ředitelka protiepidemického oddělení Hygienické stanice hlavního města Prahy.

Jako redaktorka jsem svrab nezažila na vlastní kůži, ale neměla jsem k němu daleko. Moje kamarádka si ho přivezla z víkendového pobytu na horách. Nejdřív si myslela, že jde o alergii na nové povlečení. Po týdnu už svědila kůže celé rodině. Lékař jí oznámil, že jde o svrab. Od té doby si do hotelu vozím vlastní ručník a povlak na polštář.

Evropa se drbe. A není to od komárů. Svrab není jen český problém. Podle studie chorvatských výzkumníků z roku 2022 dochází k nárůstu případů napříč Evropou, zejména u rizikových skupin: lidí žijících v těsném kontaktu, osob bez přístupu k hygieně, uprchlíků, ale i mladých, kteří často cestují.

Další nárůst potvrzuje i magazín Wired, který loni upozornil na šíření svrabu v severní Anglii, především ve studentských kolejích a domovech seniorů. Letos hlásí výrazný nárůst případů také Itálie, zejména v turistických destinacích.

Jak svrab poznat a proč ho lidé často podcení?

Svrab způsobuje mikroskopický roztoč zákožka svrabová. Projevuje se silným svěděním, hlavně v noci a po zahřátí. Na kůži se objevují pupínky, někdy i drobné tunýlky. Nejčastěji v meziprstí, na zápěstích, v podpaží nebo v oblasti genitálií. Mnozí si ho pletou s ekzémem nebo alergií, což vede k pozdní diagnóze a dalšímu šíření.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je svrab rozšířený po celém světě, ale nejčastěji se vyskytuje v oblastech s omezenými hygienickými podmínkami. V současnosti je podle WHO nakaženo přibližně 200 milionů lidí.

Zákožka svrabová 3dMediSphere / Shutterstock.com

Co na to respondenti?

Zeptali jsme se odborníků i běžných lidí, jak vnímají současnou situaci.

  • MUDr. Ivana Černá, dermatoložka: „V posledních měsících eviduji u kolegů v ordinacích napříč Českem nárůst případů. Dříve šlo hlavně o děti a seniory, dnes přicházejí i mladí lidé, často po návratu z dovolené.“
  • Mgr. Jan Doležal, hygienik: „Svrab je nemoc, která se může dotknout každého. Nejde o hygienu, ale o kontakt. Bohužel stigma je stále silné a lidé se často stydí, což ztěžuje včasné řešení.“
  • Petra K., 38 let, Praha: „Dcera kamarádky prý svrab chytila ve školce. Nejdřív si mysleli, že jde o štípance. Nakonec museli přeléčit celou rodinu a vyprat všechno oblečení. Muselo to být psychicky i fyzicky náročné.“
  • Martin L., 24 let, Brno: „Byl jsem na hudebním festivalu, spal jsem v kempu. Po pár dnech se mi objevila vyrážka a svědění. Když mi doktor řekl, že by to mohl být klidně svrab, který se naštěstí nepotvrdil, byl jsem v šoku.“

Léky jsou. Ale léčba není jednoduchá

Léčba svrabu vyžaduje důslednost. Používá se mast s účinnou látkou permethrin nebo sírová mast, obě na předpis. Vždy je nutné ošetřit i osoby z blízkého okolí, i když žádné příznaky nemají. Textilie je třeba vyprat na 60 °C, přežehlit nebo uzavřít do plastového pytle na tři dny. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) ale uklidňuje: „Uklidňující zprávou je, že nemáme nahlášeno žádné přerušení dodávek léků pro léčbu svrabu. Antihistaminik je na trhu dostatek,“ uvedl ředitel SÚKL Tomáš Boráň.

Prevence? Nepodceňujte ji

  • Pravidelná osobní hygiena – vlastní ručník, oblečení, ložní prádlo.
  • Obezřetnost při pobytu v ubytovnách, penzionech, nemocnicích.
  • Vyhněte se kontaktu s lidmi, kteří mají podezřelou vyrážku nebo silné noční svědění.
  • Včasná návštěva lékaře při prvních příznacích.
Žena drží v rukou krém s účinnou látkou permethrin luchschenF / Shutterstock.com

Stydět se? Ani náhodou

Svrab není nemoc špíny. Je to nemoc kontaktu. A v době, kdy cestujeme, sdílíme postele, ručníky i oblečení, je riziko větší než dřív. Stigma kolem svrabu je přitom jedním z hlavních důvodů, proč se lidé bojí jít k lékaři. A to je chyba. Včasná diagnóza je tím nejdůležitějším. Věřte, že raději půjdete k dermatologovi s podezřením, než abyste za dva týdny přeléčovali celou rodinu a prali všechno oblečení pětkrát dokola.

Zdroje: SÚKL, Hygienická stanice hlavního města Prahy, respondenti Kupi.cz, PubMed, WHO